Lev XIV. papež | Sekce: Kázání
Velikonoční doba (cyklus A)
5. neděle velikonoční - A / Regina caeli - papež Lev XIV. (V Bohu může být konečně každý sám sebou)
Ve velikonoční době se tak jako rodící se církev vracíme k Ježíšovým slovům, která září svým plným smyslem ve světle Jeho umučení, smrti a zmrtvýchvstání. To, co původně jeho učedníkům unikalo nebo působilo zmatek, se nyní znovu vynořuje z paměti, zahřívá srdce a dává naději.
Evangelium hlásané tuto neděli (Jan 14,1– 12) nás uvádí do dialogu Mistra s jeho učedníky během Poslední večeře. Slyšíme zde především slib, který dnes i nás vtahuje do tajemství jeho vzkříšení. Ježíš říká: „Až odejdu a připravím vám místo, zase přijdu a vezmu si vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já.“ (v. 3) Apoštolové tak zjišťují, že v Bohu je místo pro každého. Dva z nich to už zakusili při prvním setkání s Ježíšem u řeky Jordánu, když si všiml, že jdou za ním a když je pozval, aby to odpoledne zůstali u něho doma (srv. Jan 1,39). Také nyní, krátce před smrtí Ježíš mluví o domově, tentokrát v domě mnohem větším: je to dům jeho i našeho Otce, kde je dost místa pro všechny. Syn o sobě mluví jako o sluhovi, který připravuje pokoje, aby každý bratr a sestra, jakmile dorazí, našel ten svůj připravený a cítil se odjakživa očekávaný a konečně nalezený.
Vážení a milí přátelé, ve starém světě, jímž stále ještě putujeme, jsou místa, která přitahují pozornost právě svou výlučností, zkušenosti dostupné jen několika málo lidem, výsady vstoupit tam, kam nikdo jiný vejít nemůže. Naproti tomu v novém světě, kam nás vede Zmrtvýchvstalý, je to, co má největší cenu, dostupné všem. Neztrácí tím ovšem nic ze své přitažlivosti. Naopak, to co je otevřené všem, již dává radost: vděčnost zaujímá místo soupeření, přijetí překonává výlučnost, hojnost už nepůsobí nerovnost. A především nikdo není předmětem omylu, nikdo není ztracen. Smrt horzí zničením jména a památky, ale v Bohu je konečně každý sám sebou. Toto je opravdu místo, které hledáme celý život, často s ochotou udělat cokoli, jen abychom získali trošku pozornosti a uznání.
„Mějte víru,“ říká nám Ježíš. To je ono tajemství! „Věříte v Boha? Věřte i ve mne.“ (Jan 14,1) Právě tato víra osvobozuje naše srdce od touhy mít a získávat, od klamné honby za prestižním místem, na kterém budeme znamenat něco. Každý z nás už má nekonečnou hodnotu v Božím tajemství, které je opravdovou realitou. Milujeme-li se nazvájem, jako nás Ježíš miloval, jsme obdarováni tímto poznáním. Toto je nové přikázání: předjímejme takto na zemi nebe, odhalujme všem, že naším údělem je bratrství a pokoj. V lásce totiž každý uprostřed celého množství bratří zjišťuje, že je jedinečný.
Prosme tedy Nejsvětější Pannu Marii, Matku církve, aby každá křesťanská komunita byla domem otevřeným pro všechny a pozorným ke každému.
Se svolením převzato z webu České sekce Vatican News.
Redakčně upraveno.
Autor: Lev XIV. papež
Související texty k tématu:
Vzkříšení, zmrtvýchvstání
- Člověk neexistuje pro smrt (Jan Pavel II.)
- Úvahy o utrpení a vzkříšení Páně
- Když dohasíná lidský život v nejlepších letech
- S Kristem zemřít a vstát z mrtvých
- Ježíš je vzkříšen
- Vzkříšení může být zdrojem obrovského optimismu pro náš osobní život.
Víra, život z víry, víra jako vztah
- Nevěřme strachu z Boha Lidé někdy řeknou: „Víte, já mám strach, že když se Bohu cele odevzdám, všechno mi sebere.“ Někdo si myslí, že Bůh žárlí na každou lidskou radost.
- Cesta k víře Pomoc pro ty, kdo se snaží pomáhat druhým na cestě k víře
- Prožívání víry - Malý kurz pastorace Víra není vztahem, který by měl převážně nebo pouze emocionální dimenzi. Je vztahem, který orientuje v celém životě svými obsahy.
- Víra není domýšlivá a sebejistá Víra přirovnatelná k hořčičnému zrnu je vírou, která není domýšlivá a sebejistá, není velká, jak někdy věřící předstírají.
- Víra není kosmetika Je náš křesťanský život kosmetika, zdání, anebo víra projevující se láskou?
- Co zbylo z Jobovy víry? Jóbova víra, plná předsudků a iluzí, prošla zkouškou ohně. To, co z ní zbylo, je očividně malé, mnohem menší než na začátku.
- Je rozumné věřit v Boha? Člověk bez Boha nemá cenu.
- Jedině neúnavný kontakt s Božím slovem upevňuje naši víru Má-li křesťanská víra zakořenit v hlubinách naší duše a odolat všem bouřím, které se odehrávají na povrchu, musí být pevně zakotvena v Písmu svatém...
- Malý kurz pastorace: Církevní rozměr víry a víra jako osobní přesvědčení … neboli malý pokus o nahlédnutí do struktur víry, jak je člověkem žita.
- Modloslužba má dnes jiné formy než před dvěma tisíci lety Papež František uvažoval o léčkách, které provázejí naší víru.
- Pochybnosti a krize víry I v procesu víry musí docházet k pochybnostem a krizím.
- Přilnutí k pravému Bohu chrání i před novodobými modlami Slovo “modla” či “idol” je odvozeno z řečtiny a znamená “přízrak”, “prázdné zdání”. Idol je klam, protože odtrhuje od reality…
- Seznam povoleného a zakázaného O co v křesťanství ne-jde...
- Tomášova nevíra je nám užitečná Každého z nás může pokoušet Tomášova nedůvěřivost.
- Tradiční hodnoty anebo víra? Víra smísená s něčím, co vírou není, zanikne.
- Ukřižovaný pes v galerii a můj posun k Ježíši Procházím se výstavou moderního umění v Mnichově.
- Víra Stále větší počet lidí dospívá k naplněnému a šťastnému životu bez víry v Boha! Víra jim prostě nechybí!
- Víra dává radost, nikoli lpění na chladné doktríně Smutný je věřící, který se neumí radovat.
- Víra je potřebná jako světlo v temné noci Ježíš praví: Já jsem přišel na svět jako světlo, aby žádný, kdo uvěří ve mne, nezůstal v temnotě (Jan 12,46).
- Víra osvěcuje celek, který nám občas uniká Světlo víry má jedinečnou povahu, neboť dokáže osvěcovat celou lidskou existenci.
- Víra ve světě, který říká, že je nevěřící Jsme zemí převážně nábožensky neorientovaných lidí, pro něž není otázka náboženství tématem dne.
