Víra dává radost, nikoli lpění na chladné doktríně (papež František)

Související texty k tématu:

Víra, život z víry, víra jako vztah

• Nevěřme strachu z Boha Lidé někdy řeknou: „Víte, já mám strach, že když se Bohu cele odevzdám, všechno mi sebere.“ Někdo si myslí, že Bůh žárlí na každou lidskou radost.
• Cesta k víře Pomoc pro ty, kdo se snaží pomáhat druhým na cestě k víře
• Prožívání víry - Malý kurz pastorace  Víra není vztahem, který by měl převážně nebo pouze emocionální dimenzi. Je vztahem, který orientuje v celém životě svými obsahy. 
• Víra není domýšlivá a sebejistá Víra přirovnatelná k hořčičnému zrnu je vírou, která není domýšlivá a sebejistá, není velká, jak někdy věřící předstírají. 
• Víra není kosmetika Je náš křesťanský život kosmetika, zdání, anebo víra projevující se láskou? 
• Co zbylo z Jobovy víry? Jóbova víra, plná předsudků a iluzí, prošla zkouškou ohně. To, co z ní zbylo, je očividně malé, mnohem menší než na začátku. 
• Je rozumné věřit v Boha? Člověk bez Boha nemá cenu.
• Jedině neúnavný kontakt s Božím slovem upevňuje naši víru Má-li křesťanská víra zakořenit v hlubinách naší duše a odolat všem bouřím, které se odehrávají na povrchu, musí být pevně zakotvena v Písmu svatém...
• Malý kurz pastorace: Církevní rozměr víry a víra jako osobní přesvědčení  … neboli malý pokus o nahlédnutí do struktur víry, jak je člověkem žita.
• Modloslužba má dnes jiné formy než před dvěma tisíci lety Papež František uvažoval o léčkách, které provázejí naší víru.
• Pochybnosti a krize víry I v procesu víry musí docházet k pochybnostem a krizím. 
• Přilnutí k pravému Bohu chrání i před novodobými modlami Slovo “modla” či “idol” je odvozeno z řečtiny a znamená “přízrak”, “prázdné zdání”. Idol je klam, protože odtrhuje od reality…
• Seznam povoleného a zakázaného O co v křesťanství ne-jde...
• Tomášova nevíra je nám užitečná Každého z nás může pokoušet Tomášova nedůvěřivost. 
• Tradiční hodnoty anebo víra? Víra smísená s něčím, co vírou není, zanikne.
• Ukřižovaný pes v galerii a můj posun k Ježíši Procházím se výstavou moderního umění v Mnichově. 
• Víra Stále větší počet lidí dospívá k naplněnému a šťastnému životu bez víry v Boha! Víra jim prostě nechybí!
• Víra dává radost, nikoli lpění na chladné doktríně Smutný je věřící, který se neumí radovat.
• Víra je potřebná jako světlo v temné noci Ježíš praví: Já jsem přišel na svět jako světlo, aby žádný, kdo uvěří ve mne, nezůstal v temnotě (Jan 12,46). 
• Víra osvěcuje celek, který nám občas uniká Světlo víry má jedinečnou povahu, neboť dokáže osvěcovat celou lidskou existenci. 
• Víra ve světě, který říká, že je nevěřící Jsme zemí převážně nábožensky neorientovaných lidí, pro něž není otázka náboženství tématem dne. 

Naděje
- Křesťanská naděje není optimismus, ale mnohem víc
- Naděje je most mezi polotemnou přítomností a budoucností
- Křesťanská naděje je jako fotbalový míč 
- Doufat znamená... 
- Každý řetěz který nás poutá, lze přetrhnout... 
- Modlitba - tlumočník naděje 
- Na konci života nevidím tmu hrobu, ale...
- Naděje soubor textů 

Radost 
- Můžeme mít Boží radost i uprostřed tohoto světa 
- Nebuďte zarmoucení, neboť radost z Hospodina je vaše síla 
- Radost je něco víc než jen pocit 
- Duch svatý v křesťanovi působí pokoj, lásku a radost 
- Radost, která nezávisí na vnějších okolnostech
- Strach a radost
- Víra dává radost, nikoli lpění na chladné doktríně
- Zpívejme aleluja už tady na zemi, uprostřed svých starostí

Návrat církve do minulosti? Tradicionalismus, nostalgie, konzervatismus...

• Benedikt XVI.: Kristus byl představován zastaralými formulemi  Je potřeba se stále ptát, které věci, byť někdy platily za křesťanské, byly ve skutečnosti jen výrazem určité epochy.
• Některé zvyklosti církve už nesouvisí s jádrem evangelia Mohou být sice krásné, ale při předávání evangelia neposkytují již stejnou službu jako dříve.
• Snění o návratu minulosti Být věřícím křesťanem je v současné společnosti jaksi „nenormální“. Mnozí si tak lámou hlavu, jak to v církvi udělat, „aby to zas bylo jako dřív“...
• Pokušení tradicionalismu V dobách, kdy se člověk cítí být dezorientovaný, se může objevit pokušení usilovně hledat jistoty a přilnout k praktikám, ceremoniím a starým dobrým zvyklostem.
• Církev byla dřív lepší „V minulosti byla církev lepší“, slyšíme občas. Zidealizovaný pohled na minulost církve ale vede k zoufalé touze po něčem, co nikdy nebylo, a k hluboké frustraci…
• Pesimismus nad církví Když klesám na duchu a přepadají mě záchvaty pesimismu nad stavem dnešní církve, sáhnu někdy po historické církevní četbě. Pomáhá mi pohled do minulosti. 
• Život církve se II. vatikánským koncilem nezastavil (Kardinál Cantalamessa) Běda, abychom z něj učinili to, o co jsme se pokusili s Tridentským koncilem, tedy cílový a nehybný bod…
• Překvapení Ducha svatého vedou církev kupředu Bůh je Bohem novostí. »Všechno tvořím nové« (Zj 21,5), říká nám. Trochu to působí obavy. 
• Jak jsi pochybná, církvi, avšak jak tě přesto miluji! „Jak jsi pochybná, církvi, avšak jak tě přesto miluji! Jak jsi mě nechala trpět, avšak tolik ti dlužím!"
• Klerikalismus a legalismus v církvi  Prorok je člověkem tří dob: příslibu z minulosti, kontemplace přítomnosti a odvahy ukázat cestu do budoucnosti...