Letos uplynulo šedesát let od zřízení biskupské synody. Co je to biskupská synoda, proč a jak vznikla, jaká byla témata dosavadních synod? A jak by se spíše dal přeložit latinský výraz: Synodus episcoporum?
Co je to biskupská synoda?
Biskupská synoda je shromáždění biskupů z celého světa, svolávané papežem k projednání klíčových otázek života církve. Její cílem je posilovat jednotu církve a přispívat k rozlišování výzev současnosti. Synoda vyjadřuje obraz církve jako společenství místních církví, kde delegáti zastupují „hlas“ Božího lidu a společně hledají cestu pro budoucnost v duchu jednoty a rozmanitosti.
„Biskupská synoda je shromáždění biskupů, kteří byli vybráni z různých zemí světa a scházejí se ve stanovené době, aby podporovali těsné spojení mezi papežem a biskupy a pomáhali papeži při udržování a posilování neporušenosti a růstu víry a mravů a církevní kázně, a to radami i projednáním otázek, které se týkají činnosti církve ve světě.“ (CIC, kán. 342)
Jak a kdy se synoda svolává?
Biskupskou synodu svolává papež. Jejím cílem je projednat důležitá témata týkající se života církve. Obvykle se koná jednou za několik let, i když přesný časový interval není stanoven.
Téma synody vybírá papež na základě aktuálních potřeb a výzev, kterým církev čelí. Podněty často přicházejí od biskupů, kardinálů a dalších církevních představitelů, kteří předkládají různé návrhy.
Jakou váhu mají závěry biskupské synody?
Biskupská synoda má za úkol rozebrat otázky předložené k projednání a vyjádřit přání nebo předložit návrhy týkající se témat nebo aspektů, které souvisejí s tématem synodálního shromáždění. Vzhledem k tomu, že biskupská synoda je poradním orgánem (a pastoračním nástrojem), navrhuje, předkládá návrhy papeži, který má pravomoc rozhodovat. Synoda může mít také rozhodovací pravomoc, pokud jí ji udělí římský biskup.
Kdy vznikla biskupská synoda a jaká je její úloha?
Institut biskupské synody byl ustanoven papežem Pavlem VI. v průběhu 2. vatikánského koncilu v roce 1965 (přesněji apoštolským listem Apostolica sollicitudo dne 15. září 1965) jako odpověď na volání koncilních otců po zřízení „permanentního orgánu“ diskutujícího a rozhodujícího v aktuálních otázkách života katolické církve.
Jakými tématy se synody v minulosti zabývaly?
Mezi 15 řádnými zasedáními biskupské synody za dosavadních 60 let dějin tohoto institutu nalezneme témata jako
- evangelizace v současném světě (r. 1974),
- křesťanská rodina (r. 1980 a 2015),
- poslání laiků v církvi a v dnešním světě (r. 1987),
- Boží slovo v životě a poslání církve (r. 2008) nebo téma
- mládež, víra a rozlišování povolání (r. 2018).
Vedle těchto řádných shromáždění se dosud konala také 3 mimořádná zasedání a 11 zvláštních shromáždění, zaměřených zejména na pastorační situace v určitém geografickém regionu (např. pro africký, evropský kontinent nebo chronologicky poslední věnovaná oblasti Amazonie). Poslední Synoda o synodalitě byla v pořadí 16. řádným shromážděním biskupské synody.
Po skončení synody se otevírá fáze recepce jejích závěrů v místních církvích. Tento moment poukazuje na nutnost inkulturace a kontextualizace v životě církve a dává najevo, že synodální proces dosahuje své završení v Božím lidu.
Překlad latinského výrazu: Synodus episcoporum
Pokud jde o institucionální označení Synodus episcoporum, v textu je používán ustálený překlad biskupská synoda, ačkoli výraz synoda biskupů by přesněji vystihoval její strukturu jako shromáždění delegovaných biskupů a dalších členů.
Jan Pavel II: „Biskupská synoda je mimořádně vzácným projevem biskupské kolegiality v církvi
a jejím výkonným nástrojem. Časem snad bude možné tento nástroj ještě zlepšovat.
Snad bude možné vyjádřit kolegiální pastorační zodpovědnost skrze synodu
ještě dokonalejším způsobem.“ (Jan Pavel II; 29. října 1983)
