papež František | Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus B)
22. neděle v mezidobí - B / Angelus - papež František

Evangelium dnešní liturgie ukazuje některé zákoníky a farizeje ohromené Ježíšovým postojem. Jsou pohoršeni, protože jeho učedníci si berou jídlo, aniž by předtím provedli tradiční rituální očistu. Říkají si: "Tento způsob jednání je v rozporu s náboženskou praxí" (srov. Mk 7,2-5).

Také my bychom se mohli ptát: ale proč Ježíš a jeho učedníci tyto tradice zanedbávají? Koneckonců to nejsou špatné věci, jsou to dobré rituální návyky, prosté mytí před přijetím jídla. Proč jim Ježíš nepřikládá důležitost? Protože je pro něj důležité vrátit víru do jejího středu. V evangeliu se s tím setkáváme opakovaně: s tímto navracením víry do středu pozornosti. A vyhnout se nebezpečí, které se týká jak oněch zákoníků, tak i nás: dodržovat vnější formality a srdce víry odsunout do pozadí. Příliš často si i my líčíme duši... Vnější formálnost, a ne srdce víry: to je nebezpečí. Je to nebezpečí religiozity zdání: navenek se tvářit dobře, ale zanedbávat očistu srdce. Vždy existuje pokušení "usměrňovat Boha" nějakou vnější pobožností, ale Ježíš se s takovým uctíváním nespokojuje. Ježíš nechce vnějškovost, chce víru, která zasahuje až do srdce.

Vlastně hned poté svolává zástup zpět, aby vyslovil velkou pravdu: "Člověka nemůže poskvrnit nic, co do něho vchází zvenčí.“" (v. 15). Místo toho se zlé věci rodí "z nitra, ze srdce" (v. 21). Tato slova jsou převratná, protože v tehdejší mentalitě se mělo za to, že určité potraviny nebo vnější kontakty činí člověka nečistým. Ježíš otáčí úhel pohledu: špatné není to, co přichází zvenčí, ale to, co se rodí zevnitř.

Drazí bratři a sestry, to samé se týká i nás. Často si myslíme, že zlo přichází hlavně zvenčí: z chování druhých, od těch, kteří o nás smýšlejí špatně, od společnosti. Jak často obviňujeme druhé, společnost, svět ze všeho, co se nám děje! Vždycky za to mohou "jiní": je to vina lidí, těch, kteří vládnou, smůly atd. Zdá se, že problémy vždy přicházejí zvenčí. A my trávíme čas tím, že přidělujeme viny; ale trávit čas obviňováním druhých znamená ztrácet čas. Člověk se rozzlobí, zatrpkne a Boha si drží daleko od srdce. Jako ti lidé v evangeliu, kteří si stěžují, pohoršují se, vyvolávají spory a nepřijímají Ježíše. Nelze být skutečně zbožným při takovémto stěžování si: stěžování otravuje, vede k hněvu, zášti a smutku, smutku srdce, které zavírají dveře k Bohu.

Požádejme dnes Pána, aby nás osvobodil od obviňování druhých. Tak jak to dělají děti: "Ne, to jsem nebyl já! Byl to ten druhý, byl to ten druhý...". Prosme v modlitbě o milost, abychom neztráceli čas znečišťováním světa stížnostmi, protože to není křesťanské. Ježíš nás spíše vyzývá, abychom se na život a svět dívali počínaje svým srdcem. Když se podíváme dovnitř, najdeme téměř všechno to, co venku nenávidíme. A pokud upřímně požádáme Boha, aby očistil naše srdce, pak skutečně začneme činit svět čistším. Existuje totiž neomylný způsob, jak zvítězit nad zlem: začít tím, že ho porazíme sami v sobě. První církevní otcové, mniši, na otázku: "Ale jaká je cesta ke svatosti? Jak mám začít?" odpovídali, že první krok je obvinit sám sebe: obviň sám sebe. Obvinění nás samotných. Kolik z nás je schopno se někdy během dne nebo týdne vnitřně obvinit? "Ano, tenhle mi udělal tohle, tamten zase tohle... tohle je zvěrstvo..." Ale já... dělám to samé, nebo to dělám takhle... To je moudrost: naučit se obviňovat sám sebe. Zkuste to: prospěje vám to. Mně to prospívá, když to dokážu, ale prospívá: prospěje to i všem.

Kéž nám Panna Maria, která změnila běh dějin čistotou svého srdce, pomůže očistit to naše a překonat především zlozvyk obviňování druhých a stěžování si na všechno.

Po modlitbě Anděl Páně se František zaměřil na situaci v Afghánistánu, zejména na ty, kteří hledají pomoc a ochranu, obzvláště na ženy a děti. Papež poděkoval těm, kteří pomáhají obyvatelům Afghánistánu. "Nemůžeme zůstat lhostejní", řekl papež a důrazně vyzval k modlitbě a postu.

Papež poté věnoval slova Venezuele postižené povodněmi. Vyjádřil své díky také Hnutí Laudato Si s ohledem na Den modliteb za péči o stvoření, který se uskuteční 1. září.

Se svolením převzato
webu České sekce Radio Vaticana
Redakčně upraveno

Související texty k tématu:

Víra, život z víry, víra jako vztah

Čtení z dnešního dne: Čtvrtek 28. 3., Zelený čtvrtek

1. čtení - Ex 12,1-8.11-14; Žl 116; Evangelium - Jan 13,1-15

Komentář k Jan 13,1-15: Mytí nohou je obrazem Ježíšovy lásky a znakem služebnosti církve. Bez ohledu na to, zda jde o ženy či muže. Chci naplňovat vizi církve, která slouží všem? Zde nejde jen o rituál…

Zdroj: Nedělní liturgie

Terezie z Avily - výročí narození

(27. 3. 2024) Svatá Terezie od Ježíše, "Terezie z Ávily" (28. 3. 1515 Ávila – 4. 10. 1582 Alba de Tormes) Nic ať tě…

Velikonoční triduum den po dni (papež František)

Velikonoční triduum den po dni (papež František)
(26. 3. 2024) I v současné pandemii je Kristův kříž jako maják a znamení naděje, která neklame. (z webu velikonoce.vira.cz)

Prožijte Velikonoce s dětmi krok za krokem

Prožijte Velikonoce s dětmi krok za krokem
(25. 3. 2024) Nabízíme několik jednoduchých podkladů, jak projít s dětmi od Květné neděle až ke vzkříšení.

Zelený čtvrtek

(25. 3. 2024) Význam a obsah Zeleného čtvrtku. Proč je zelený?

Časně ráno 25. března 1951 v zajateckém táboře v Severní Korei

(25. 3. 2024) Časně ráno 25. března 1951, na Hod Boží velikonoční, vylekal Emil Kapaun všechny ostatní zajatce. Přemluvil totiž čínské…

24. 3. 1944 zastřelili nacisté celou rodinu Ulmových (Polsko)

24. 3. 1944 zastřelili nacisté celou rodinu Ulmových (Polsko)
(23. 3. 2024) kvůli tomu, že ukrývali pronásledované židy. 

Zvěstování Páně (25.3.)

(22. 3. 2024) Žádný učený z nebe nespadl a z nebe nespadl ani Bůh. Bůh si zvolil svou cestu do světa prostřednictvím člověka, který se…


Konference Jak slyšet Boží hlas s Petem Greigem 
22. – 23. 3. 2024 v Praze.