Bohu se nejvíce podobáme, když prokazujeme dobro těm, kteří nám to nemohou oplatit... - archív citátů

papež František | Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus A)
20. neděle v mezidobí - A / Angelus - papež František (Víra není rigidní. Je ochotná ke změně.)

Dnešní evangelium vypráví o Ježíšově setkání s kananejskou ženou, mimo území Izraele (srov. Mt 15,21-28). Ta ho prosí, aby osvobodil její dceru sužovanou démonem, ale Kristus ji nechce vyslyšet. Ona naléhá a učedníci mu radí, aby jí vyhověl a ona přestane, ale Ježíš vysvětluje, že jeho poslání je určeno dětem Izraele, a používá tento obraz: "Není dobré brát dětem chléb a házet ho psům". A žena odvážně odpovídá: "To je pravda, Pane, a přesto psi jedí drobky, které padají ze stolu jejich pánů". Ježíš jí tedy říká: "Ženo, veliká je tvá víra! Ať se ti stane, co si přeješ". A v tu chvíli byla její dcera uzdravena (v. 26-28). Krásný příběh! Toto se Ježíšovi přihodilo. 

Vidíme, že Ježíš mění svůj postoj, a to, co ho přiměje ke změně, je síla ženiny víry. Zastavme se tedy krátce u těchto dvou aspektů: Ježíšovy změny a ženiny víry.

Ježíšova změna. Své kázání adresoval vyvolenému lidu; Duch svatý posléze pohne církev až na konec světa. Můžeme však říci, že zde dochází k anticipaci, kdy se v epizodě s kananejskou ženou již projevuje univerzálnost Božího působení. Tato Ježíšova připravenost je zajímavá: tváří v tvář ženině modlitbě "předjímá plány", tváří v tvář jejímu konkrétnímu případu se stává ještě shovívavějším a soucitnějším. Bůh je takový: je láska, a kdo miluje, nezůstává strnulý. Ano, zůstává pevný, ale ne strnulý. Nezůstává rigidní ve svých postojích, ale nechává se pohnout a posunout; umí měnit své plány. Láska je tvořivá a my křesťané, chceme-li napodobovat Krista, jsme pozváni k ochotě měnit se. Jak dobře nám dělá v našich vztazích, ale i v životě víry být poddajní, skutečně naslouchat, nechat se pohnout pro soucit a dobro druhých, jak to udělal Ježíš s kananejskou ženou. To je ochota ke změně. Srdce přístupné změně. 

Podívejme se pak na víru ženy, kterou Kristus chválí a říká o ní, že je "veliká" (v. 28). Učedníkům se zdá velká jen její neústupnost, ale Ježíš vidí víru. Když se nad tím zamyslíme, tak ta cizinka pravděpodobně věděla jen málo, pokud vůbec něco, o zákonech a náboženských předpisech Izraele. V čem tedy spočívá její víra? Není naplněna pojmy, ale fakty: kananejská žena přistupuje, klaní se, naléhá, vede s Ježíšem úzký dialog, překonává všechny překážky, aby s ním mohla mluvit. Zde se projevuje konkrétnost víry, která není náboženskou nálepkou, ale osobním vztahem s Bohem. Jak často upadáme do pokušení zaměňovat víru za nějakou nálepku! Víra ženy se neskládá z teologické etiketky, ale z naléhavosti: klepe na dveře, tluče; nesestává ze slov, ale z modlitby. A Bůh se nebrání, když se k němu modlíme. Proto řekl: "Proste a bude vám dáno, hledejte a naleznete, tlučte a bude vám otevřeno" (Mt 7,7).

Bratři a sestry, ve světle toho všeho si můžeme položit několik otázek. Začněme například Ježíšovou proměnou: Jsem schopen změnit svůj názor? Jsem schopen porozumění a dokážu být soucitný, nebo zůstávám ve svých postojích rigidní? Je v mém srdci nějaká strnulost? To není pevnost: rigidita je špatná, pevnost je dobrá. A z pohledu víry ženy: Jaká je moje víra? Zůstává u pojmů a slov, nebo je skutečně žitá, s modlitbou a činy? Umím vést s Hospodinem dialog, naléhat na něj, nebo se spokojím s odříkáváním nějakých hezkých formulí? Kéž nás Panna Maria uschopní k dobrému a konkrétnímu jednání ve víře.

 

Se svolením převzato z webu České sekce Vatican News.
Redakčně upraveno.

Témata: soucit

Související texty k tématu:

Víra, život z víry, víra jako vztah

Čtení z dnešního dne: Pátek 6. 2. 2026, Pátek Památka sv. Pavla Mikiho a druhů, mučedníků

Sir 47,2-13 (řec. 2-11);

Komentář k Mk 6,14-29: Mocný Herodes měl před Janem strach. Jen tam, kde se církev – i já sám! – odvážně zhostí svého prorockého úkolu, získá respekt.

Zdroj: Nedělní liturgie

Týden manželství

(6. 2. 2026) Dobré manželství není samozřejmost. To si uvědomují i orgranizátoři Národního týdne manželství, který se pořádá od roku…

Svatoblažejské požehnání (3.2.)

(1. 2. 2026) Na svátek sv. Blažeje (3. února) je možné udílet tzv. svatoblažejské požehnání...

Přímluvy 4. neděle v mezidobí, cyklus A / 1. 2. 2026

(30. 1. 2026) Povzbuzeni důvěrou, že Bůh zjednává právo utlačeným a dává chléb hladovým,[1] předložme mu naše modlitby:

Hromnice, Svátek Uvedení Páně do chrámu a Světový den zasvěcených osob (2.2.)

Hromnice, Svátek Uvedení Páně do chrámu a Světový den zasvěcených osob (2.2.)
(30. 1. 2026) Svátek Uvedení Páně do chrámu (2.2.) se lidově nazývá Hromnice. Tento den se slaví i Světový den zasvěcených osob.

Byl odsouzen k smrti zastřelením, byl deportován na Sibiř: Fjodor Michajlovič Dostojevskij (+ 28.1. 1881)

(27. 1. 2026) Říká-li se, že člověk v životě neumírá jen jednou, pak to obzvlášť platí pro život ruského spisovatele Dostojevského,…

Den památky obětí holocaustu 27.1.

(26. 1. 2026) Holokaust - holocaust - šoa - genocida - znamená systematické pronásledování vyvražďování Židů za Druhé světové války.…

Neděle Božího slova - vždy 3. neděle liturgického mezidobí

Neděle Božího slova - vždy 3. neděle liturgického mezidobí
(24. 1. 2026) Vždy 3. neděle liturgického mezidobí je v církvi věnována „slavení a šíření Božího slova a úvaze nad ním“.