Jdu-li s tebou, můj Bože, půjdu kamkoliv chceš... - archív citátů

Sekce: Knihovna

Josef Hřebík

Závěr

z knihy Jak se utvářel Nový zákon

Pokusíme se na závěr velmi stručně shrnout celé pojednání, ve kterém jsme si všimli nejhlavnějších vnitřních a vnějších faktorů působících na utváření novozákonní teologie; sledovali jsme přitom ani ne tak linii chronologickou, jako spíše logickou, tj. logiku souvislostí a vzájemných vazeb, které celý tento proces určovaly.

Zatímco teologie raného judaismu se vyznačovala spíše praxí odvozovanou z předpisů Tóry, základem novozákonní teologie je kerygma - vyprávění o tom, co se událo: v našem případě o vrcholném Božím spásném činu, uskutečněném v Kristově velikonočním tajemství. Na tuto zvěst má člověk dát svým vyznáním odpověď víry. život mladé církve, vzhledem k rychle se měnícím situacím, ovšem sám klade otázky, na které je třeba odpovědět: novozákonní autoři odpovídají jednak indikativem, rozvíjením teologického myšlení, jednak imperativem, směrnicemi, co je třeba dělat, jak reagovat na to, co se v církvi a s církví děje.

Církev je pokračovatelkou starozákonního Božího lidu, takže zkušenosti Izraele slouží i jí k orientaci; vždyť Bůh jedná s církví podobně jako jednal kdysi s Izraelem. Zcela novým výchozím bodem a současně základním hermeneutickým klíčem při četbě a interpretaci SZ je ovšem Kristus; ve světle jeho vykupitelského díla se správně chápe nejen minulost, ale směřuje se také k budoucnosti, která je dána parusií. S oddálením parusie dochází k deeschatologizaci čili eschaton začíná už teď; církev žije s vědomím, že její historie představuje poslední etapu dějin spásy.

Křesťanská odpověď víry je těsně spjata i se způsobem jednání, s praktickými životními postoji v morální sféře (sv. Pavel uvádí některé ryze křesťanské motivy) a s bohoslužbou, která spočívá na jediné dokonalé bohoslužbě jediného pravého velekněze Krista a má se dít v Duchu a v pravdě. Odtud, tedy z christologie, se rodí také eklesiologie čili vědomí církve o sobě samé, pojmenování své vlastní podstaty. A samozřejmě vyhraňující se postavení církve, jak vzhledem k židům, tak i vzhledem k pohanům, přináší s sebou nutnost definovat se vůči nim teologicky. Jelikož první bludné názory už někde začínají přerůstat v rozkol, musí církev zasáhnout, aby tyto omyly, pokud možno, zkorigovala, zhoubné elementy vyloučila a především pádnými argumenty podepřela a jasně vymezila pravou nauku.

Církev se ale nestaví vůči pozdní helénské kultuře, která ji obklopuje, pouze negativně, nýbrž přebírá mnohé její prvky, hlavně vyjadřovací, jazykové, aby jich použila jako nástrojů při formulaci svého poselství. Jestliže na jedné straně se církev pomalu začleňuje do tohoto světa, ve kterém je jí dáno žít a který má proměňovat, nezapomíná na druhé straně, že její pravý, trvalý domov je v nebi, kam putuje s touhou, a jejím cílem je dokonalé spojení s Kristem, které s nadějí očekává.





Obsah

Úvod
1. Raný Judaismus
2. Vyprávění - kerygma
3. Vyznání víry
4. Redakční práce svatopisců
5. Historie jako locus theologicus
6. Reinterpretace starého zákona
7. Křesťanská etika a liturgie
8. Autoreflexe církve
9. Teologická identita církve
10. Kulturní vlivy na jazyk křesťanského poselství
11. Očekávání parusie
Závěr


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

1 Sam 3,3b-10.19; Žalm 40; 1 Kor 6,13c-15a.17-20
Jan 1,35-42

Můžeme dnes obdivovat pokoru Křtitele, který „své“ učedníky nasměroval na Krista. Ale především sledujeme samotného Ježíše, který povolává učedníky. Pro každého je povolání specifické. Nelze však nevidět, že poznání Krista rozběhlo řetězec událostí a vyvolalo další zájem. Slovo hlásat mnohým nahání obavy, že to neumí, nezvládnou. Ondřej však nevěděl o Ježíši skoro nic a přeci bylo jeho svědectví důležité. Je rozdíl mezi odbornou teologickou přednáškou a osobním svědectvím. Každý z nás může mluvit o tom, co on sám s Bohem zažil, a nabídnout ostatním, aby se sami přesvědčili, kdo Ježíš je.

Zdroj: Nedělní liturgie

Týden modliteb za jednotu křesťanů - smíření křesťanů přesahuje lidské síly...

(14. 1. 2021) "Týden modliteb za jednotu křesťanů" se slaví každý rok od 18. do 25. ledna (nebo na jižní polokouli kolem…

Etty Hillesum - výročí narození (15. 1. 1914)

(13. 1. 2021) Už uplynulo více než 100 let od narození Ester "Etty" Hillesum. Etty se narodila 15. ledna v roce 1914 v židovské rodině…

15.1.2008 zemřel jeden z českých předních biblistů Profesor Jan Heller

(12. 1. 2021) Když se přiblíží stáří, sil ubývá. Co bude dál? Někdo ulpí na tom, co uplývá. To rozmnožuje bolest. Někomu je však dáno…

Nechte se očkovat, vybízí papež František

Nechte se očkovat, vybízí papež František
(12. 1. 2021) Lhostejnost je ničivá...

Marie Elekta od Ježíše (1605–1663), svátek 11.1.

(10. 1. 2021) V roce 1656 se konečně přes různé překážky podařilo realizovat založení pražského Karmelu. Zakladatelkou byla matka…

Svátek Křtu Páně

(9. 1. 2021) V neděli po slavnosti Zjevení Páně (6.1.) se slaví svátek Křtu Páně.

TV dokument o Adolfu Kajprovi SJ (online)

TV dokument o Adolfu Kajprovi SJ (online)
(8. 1. 2021) Mučedník se smíchem na rtech (odkaz).

Vánoční koncert Gen Rossso na TV Noe

Vánoční koncert Gen Rossso na TV Noe
(6. 1. 2021) Gen Rosso se vrací do Česka na TV Noe, která v sobotu 9. ledna v 21.45 bude ze záznamu…

Diecézní fáze beatifikačního procesu P. Adolfa Kajpra SJ byla ukončena

(6. 1. 2021) V pondělí 4. 1. 2021 byla v pražském kostele sv. Ignáce ukončena diecézní fáze beatifikačního procesu P. Adolfa…