Bez spojení s Bohem nemohou lidé žít v láskyplných vzatzích (Podle Josefa Hrbaty)

Bez stálého spojení s Bohem, který je pramen a zdroj pravé lásky, a který má své srdce otevřené pro každého člověka, nemůžou lidé mezi sebou žít v láskyplných vztazích.

/Ano, právě spojení s Ježíšem, který má otevřené srdce plné lásky, nám umožňuje milovat a být milováni!/

Ve všech národech je srdce symbolem středu lidské bytosti, pramene tělesného i duchovního života.

O svátku Božského srdce jde také o střed božsko-lidské Kristovy bytosti, o jeho lásku, která se ujímá všech lidí: "V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal svého jednorozeného Syna, abychom skrze něj měli život."

Kdyby svět zapomněl na "srdce" a zavládl by v něm jen rozum a vůle, stal by se chladným, chudým a krutým.

Boží Syn přišel na zem, aby ukázal, že Bůh je láska a že má otevřené své srdce pro každého člověka.

Je pro nás útěchou a oporou, že nad každým bdí Boží srdce, které má nekonečnou lásku i moc a říká při všech bolestech: "Miloval jsem tě odvěkou láskou a přitáhl jsem tě slitovně na své srdce" (Jer 31,3).
Boží srdce se nechává na kříži otevřít, aby v něm každý člověk mohl najít odpuštění, pokoj, úkryt, útočiště, pevnost, zázemí a domov.
Ve světě, který se odloučil od Boha a který je zohyzděný hříchem, ve světe, ve kterém vládne nemilosrdná moc, nespravedlnost, tvrdost, bezohledné zájmy a nelidské ideologie, můžeme, tak jako svatý Jan ve večeřadle, přijít ke Kristu a položit svou hlavu na jeho srdce, které bije pro jednoho každého z nás!

/Podle Josefa Hrbaty, Světlo v temnotách - A, §233, str. 125/