Navigace: Tematické texty P Příběhy ke katechezi O ctnosti umírněnosti Kněz alkoholik

Kněz alkoholik

Proč se člověk má vyvarovat prvního kroku ke špatným návykům?
Protože se potom, stejně jako laviny, už nedají zastavit.
_______________________

Ve Francii je prý šest milionů alkoholiků. Poslechněme si, jak jeden z těchto alkoholiků, "zpívající kněz" Lucien Duval, nyní už zesnulý, popisuje peklo alkoholismu:

Alkohol se stal víc než jen tělesnou potřebou také duševním nátlakem.

Po své první odvykací kůře jsem zůstal dva měsíce bez alkoholu. Pak mě pozvali na svatbu synovce. Večer se tancovalo. Všichni byli v radostné a uvolněné náladě. Synovec ke mně přišel a řekl: „Strýčku, vypiješ si s námi skleničku šampaňského?“

Krátký zápas: jen skleničku, jen jednu. Jednou, to přece nic není. „Musím se naladit na zdejší atmosféru,“ říkal jsem si, „nesmím se vylučovat.“ Vnitřní boj trval několik vteřin a pak jsem prohlásil: „Rád!“ Příští poledne jsem vypil dvě skleničky červeného a večer čtyři.

A všechno začalo neúprosně nanovo: zoufalství, pohrdání sebou a hanba - jako by mě strhlo soukolí. Hnusil jsem se sám sobě. Už jsem se nemohl vymlouvat na nevědomost. Věděl jsem, že už nedovedu přestat. Svoboda, kterou jsem získal tím, že jsem se odpoutal od alkoholu, byla opět pryč. Konec mohl být jedině smrt.

Duval se vzdal vší lidské naděje, ale nepřestal doufat v Krista. A tato naděje ho nezklamala. Později se mu podařilo alkoholu uniknout.

Se svolením zpracováno podle knihy:
Pierre Lefevre, Příběhy psané životem,
kterou vydalo nakladatelství Portál.
Redakčně upraveno.

Témata: závislost, otroctví alkohol beznaděj, zoufalství příběh, povídka Příběhy, povídky ke katechezi kněz, kněží Naděje Svoboda

Související texty k tématu:

Alkoholismus, závislosti...

Patron lidí závislých na alkoholu - Matt Talbot (19.6.) Matt se narodil 2. 5. 1856 v Dublinu v Irsku. Všichni muži v rodině pili tak, že se někteří upili k smrti.
Kněz alkoholik Po své první odvykací kůře jsem zůstal dva měsíce bez alkoholu. Pak mě pozvali na svatbu synovce. Večer se tancovalo. Všichni byli v radostné a uvolněné náladě.
Jsi ochlasta! Řekla svaté Monice služka… U Moniky – jako mladé dívky – se nepozorovaně objevila náklonnost k vínu. Když ji totiž rodiče poslali, aby nabrala ze sudu víno, ponořila do sudu nádobu na víno, ale než z ní přelila víno
Některé oblasti pastorační péče Alkoholici; Týrané a zneužívané děti; Mladiství, hledající základní orientaci; Lidé po vážném úrazu nebo po operaci s trvalými následky; Narkomani a gambleři; Stárnoucí, staří, nemohoucí; Vězni ...
Otče náš ve vězení - příběh Thierryho Tento velmi neobvyklý dopis napsal dvacetiletý mladík Thierry...
Vysvobozen z pekla drogové závislosti Nicky Cruz vedl v šedesátých letech domov pro drogově závislou mládež v New Yorku.

"Příběhy pomáhají s katechezí"
„Příběhy ke katechezi“ vznikly z potřeby rychle a účinně najít vhodný příběh k určitému tématu, který chceme sdělit druhým. Povídky jsou sesbírány v rámci Arcidiecézního katechetického střediska v Praze. Ve spolupráci s webovým portálem Pastorace.cz mohou sloužit širokému spektru uživatelů. Všechny povídky jsou zveřejněny s laskavým svolením vydavatelů. Rozdělení: dle témat / seznam jednotlivých příběhů.

Naděje

Křesťanská naděje není optimismus, ale víc Křesťanskou naději nelze zaměňovat s lidským optimismem, který je spíše výrazem nálady.
Do budoucnosti nelze hledět s klidem, avšak... Žijeme v době, kdy nelze hledět do budoucnosti s klidným srdcem. Naděje však překonává každou úzkost, krizi a únavu, a dává nám silnou motivaci jít vpřed, protože naděje je dar, který dostáváme…
Jen když jsme si jisti budoucností, můžeme žít v přítomnosti Naděje dává odpověď našemu srdci, když se v nás objeví otázka: „Co se mnou bude?“
Křesťanská naděje je jako fotbalový míč Proč všichni křesťané nepřekypují nadějí, když ji od Boha obdrželi? Proč ji ve svém životě postrádáme?
Most mezi temnou přítomností a eschatologickou budoucností: naděje Křesťanský život se odehrává mezi polotemnou přítomností a budoucností, která už nyní probleskuje… Každý člověk prožívá toto drama...
Mít před očima evangelium, nikoli televizi Každodenní četba evangelia nám pomáhá mít pravou naději.
Na konci života nevidím tmu hrobu. Čeká mě otevřená náruč Boha Já už jsem starý a jen otázkou týdnů nebo měsíců, kdy můj život na této zemi skončí. Víte, pro mě stárnutí je přibližování se cíli. A ten cíl stojí za to. Na konci života nevidím nějakou tmu hrobu,…
Na naprostém dně říká Job: “Vím, že můj Vykupitel žije" Mnoho věcí nás uvádí do zoufalství...
Naděje - seznam všech textů k tématu