Kdyby Bohu bylo naše utrpení lhostejné,  nevstoupil by do lidského života,  - archív citátů

Sekce: Knihovna

2. Během modlitby za uzdravení

z knihy Charizma uzdravování v praxi

Pán nemůže darovat uzdravení, jestliže dotyčný člověk nezaujme postoj obrácení, postoj lítosti, jestliže není připraven odpustit a přijmout odpuštění. Často bude po modlitbě pozván přijmout svátost smíření, jestliže ji nepřijal již předtím.

"Tvé hříchy jsou ti odpuštěny," říká Ježíš chromému, který byl uzdraven. Zve jej, aby nezůstal stát na stupni fyzického uzdravení, nýbrž aby se obrátil a zcela a radikálním způsobem změnil svůj život. Člověk, který prosí o modlitbu nesmí být pasivní, ani když je vzrušený, rozčílený, zablokovaný nebo depresivní. I on má být pozván vyznat svoji víru v Ježíše, svého Spasitele, který pro něj zemřel, vyznat víru ve vzkříšeného Krista, svého Pána. Tento člověk se stále musí opírat o modlitbu bratří.

Jestliže se cítí neschopen vyznat svoji víru, musíme mu pomoci zaujmout postoj chromého, kterého Ježíš uzdravil, protože se jej dotkla velká víra těch, kteří nesli lůžko nemocného.

Ježíš Kristus se stále obrací na nemocné: "Co chceš, abych pro tebe učinil? Člověk, který žádá Ježíše o modlitbu, má vyslovit svoji prosbu. Jednoduše a bez zbytečných okolků se má obrátit na Ježíše, který je přítomen uprostřed skupiny. Příslušníci skupiny této prosbě naslouchají a v modlitbě ji přijímají; bez velkého uvažování a posuzování. Není jejich úkolem provádět psychologickou analýzu, nýbrž spíše mají od samotného Otce přijmout pohled soucítění s jeho zraněným dítětem, které se na něj obrací.

Aniž bychom pomíjeli člověka, za kterého se modlíme, je důležité zůstat otevření tomu, co říká nebo chce říci Pán jemu. Vždyť přece nejde o "případy", o nemoci, které Ježíš uzdravuje, nýbrž jde o Boží děti, o osoby. Na konci modlitby mají všichni společně děkovat Bohu a chválit Pána za to, co právě učinil.Trvání modlitby: Bůh nás vyslyší ne kvůli tomu, že modlitba trvala velmi dlouho. V některých případech nás však Duch svatý povede k vytrvalosti. Když jsme modlitbě věnovali dostatečně času, musíme se vždy jako děti přenechat tomu, co chce Otec ve své lásce učinit. Aniž bychom se pokoušeli posuzovat ovoce nebo výsledek naší modlitby. Neboť naše modlitba nepatří nám. Je to Boží dar.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Témata: Uzdravení

Čtení z dnešního dne: Pátek 16. 10. 2026, Pátek 28. týdne v mezidobí

Ef 1,11-14;

Komentář k Ef 1,11-14 : Jak velká věc je pro mě pocit, že si právě mě získal Bůh jako svůj majetek! A tak o mě chce pečovat. Kéž se mu nevzpouzím…

Zdroj: Nedělní liturgie

Nedělní liturgické přímluvy / 29. neděle v mezidobí, cyklus A / 18. 10. 2026

(16. 10. 2026) Apoštol Pavel píše: „Stále si vás připomínáme ve svých modlitbách.“ Podobně jako on svěřme Bohu lidi blízké…

Výstava NADĚJE JE NAŠE SÍLA - Církev v době normalizace na fotografiích Státní bezpečnosti

Výstava NADĚJE JE NAŠE SÍLA - Církev v době normalizace na fotografiích Státní bezpečnosti
(16. 10. 2026) 15.–28. října 2026, Mladotův dům, Pražský hrad

Duchovní obnova „Po stopách Medžugorje“ 6.–7. listopadu 2026

Duchovní obnova „Po stopách Medžugorje“ 6.–7. listopadu 2026
(14. 10. 2026) V Duchovním centru ve Vranově u Brna se uskuteční obnova organizace Mary’s Meals „AD FONTEM – K…

Svatý, který je smutný, je smutný svatý (Terezie z Avily)

Svatý, který je smutný, je smutný svatý (Terezie z Avily)
(14. 10. 2026) Opravdová svatost s sebou nese radost.

Misijní neděle

Misijní neděle
(13. 10. 2026) Misijní neděle, resp. Světový den misií se připomíná každý rok předposlední říjnovou neděli

Přímluvy / 28. neděle, cyklus A / 11. 10. 2026

(9. 10. 2026) Náš Bůh je přebohatý, pomáhá nám skrze Krista Ježíše ve všem[1], o co žádáme s důvěrou:

Manželství a rodina: Lev XIV. se hlásí k pastoračnímu přístupu papeže Františka

Manželství a rodina: Lev XIV. se hlásí k pastoračnímu přístupu papeže Františka
(8. 10. 2026) Lev XIV. podpořil pastorační přístup svého předchůdce Františka v  oblasti manželství a rodiny.