Pokora je jediná vlastnost, kterou Ježíš výslovně vyzval napodobovat.  - archív citátů

Sekce: Knihovna

2. Během modlitby za uzdravení

z knihy Charizma uzdravování v praxi

Pán nemůže darovat uzdravení, jestliže dotyčný člověk nezaujme postoj obrácení, postoj lítosti, jestliže není připraven odpustit a přijmout odpuštění. Často bude po modlitbě pozván přijmout svátost smíření, jestliže ji nepřijal již předtím.

"Tvé hříchy jsou ti odpuštěny," říká Ježíš chromému, který byl uzdraven. Zve jej, aby nezůstal stát na stupni fyzického uzdravení, nýbrž aby se obrátil a zcela a radikálním způsobem změnil svůj život. Člověk, který prosí o modlitbu nesmí být pasivní, ani když je vzrušený, rozčílený, zablokovaný nebo depresivní. I on má být pozván vyznat svoji víru v Ježíše, svého Spasitele, který pro něj zemřel, vyznat víru ve vzkříšeného Krista, svého Pána. Tento člověk se stále musí opírat o modlitbu bratří.

Jestliže se cítí neschopen vyznat svoji víru, musíme mu pomoci zaujmout postoj chromého, kterého Ježíš uzdravil, protože se jej dotkla velká víra těch, kteří nesli lůžko nemocného.

Ježíš Kristus se stále obrací na nemocné: "Co chceš, abych pro tebe učinil? Člověk, který žádá Ježíše o modlitbu, má vyslovit svoji prosbu. Jednoduše a bez zbytečných okolků se má obrátit na Ježíše, který je přítomen uprostřed skupiny. Příslušníci skupiny této prosbě naslouchají a v modlitbě ji přijímají; bez velkého uvažování a posuzování. Není jejich úkolem provádět psychologickou analýzu, nýbrž spíše mají od samotného Otce přijmout pohled soucítění s jeho zraněným dítětem, které se na něj obrací.

Aniž bychom pomíjeli člověka, za kterého se modlíme, je důležité zůstat otevření tomu, co říká nebo chce říci Pán jemu. Vždyť přece nejde o "případy", o nemoci, které Ježíš uzdravuje, nýbrž jde o Boží děti, o osoby. Na konci modlitby mají všichni společně děkovat Bohu a chválit Pána za to, co právě učinil.Trvání modlitby: Bůh nás vyslyší ne kvůli tomu, že modlitba trvala velmi dlouho. V některých případech nás však Duch svatý povede k vytrvalosti. Když jsme modlitbě věnovali dostatečně času, musíme se vždy jako děti přenechat tomu, co chce Otec ve své lásce učinit. Aniž bychom se pokoušeli posuzovat ovoce nebo výsledek naší modlitby. Neboť naše modlitba nepatří nám. Je to Boží dar.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Témata: Uzdravení

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sk 6,1-7; Žalm Žl 33,1-2.4-5.18-19; 1 Petr 2,4-9
Jan 14,1-12

Cesta je mnohdy únavná, nejistá, někdy i nudná. Spočinutí v jistotě a klidu některé lidi přitahuje, jiné zas odpuzuje. Ježíš o této věci nefilosofuje, ale sám jde po této zemi cestou, která vede k Bohu, jeho Otci. A neříká jen, že zná správnou cestu, ale že je sám cestou. Pro člověka je to tedy výzva, aby se s ním ztotožnil v jeho důvěře k Otci, v jeho odvaze spolehnout se víc na Otce v nebi než na sebe sama a na lidi na zemi. Je to velké pozvání k neokázalé statečnosti a zároveň jedinečná šance, jak nepromarnit vlastní život a jak se nestat zajatcem neskutečných životních snů a nepravých vůdců.

Zdroj: Nedělní liturgie

Nanebevstoupení Páně

(10. 5. 2026) Slavnost Nanebevstoupení Páně se slaví ve čtvrtek - 40. den po Velikonocích. Následující den začíná "novéna" -…

Den matek

(9. 5. 2026) Svátek matek (den matek) se slaví druhou květnovou neděli.

Přímluvy - 5. neděle velikonoční, cyklus A / 3. 5. 2026

(30. 4. 2026) Bůh nás povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu. Proto mu svěřme své prosby:

Květen - měsíc Panny Marie

(30. 4. 2026) Měsíc květen bývá oblíben z různých hledisek.

Panna Maria není bohyně (Vojtěch Kodet)

(30. 4. 2026) Jak by ne/měla vypadat zdravá mariánská úcta?

1.5. Sv. Josefa, Dělníka - Svátek práce

(29. 4. 2026) Člověk se v práci nejen realizuje, ale je to zároveň i služba bližnímu, společnosti, a tím i Kristu.