Každý ať Krista následuje podle své životní situace a tomu odpovídající formou. - archív citátů

22. 9. 2018 , (Foto: ima)

Věřit v jakéhokoliv Boha nepřicházelo v úvahu

zoufalství, peklo, beznaděj, sedící mladá žena na zemi / -ima

Když mi umíral otec, dny míjely jako ve zvláštním hororu. Neexistovalo žádné možná, žádné tajemno, žádná modlitba. Nebyla tu víra, že Bůh může mít nějakou moc. Když nastával jeho konec, ukázalo se, jak moc jsem ve svých šestadvaceti ještě dítě: byl to on, kdo mě utěšoval, když jsem přiběhla do hospice a padla mu do náruče. Následovaly dny pozvolného usínání a potom bezvědomí. Nakrátko se vzchopil, aby ještě jako správný ateista hrubě odbyl řádovou sestru, která pošetile zabloudila do jeho pokoje.

Zemřel přesně na den, jak mu předpověděl lékař. Smrt byl poklidná. Jen pár dní strávil nemohoucí na lůžku a zemřel ve spánku. Prosincový vítr venku byl mrazivě chladný. Byl bělavý a téměř viditelný.

Cítila jsem se, jako by zemřel můj bůh. Stvořitel mého světa a můj ochránce odešel. Když jsem šla po ulici, nebo posedávala v restauracích a barech, cítila jsem hluboko v útrobách pláč, v nějž jsem mohla kdykoliv propuknout. Zhubla jsem a po hrstech ztrácela své odbarvené blond vlasy. Stále jsem pokračovala v práci jako zdravotní sestra. V té době jsem byla navíc jednou z vedoucích skupiny pro pozůstalé. Naslouchala jsem nářku lidí, kteří si přáli zemřít. Měla jsem zachraňovat lidi a ukazovat jim smysl života. Já?!

Pamatuji si, jak jsem jednou seděla na podlaze svého bytu v Londýně a při plném vědomí si říkala: „Tohle je peklo. Jsem v pekle.“

Neustále mě provázel chladný pocit osamění, ze kterého jsem dostávala závratě. Jako bych byla na poušti bez jakýchkoliv známek života. V zádech pocit prázdnoty, do níž jsem mohla kdykoliv upadnout a roztříštit se o skálu. Pocit, že téměř padám, mě provázel neustále – když jsem usínala, když jsem spala a když jsem mluvila s pacienty. Když jsem šla ulicí v dopravní vřavě a v množství červených autobusů a lidí, cítila jsem se tak, jako bych každou chvílí měla prostě zmizet. Nebo vkročit před autobus. Nebo spadnout z vysoké budovy. Nejasně a zoufale jsem zvažovala i to, že bych nějak oslovila Boha. Myslela jsem si – a v ten den, kdy jsem seděla na podlaze, jsem tu myšlenku i vyslovila nahlas – že kdybych měla víru, možná by se tohle všechno dalo přežít. Ale věřit v jakéhokoliv Boha se zdálo naprosto nedosažitelné. Měla jsem pocit, že se nemohu snížit k takovému stupni sebeklamu. Rozhodně tu nebylo žádné znamení, které by bylo odpovědí na mé přemítání, žádná milost.

Proč ke mně Bůh tehdy nepřišel,
ke zlomené bytosti,
která k němu skoro vzpínala ruce, to nevím.
Neumím to vysvětlit.
Řekla bych, že jádro nebo podstata mé duše
ještě nebyla připravená.
Později jsem pochopila,
že věděl, kdy a jak má ke mně přijít
a že peklo, které jsem zažívala,
bylo důležitou přípravou na pozdější setkání s Ním.

Se svolením zpracováno podle knihy
Sally Readová, Zářivá temnota noci
Příběh jedné konverze

kterou vydalo nakladatelství Paulínky.
Redakčně upraveno.

Readová, SallyZářivá temnota nociPříběh jedné konverze

 

Autobiografie Angličanky Sally Readové (*1971).

Příběh je napsán poetickým jazykem, přičemž svou vlastní zkušenost setkání s Bohem autorka popisuje velmi výmluvně a přesvědčivě. Proměněna je i její zkušenost manželství a rodičovství během života v zahraničí. Vnitřně prožívá novou lásku k samotnému Kristu a přijímá víru, kterou předtím odmítala jako bigotní a tíživou.

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Ex 17,8-13; Žalm 121; 2 Tim 3,14 – 4,2
Lk 18,1-8

Ježíš velmi okatým způsobem ukazuje, že Bohu na člověku záleží. Když už i nespravedlivý soudce se nechá pohnout ke zjednání spravedlnosti, oč více Bůh. Snad každý přitaká logickému důsledku vyprávěného podobenství. Ale Ježíš míří jinam. Svatý Lukáš na začátku poznamenal: „Ježíš vypravoval… podobenství, že je třeba stále se mod-lit a neochabovat.“ Neochabovat, být mdlého ducha či ztratit odvahu jsou docela běžné nemoci křesťanů. Po čase nadšení se modlitbě a rozhovoru s Bohem vzdalujeme. Proto na konci úryvku Ježíš poznamenává, zda nalezne víru, až přijde. Ochablost je protikladem vytrvalosti, kterou naznačilo první čtení. Jsou tací, kteří by podle Ježíšova podobenství nedošli ani ke dveřím soudce, natož aby zabušili. Ježíš je povzbuzuje k odvaze. Pak jsou ale ti, kteří vědí jak „zabušit“ na dveře. Ale po prvním pokusu to vzdají. Bůh však čeká, že ho oslovíme a budeme ho zvát do událostí svého života. Jestliže jsme ochabli, pak právě dnes můžeme povstat a znovu se o modlitbu opřít.

Zdroj: Nedělní liturgie

Blahoslavený Karel Habsburský (21.10.)

(20. 10. 2019) Poslední císař rakouský, král český a uherský. Světlo ke všem důležitým rozhodnutím hledal v modlitbě... (odkaz na web…

Proč misie? Videoseriál "Víra do kapsy"

Proč misie? Videoseriál "Víra do kapsy"
(18. 10. 2019) V říjnu 2019 zve papež František všechny pokřtěné křesťany ke slavení Mimořádného misijního měsíce. Více o našem…

Oblíbené rekolekce s J. Augystynem

Oblíbené rekolekce s J. Augystynem
(17. 10. 2019) 8.–9. listopadu 2019 rekolekce na téma Eucharistie – zdroj lásky, odvahy a radosti života pořádá Pastorační…

Jerzy Popiełuszko († 19.10.1984)

Jerzy Popiełuszko († 19.10.1984)
(17. 10. 2019) V období výjimečného stavu dodával polský kněz Jerzy Popiełuszko svým krajanům sílu a naději. Na jeho mše se sjížděli…

Doporučujeme ke zhlédnutí animovaný film o papeži Janu Pavlu II. na DVD

(16. 10. 2019) Při příležitosti zvolení Jana Pavla II. papežem (16.10.1978) doporučujeme animovaný film: Karol, Odvaha otce Karola

Jan Pavel II. - výročí zvolení papežem

(15. 10. 2019) 16.10. 1978 byl zvolen papežem Karol Wojtyla. V papežském úřadě byl do své smrti 2. dubna 2005. Papež Jan Pavel II.…

Terezie z Avily - Svatý, který je smutný, je smutný svatý...

(14. 10. 2019) Opravdová svatost s sebou nese radost.

Doporučujeme k přečtení: O nesnázích v manželství - Aleš Opatrný

Doporučujeme k přečtení: O nesnázích v manželství - Aleš Opatrný
(10. 10. 2019) Vyvarovat se je třeba dvou extrémů: vědomé lehkomyslnosti a přehnané ustaranosti. Hrozby a problémy nemusí znamenat…

Sv. Vintíř - společný světec Čechů a Němců (svátek 9.10.)

(7. 10. 2019) dne 9.10.1045 zemřel v šumavských lesích za přítomnosti knížete Břetislava a biskupa Severia (Šebíře). Následně byl…