Křesťan se nebojí smrti a nese těžkosti tohoto života, protože - archív citátů

Sekce: Knihovna

Giacomo Canobbio

1. Uvedení

z knihy Znovuobjevení Ducha Svatého

V jednom hodnocení pneumatologie 20. století koncem šedesátých let začíná Wilhelm Breuning spíše negativním zjištěním: "Kdokoli otevře učebnici katolické dogmatiky, je nucen se ptát, zda se obecně v teologii, která se vyučuje na školách, může legitimně mluvit o pneumatologii"1. Ještě ráznější je úsudek holandského protestantského teologa Hendrikuse Berkhofa, který začíná svou stať v roce 1974 slovy: "Převládající teologie 20. století mezi tolika věcmi, jež zpracovaly a prohloubily, nebyly s to vyprodukovat jedinou přesvědčivou definici pneumatologie"2.

S odstupem několika desetiletí se poznámka německého a úsudek holandského teologa jeví již jako velmi překonané: publikací o Duchu svatém přibývá do té míry, že se jejich řada stává nepřehlednou. Pneumatologie už, jak se zdá, tvoří samostatný traktát vedle kristologie a teologie a navíc proniká všechny traktáty systematické teologie. V tomto smyslu se hovoří o "znovuobjevení Ducha"3.

Není mým úmyslem popsat proces, který přinesl takovou míru pozornosti4; stačí říci, že mezi ‘vnitřními’ teologickými důvody převládá přijetí "ekonomické" perspektivy v trinitárním pojednání5.

Mezi ‘vnější’ obecné faktory se započítávají v západní teologii, ať už katolické či protestantské, charizmatické hnutí a dialog s Východem.

Jestliže první vyvolal teologii, která by kriticky ověřovala zkušenosti Ducha a tedy vypracování teologie, jež je s to pojmout a ‘kontrolovat’ vztah k Duchu (jak uniknout před Scyllou zužujícího kristocentrismu a Charybdou subjektivistického spiritualismu, podotýká Berkhof), druhý motivoval oživení funkcí Ducha v kontextu rozličných teologických témat.

Pozornost vůči Duchu se stala převládající v současné teologické reflexi, která kromě toho, že vyprodukovala také nezávislé texty pneumatologie6 a tím ke tradičnímu teologickému curriculu přidala nový traktát, podmínila proměnu důrazu především ve třech oblastech: ekleziologii, kristologii a nauce o stvoření. Zatímco v té první se už došlo k pevným bodům, v ostatních dvou oblastech jsme dosud v začátcích. Proto se také zde může hodnotit především vztah mezi pneumatologií a ekleziologií.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Témata: Duch svatý

Čtení z dnešního dne: Úterý 17. 11. 2026, Památka sv. Alžběty Uherské

Zj 3,1-6.14-22;

Komentář k Lk 19,1-10: Ježíš i dnes hledá a zachraňuje, co zahynulo. Je to jeho vlastnost. To jen my jsme limitováni svými ohledy a falešnými představami o Bohu.

Zdroj: Nedělní liturgie

Slavnost Ježíše Krista Krále

(16. 11. 2026) Slavnost Ježíše Krista Krále je svátek, který se slaví poslední neděli liturgického roku (34. neděli v liturgickém…

Vystřízlivění z růžových snů Listopadu 1989

Vystřízlivění z růžových snů Listopadu 1989
(14. 11. 2026) Mezi nejkrásnější okamžiky mého života patří závěrečné dny listopadové roku 1989. Jsem šťasten a děkuji Bohu za onen…

Stanislav Přibyl: Voják, biskup a husa na pekáči: Proč máme rádi svatého Martina? / video na youtube

Stanislav Přibyl: Voják, biskup a husa na pekáči: Proč máme rádi svatého Martina?  / video na youtube
(13. 11. 2026) Zamyšlení pražského arcibiskupa nad populárním svátkem sv. Martina.

Přímluvy / 33. neděle v mezidobí, cyklus A / 15. 11. 2026

(13. 11. 2026) Bůh nám svěřuje své dary a zve nás, abychom je rozvíjeli a používali ve prospěch druhých. [1] Modleme se za lidi a svět,…

Mosty víry | 16. 11. 2026 | Katedrála sv. Víta Praha

(13. 11. 2026) Spojme se společně v modlitbě chval v předvečer státního svátku  a prosme za naši krajinu a náš národ.

Modlitby přímo na Národní třídě 17. listopadu

Modlitby přímo na Národní třídě 17. listopadu
(12. 11. 2026) V úterý 17. listopadu 2026 proběhnou v kostele sv. Voršily přímo na Národní třídě modlitby a bohoslužba s arcibiskupem…

Sv. Anežka Česká (svátek 13.11.)

Sv. Anežka Česká (svátek 13.11.)
(12. 11. 2026) Narodila se roku 1211 jako nejmladší dcera českého krále Přemysla Otakara I. ...