Najdou se i lidé zámožní, kterým jejich bohatství neslouží k pyšné nadutosti, ale ke skutkům lásky...

Blahoslavení chudobní v duchu

    Není pochyby o tom, že pokory dosáhnou snáze chudí než bohatí. Chudým je totiž v jejich nouzi důvěrně blízká mírnost, zatímco bohatí se pro svůj majetek rádi naparují. Přesto se však najdou i lidé velmi zámožní, kterým jejich bohaté jmění neslouží k pyšné nadutosti, ale ke skutkům lásky, a v tomto duchu počítají za největší zisk to, že vynakládají námahu na odstranění bídy druhých.

    Účast na této ctnosti je dána lidem jakéhokoli postavení a kterékoli vrstvy, neboť i když nemají stejné prostředky, mohou mít stejný úmysl. A není důležité, nakolik se liší ve svých pozemských statcích, jsou-li si v duchovním bohatství rovni. Blahoslavená je tedy ta chudoba, která se nenechá zajmout láskou k časným věcem a neprahne po rozmnožení svého pozemského vlastnictví, ale touží se obohatit poklady nebeskými.

    Příklad takové velkorysé chudoby nám po Pánovi dávají předně apoštolové; ti opustili bez rozdílu všechno, co měli, a na zavolání nebeského mistra se s radostí obrátili, zanechali rybolovu a stali se rybáři lidí. Získali tak i mnoho jiných; ti napodobili jejich víru a byli jim tak podobní, že tito synové prvotní církve byli v jedné víře všichni jednoho srdce a jedné duše. Zřekli se totiž všech svých věcí a celého svého majetku, a v této přesvaté chudobě zbohatli statky věčnými. Podle kázání apoštolů se radovali, že na světě nic nemají, a přece jim s Kristem patří všechno.

    Když proto svatý apoštol Petr vcházel jednou do chrámu a chromý ho prosil o almužnu, řekl mu: Stříbro ani zlato nemám. Ale co mám, to ti dám: Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského – vstaň a choď." Co je vznešenějšího než takováto pokora? A co je bohatší než tato chudoba? Nemá peněžní prostředky, má však moc nad přírodou. Toho, který vyšel z lůna matky chromý, uzdravuje Petr pouhým slovem. A ten, kdo nemohl dát minci s císařovým obrazem, obnovil v člověku obraz Kristův.

    Bohatství tohoto daru však nepomohlo jen tomu, jemuž byla navrácena chůze, ale také pěti tisícům lidí, kteří tehdy pro toto zázračné uzdravení uvěřili tomu, co Petr kázal. A tak chudák, který neměl co dát žebrákovi, rozdal tak štědře hojnost Boží milosti: stejně jako dal jednomu člověku do pořádku nohy, uzdravil i srdce tolika tisícům věřících, těm, jež našel chromé, a naplnil je Kristovou svěžestí.

Z kázání svatého Lva Velikého, papeže

(Sermo 95, 2-3: PL 54, 462)

Se svolením převzato z Denní modlitby církve - breviáře