Navigace: Tematické texty V VíraDelší texty Víra dává radost, nikoli lpění na chladné doktríně (papež František)
Víra dává radost, nikoli lpění na chladné doktríně (papež František)
Papež: Nikoli lpění na nauce víry, ale víra dává radost
Vatikán. Radost dává nikoli chladná doktrína, nýbrž víra a naděje na setkání s Ježíšem. Smutný je věřící, který se neumí radovat – konstatoval papež František v homilii během ranní eucharistie v kapli Domu sv. Marty.
Radost Abrahama, který se těší, že bude otcem, jak mu přislíbil Bůh, byla vůdčí myšlenkou papežovy reflexe nad čteními z dnešní liturgie. Abraham je starý stejně jako Sára (Gn 17,3-9), ale „věří, otevírá srdce naději a je naplněn útěchou. Ježíš připomíná učitelům Zákona (Jan 8,51-59), že »Abraham zajásal«, že uvidí jeho den. »Uviděl ho a zaradoval se.«
„A tomu učitelé Zákona nerozuměli. Nechápali radost příslibu, nechápali radost naděje, nechápali radost smlouvy. Nerozuměli! Nedovedli se radovat, protože ztratili smysl pro radost, kterou dává víra. Náš otec Abraham byl schopen se zaradovat, protože měl víru. Byl spravedlivý ve víře. Učitelé Zákona ztratili víru. Stali se učiteli Zákona, ale bez víry! Ztratili však dokonce i Zákon! Jádrem Zákona je totiž láska, láska k Bohu a bližnímu.“
Papež pak pokračoval:
„Měli pouze systém přesných nauk, které každý den ještě upřesňovali, aby se jich nikdo nemohl dotknout. Muži bez víry a bez Zákona lpěli jakýmsi kazuistickým postojem na doktrínách. Ptali se, zda je dovoleno platit daň císaři či nikoli, a čí manželkou bude v nebi žena sedmkrát vdaná... To je kazuistika. To byl jejich svět, abstraktní svět bez lásky, svět bez víry, svět bez naděje, svět bez důvěry, svět bez Boha. A proto se nedovedli radovat.“
„Možná, že učitelé Zákona znali i zábavu – poznamenal ironicky papež – neznali však radost, ale spíše strach. Takový je život bez víry v Boha, bez důvěry v Boha, bez naděje ukotvené v Bohu. Jejich srdce zkamenělo. „Je smutné být věřícím bez radosti – zdůraznil František – a radosti se nedostává, když není víra, když není naděje a když není Zákon, nýbrž pouze předpisy, chladná doktrína.“
„Radost víry, radost evangelia je pro člověka úhelným kamenem víry. Bez radosti není doopravdy věřícím. Vraťme se domů, ale nejprve slavme tato Ježíšova slova: »Abraham zajásal, že uvidí můj den. Uviděl ho a zaradoval se.« A prosme Pána o milost jásat v naději, o milost vidět Ježíšův den, až se s Ním setkáme, a o milost radosti.“
Končil papež František ranní kázání v Domě sv. Marty.
Autor: papež František
Související texty k tématu:
Víra, život z víry, víra jako vztah
- Nevěřme strachu z Boha Lidé někdy řeknou: „Víte, já mám strach, že když se Bohu cele odevzdám, všechno mi sebere.“ Někdo si myslí, že Bůh žárlí na každou lidskou radost.
- Cesta k víře Pomoc pro ty, kdo se snaží pomáhat druhým na cestě k víře
- Prožívání víry - Malý kurz pastorace Víra není vztahem, který by měl převážně nebo pouze emocionální dimenzi. Je vztahem, který orientuje v celém životě svými obsahy.
- Víra není domýšlivá a sebejistá Víra přirovnatelná k hořčičnému zrnu je vírou, která není domýšlivá a sebejistá, není velká, jak někdy věřící předstírají.
- Víra není kosmetika Je náš křesťanský život kosmetika, zdání, anebo víra projevující se láskou?
- Co zbylo z Jobovy víry? Jóbova víra, plná předsudků a iluzí, prošla zkouškou ohně. To, co z ní zbylo, je očividně malé, mnohem menší než na začátku.
- Je rozumné věřit v Boha? Člověk bez Boha nemá cenu.
- Jedině neúnavný kontakt s Božím slovem upevňuje naši víru Má-li křesťanská víra zakořenit v hlubinách naší duše a odolat všem bouřím, které se odehrávají na povrchu, musí být pevně zakotvena v Písmu svatém...
- Malý kurz pastorace: Církevní rozměr víry a víra jako osobní přesvědčení … neboli malý pokus o nahlédnutí do struktur víry, jak je člověkem žita.
- Modloslužba má dnes jiné formy než před dvěma tisíci lety Papež František uvažoval o léčkách, které provázejí naší víru.
- Pochybnosti a krize víry I v procesu víry musí docházet k pochybnostem a krizím.
- Přilnutí k pravému Bohu chrání i před novodobými modlami Slovo “modla” či “idol” je odvozeno z řečtiny a znamená “přízrak”, “prázdné zdání”. Idol je klam, protože odtrhuje od reality…
- Seznam povoleného a zakázaného O co v křesťanství ne-jde...
- Tomášova nevíra je nám užitečná Každého z nás může pokoušet Tomášova nedůvěřivost.
- Tradiční hodnoty anebo víra? Víra smísená s něčím, co vírou není, zanikne.
- Ukřižovaný pes v galerii a můj posun k Ježíši Procházím se výstavou moderního umění v Mnichově.
- Víra Stále větší počet lidí dospívá k naplněnému a šťastnému životu bez víry v Boha! Víra jim prostě nechybí!
- Víra dává radost, nikoli lpění na chladné doktríně Smutný je věřící, který se neumí radovat.
- Víra je potřebná jako světlo v temné noci Ježíš praví: Já jsem přišel na svět jako světlo, aby žádný, kdo uvěří ve mne, nezůstal v temnotě (Jan 12,46).
- Víra osvěcuje celek, který nám občas uniká Světlo víry má jedinečnou povahu, neboť dokáže osvěcovat celou lidskou existenci.
- Víra ve světě, který říká, že je nevěřící Jsme zemí převážně nábožensky neorientovaných lidí, pro něž není otázka náboženství tématem dne.
Naděje
- Křesťanská naděje není optimismus, ale víc Křesťanskou naději nelze zaměňovat s lidským optimismem, který je spíše výrazem nálady.
- Do budoucnosti nelze hledět s klidem, avšak... Žijeme v době, kdy nelze hledět do budoucnosti s klidným srdcem. Naděje však překonává každou úzkost, krizi a únavu, a dává nám silnou motivaci jít vpřed, protože naděje je dar, který dostáváme…
- Jen když jsme si jisti budoucností, můžeme žít v přítomnosti Naděje dává odpověď našemu srdci, když se v nás objeví otázka: „Co se mnou bude?“
- Křesťanská naděje je jako fotbalový míč Proč všichni křesťané nepřekypují nadějí, když ji od Boha obdrželi? Proč ji ve svém životě postrádáme?
- Most mezi temnou přítomností a eschatologickou budoucností: naděje Křesťanský život se odehrává mezi polotemnou přítomností a budoucností, která už nyní probleskuje… Každý člověk prožívá toto drama...
- Mít před očima evangelium, nikoli televizi Každodenní četba evangelia nám pomáhá mít pravou naději.
- Na konci života nevidím tmu hrobu. Čeká mě otevřená náruč Boha Já už jsem starý a jen otázkou týdnů nebo měsíců, kdy můj život na této zemi skončí. Víte, pro mě stárnutí je přibližování se cíli. A ten cíl stojí za to. Na konci života nevidím nějakou tmu hrobu,…
- Na naprostém dně říká Job: “Vím, že můj Vykupitel žije" Mnoho věcí nás uvádí do zoufalství...
- Naděje - seznam všech textů k tématu
Radost
- Můžeme mít Boží radost i uprostřed tohoto světa
- Nebuďte zarmoucení, neboť radost z Hospodina je vaše síla
- Radost je něco víc než jen pocit
- Duch svatý v křesťanovi působí pokoj, lásku a radost
- Radost, která nezávisí na vnějších okolnostech
- Strach a radost
- Víra dává radost, nikoli lpění na chladné doktríně
- Zpívejme aleluja už tady na zemi, uprostřed svých starostí
Návrat církve do minulosti? Tradicionalismus, nostalgie, konzervatismus...
- Benedikt XVI.: Kristus byl představován zastaralými formulemi Je potřeba se stále ptát, které věci, byť někdy platily za křesťanské, byly ve skutečnosti jen výrazem určité epochy.
- Některé zvyklosti církve už nesouvisí s jádrem evangelia Mohou být sice krásné, ale při předávání evangelia neposkytují již stejnou službu jako dříve.
- Snění o návratu minulosti Být věřícím křesťanem je v současné společnosti jaksi „nenormální“. Mnozí si tak lámou hlavu, jak to v církvi udělat, „aby to zas bylo jako dřív“...
- Pokušení tradicionalismu V dobách, kdy se člověk cítí být dezorientovaný, se může objevit pokušení usilovně hledat jistoty a přilnout k praktikám, ceremoniím a starým dobrým zvyklostem.
- Církev byla dřív lepší „V minulosti byla církev lepší“, slyšíme občas. Zidealizovaný pohled na minulost církve ale vede k zoufalé touze po něčem, co nikdy nebylo, a k hluboké frustraci…
- Pesimismus nad církví Když klesám na duchu a přepadají mě záchvaty pesimismu nad stavem dnešní církve, sáhnu někdy po historické církevní četbě. Pomáhá mi pohled do minulosti.
- Život církve se II. vatikánským koncilem nezastavil (Kardinál Cantalamessa) Běda, abychom z něj učinili to, o co jsme se pokusili s Tridentským koncilem, tedy cílový a nehybný bod…
- Překvapení Ducha svatého vedou církev kupředu Bůh je Bohem novostí. »Všechno tvořím nové« (Zj 21,5), říká nám. Trochu to působí obavy.
- Jak jsi pochybná, církvi, avšak jak tě přesto miluji! „Jak jsi pochybná, církvi, avšak jak tě přesto miluji! Jak jsi mě nechala trpět, avšak tolik ti dlužím!"
- Klerikalismus a legalismus v církvi Prorok je člověkem tří dob: příslibu z minulosti, kontemplace přítomnosti a odvahy ukázat cestu do budoucnosti...
