Kdyby Bohu bylo naše utrpení lhostejné,  nevstoupil by do lidského života,  - archív citátů

Sekce: Knihovna

2. Během modlitby za uzdravení

z knihy Charizma uzdravování v praxi

Pán nemůže darovat uzdravení, jestliže dotyčný člověk nezaujme postoj obrácení, postoj lítosti, jestliže není připraven odpustit a přijmout odpuštění. Často bude po modlitbě pozván přijmout svátost smíření, jestliže ji nepřijal již předtím.

"Tvé hříchy jsou ti odpuštěny," říká Ježíš chromému, který byl uzdraven. Zve jej, aby nezůstal stát na stupni fyzického uzdravení, nýbrž aby se obrátil a zcela a radikálním způsobem změnil svůj život. Člověk, který prosí o modlitbu nesmí být pasivní, ani když je vzrušený, rozčílený, zablokovaný nebo depresivní. I on má být pozván vyznat svoji víru v Ježíše, svého Spasitele, který pro něj zemřel, vyznat víru ve vzkříšeného Krista, svého Pána. Tento člověk se stále musí opírat o modlitbu bratří.

Jestliže se cítí neschopen vyznat svoji víru, musíme mu pomoci zaujmout postoj chromého, kterého Ježíš uzdravil, protože se jej dotkla velká víra těch, kteří nesli lůžko nemocného.

Ježíš Kristus se stále obrací na nemocné: "Co chceš, abych pro tebe učinil? Člověk, který žádá Ježíše o modlitbu, má vyslovit svoji prosbu. Jednoduše a bez zbytečných okolků se má obrátit na Ježíše, který je přítomen uprostřed skupiny. Příslušníci skupiny této prosbě naslouchají a v modlitbě ji přijímají; bez velkého uvažování a posuzování. Není jejich úkolem provádět psychologickou analýzu, nýbrž spíše mají od samotného Otce přijmout pohled soucítění s jeho zraněným dítětem, které se na něj obrací.

Aniž bychom pomíjeli člověka, za kterého se modlíme, je důležité zůstat otevření tomu, co říká nebo chce říci Pán jemu. Vždyť přece nejde o "případy", o nemoci, které Ježíš uzdravuje, nýbrž jde o Boží děti, o osoby. Na konci modlitby mají všichni společně děkovat Bohu a chválit Pána za to, co právě učinil.Trvání modlitby: Bůh nás vyslyší ne kvůli tomu, že modlitba trvala velmi dlouho. V některých případech nás však Duch svatý povede k vytrvalosti. Když jsme modlitbě věnovali dostatečně času, musíme se vždy jako děti přenechat tomu, co chce Otec ve své lásce učinit. Aniž bychom se pokoušeli posuzovat ovoce nebo výsledek naší modlitby. Neboť naše modlitba nepatří nám. Je to Boží dar.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Témata: Uzdravení

Čtení z dnešního dne: Středa 28. 10. 2026, Svátek sv. Šimona a Judy

Ef 2,19-22;

Komentář k Lk 6,12-19: Náš Pán si vyvolil svých Dvanáct po noci, kterou strávil v modlitbě. Dokážu s Ježíšem bdít a modlit se za nástupce apoštolů, za biskupy v mé vlasti?

Zdroj: Nedělní liturgie

Památka zesnulých, vzpomínka na všechny zemřelé, ´dušičky´

Památka zesnulých, vzpomínka na všechny zemřelé, ´dušičky´
(4. 11. 2026) "Je nutné mluvit o smrti ... ne proto, abychom měli strach, ale abychom od něho byli osvobozeni." (Raniero…

Boxer ve Vatikánu - skutečný příběh

Boxer ve Vatikánu - skutečný příběh
(24. 10. 2026) Monsignor O Flaherty (* 28. února 1898 +  30. října 1963), za války zachránil tisíce lidí. Příběh má všechny znaky…

Mosty víry | 16. 11. 2026 | Katedrála sv. Víta Praha

(24. 10. 2026) Spojme se společně v modlitbě chval v předvečer státního svátku  a prosme za naši krajinu a náš národ.

Nedělní přímluvy / 30. neděle v mezidobí, cyklus A / 25. 10. 2026

(23. 10. 2026) Ježíš shrnuje základní přikázání: „Miluj svého bližního jako sám sebe.“[1] S vědomím Boží lásky k nám…

Zpověď není zkouška. Nebojte se přijít.

(23. 10. 2026) (Z Otázek a odpovědí našich čtenářů)

Pastorační tip pro "dušičky": Zapal svíčku. Podklady na památku zemřelých pro pro věřící i nevěřící

Pastorační tip pro "dušičky": Zapal svíčku. Podklady na památku zemřelých pro pro věřící i nevěřící
(22. 10. 2026) Na začátku listopadu se hřbitovy rozzáří tisíci světel. Lidé přicházejí vzpomenout na své blízké, zapálit svíčku, na…