27. 7. 2016 , Jaroslav Škarvada (Foto: IMa)

Nemůžeme NEBÝT optimisty

Nemůžeme nebýt optimisty

Nemůžeme NEBÝT optimisty, když se od obrazovek, které líčí hrůzu lidské nenávisti, podíváme na Krista, který žil na této zemi s námi. Není to jen někdo, kdo byl a už není. Je to Bůh z Boha, který se stal člověkem a nyní sedí po pravici Otce. Nemůžeme nebýt optimisty, když si uvědomujeme, že on patří k nám a my k němu. Že je skutečně s námi, že jede spolu s námi v autobusu, který nás veze dějinami.

Na světě budete mít soužení,
ale důvěřujte, já jsem přemohl svět

Jistě cesta tohoto autobusu není a nebude pohodlná, to se ukázalo hned na prvním kilometru, který vedl přes Kalvárii, ale my víme, že se nikdy neztratí a že přes všechny nástrahy dojede nakonec bezpečně ke svému cíli. Jak to řekl on sám: „Na světě budete mít soužení, ale důvěřujte, já jsem přemohl svět! (Jan 16,33)“.

Zpracováno podle knižního rozhovoru: "Svedl jsi mě, Hospodine",
který vyšel v Karmelitánském nakladatelství.
Redakčně upraveno.

Autor: Jaroslav Škarvada

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Jer 17,5-8; Žalm 1; 1 Kor 15,12.16-20
Lk 6,17.20-26

V úvodu k blahoslavenstvím vypravěč říká: „…pozdvihl oči ke svým učed-níkům…“ Jako by všechna následující slova směřovala především k následovníkům Krista. Řecké citoslovce „ouai“ znamená „běda, hrůza“ a je opakem řeckého „makários“, což znamená „šťastný, blahoslavený, blažený“. Právě tato slova jsou adresována nám. Copak následovníci Krista nesmí být nasycení a šťastní? Jistě že smějí. Podstatné ale je, zda ve středu našeho zájmu leží nasycení, bohatství či zábava, nebo ochota vidět i jiné lidi, jejich bolest, jejich trápení a odvaha podat jim pomocnou ruku. Že to nebude asi populární? Ano, nebude. Ale Ježíš říká: jásejte, doslova skákejte radostí v ten den, protože to je nejlepší vstupenka do blízkosti Boží.