Neslavme svátek Vánoc po světsku Nepředstihujme se v nestřídmosti, ale radujme se jinak. - archív citátů

papež František | Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus A)
20. neděle v mezidobí - A / Angelus - papež František (Víra není rigidní. Je ochotná ke změně.)

Dnešní evangelium vypráví o Ježíšově setkání s kananejskou ženou, mimo území Izraele (srov. Mt 15,21-28). Ta ho prosí, aby osvobodil její dceru sužovanou démonem, ale Kristus ji nechce vyslyšet. Ona naléhá a učedníci mu radí, aby jí vyhověl a ona přestane, ale Ježíš vysvětluje, že jeho poslání je určeno dětem Izraele, a používá tento obraz: "Není dobré brát dětem chléb a házet ho psům". A žena odvážně odpovídá: "To je pravda, Pane, a přesto psi jedí drobky, které padají ze stolu jejich pánů". Ježíš jí tedy říká: "Ženo, veliká je tvá víra! Ať se ti stane, co si přeješ". A v tu chvíli byla její dcera uzdravena (v. 26-28). Krásný příběh! Toto se Ježíšovi přihodilo. 

Vidíme, že Ježíš mění svůj postoj, a to, co ho přiměje ke změně, je síla ženiny víry. Zastavme se tedy krátce u těchto dvou aspektů: Ježíšovy změny a ženiny víry.

Ježíšova změna. Své kázání adresoval vyvolenému lidu; Duch svatý posléze pohne církev až na konec světa. Můžeme však říci, že zde dochází k anticipaci, kdy se v epizodě s kananejskou ženou již projevuje univerzálnost Božího působení. Tato Ježíšova připravenost je zajímavá: tváří v tvář ženině modlitbě "předjímá plány", tváří v tvář jejímu konkrétnímu případu se stává ještě shovívavějším a soucitnějším. Bůh je takový: je láska, a kdo miluje, nezůstává strnulý. Ano, zůstává pevný, ale ne strnulý. Nezůstává rigidní ve svých postojích, ale nechává se pohnout a posunout; umí měnit své plány. Láska je tvořivá a my křesťané, chceme-li napodobovat Krista, jsme pozváni k ochotě měnit se. Jak dobře nám dělá v našich vztazích, ale i v životě víry být poddajní, skutečně naslouchat, nechat se pohnout pro soucit a dobro druhých, jak to udělal Ježíš s kananejskou ženou. To je ochota ke změně. Srdce přístupné změně. 

Podívejme se pak na víru ženy, kterou Kristus chválí a říká o ní, že je "veliká" (v. 28). Učedníkům se zdá velká jen její neústupnost, ale Ježíš vidí víru. Když se nad tím zamyslíme, tak ta cizinka pravděpodobně věděla jen málo, pokud vůbec něco, o zákonech a náboženských předpisech Izraele. V čem tedy spočívá její víra? Není naplněna pojmy, ale fakty: kananejská žena přistupuje, klaní se, naléhá, vede s Ježíšem úzký dialog, překonává všechny překážky, aby s ním mohla mluvit. Zde se projevuje konkrétnost víry, která není náboženskou nálepkou, ale osobním vztahem s Bohem. Jak často upadáme do pokušení zaměňovat víru za nějakou nálepku! Víra ženy se neskládá z teologické etiketky, ale z naléhavosti: klepe na dveře, tluče; nesestává ze slov, ale z modlitby. A Bůh se nebrání, když se k němu modlíme. Proto řekl: "Proste a bude vám dáno, hledejte a naleznete, tlučte a bude vám otevřeno" (Mt 7,7).

Bratři a sestry, ve světle toho všeho si můžeme položit několik otázek. Začněme například Ježíšovou proměnou: Jsem schopen změnit svůj názor? Jsem schopen porozumění a dokážu být soucitný, nebo zůstávám ve svých postojích rigidní? Je v mém srdci nějaká strnulost? To není pevnost: rigidita je špatná, pevnost je dobrá. A z pohledu víry ženy: Jaká je moje víra? Zůstává u pojmů a slov, nebo je skutečně žitá, s modlitbou a činy? Umím vést s Hospodinem dialog, naléhat na něj, nebo se spokojím s odříkáváním nějakých hezkých formulí? Kéž nás Panna Maria uschopní k dobrému a konkrétnímu jednání ve víře.

 

Se svolením převzato z webu České sekce Vatican News.
Redakčně upraveno.

Témata: soucit

Související texty k tématu:

Víra, život z víry, víra jako vztah

Čtení z dnešního dne: Čtvrtek 25. 12. 2025, Slavnost Narození Páně, V noci

Iz 9,1-3.5-6; Tit 2,11-14

Komentář k Dar je víc než jakákoli slova. Bůh promluvil tím, že nám dal svého Syna! Podstatou Trojice je vzájemné darování. Já mám být jejím obrazem. A rozdávat se; v rodině, v církvi.:

Zdroj: Nedělní liturgie

Vzpomínám na Vánoce doma

Vzpomínám na Vánoce doma
(25. 12. 2025) Vladimír Grégr (*1902 † 1943) architekt domů na Barrandově, autor designu vlaku Slovenská strela, skaut, křesťan…

Svátek svaté rodiny (neděle po Vánocích)

(25. 12. 2025) Maria, Josef, Ježíš: Svatá Rodina Nazaretská představuje sborovou odpověď na Otcovu vůli: tři komponenty této rodiny si…

Křesťanské vánoce jsou pro vládce nepohodlné

(22. 12. 2025) Vánoce jsou považovány za nebezpečné, protože připomínají, že lidská důstojnost pochází od Boha a nikoliv z rozhodnutí…

Komu letos někdo zemřel,

(20. 12. 2025) potřebuje o Vánocích zvláštní pochopení a (nejen pastorační) péči...

Přímluvy - 4. neděle adventní, cyklus A / 21. 12. 2025

(19. 12. 2025) Bůh naplnil v Kristu dávná proroctví a vede svět ke spáse. S důvěrou ho prosme:

Papež LEV XIV. o knížce, která ovlivnila jeho duchovní život

Papež LEV XIV. o knížce, která ovlivnila jeho duchovní život
(19. 12. 2025) Inspirace a pomoc i pro náš život ve třetím tisíciletí.

Srdce je symbolem celé naší lidskosti, syntézou myšlenek, pocitů a tužeb...

Srdce je symbolem celé naší lidskosti, syntézou myšlenek, pocitů a tužeb...
(18. 12. 2025) Každý z nás máme „srdce“, ba dokonce můžeme říci, že jsme srdce.