Rébus cyklů A-B-C

Některé dny liturgického roku nabízejí více možností volby biblických textů. Varhaníci, lektoři či kantoři se mohou potýkat s vlastní nejistotou nebo dokonce s nutností rychle zaměnit připravené čtení či žalm za to, které jim přede mší svatou sdělí kněz. V článku přinášíme celkový přehled daných dní a těchto „liturgických pastí“.

Kontext obnovy liturgie po koncilu 

Druhý vatikánský koncil stanovil, aby se ve mši svaté poskytl bohatěji prostřený stůl Božího slova a šířeji se otevřel přístup k pokladům Bible tím, že se zavedou roční cykly čtení (viz SC 51). Až do té doby se totiž ve mši četla jen dvě čtení, každý rok stejná; a mimo postní dobu a oktávy se ve všední dny čtení opakovala z neděle. Otázka zněla, zda mají být ve mši čtení opět tři jako kdysi, nebo nadále jen dvě, a zda by měl být jejich cyklus tříletý nebo čtyřletý. Se souhlasem svatého papeže Pavla VI. byl pro neděle a slavnosti zvolen tříletý cyklus, přičemž každý rok je charakterizován polosouvislou četbou jednoho synoptického evangelia. V roce 1967 byl publikován Řád čtení pro neděle, férie a svátky svatých, k němuž se měly vyjádřit biskupské konference, jimi jmenovaní odborníci a účastníci biskupské synody. Jejich připomínky byly zapracovány a v roce 1969 byl papežem schválen Řád mešních čtení, který používáme v našich lekcionářích. Ten byl upraven druhým vydáním z r. 1983. 

Cykly čtení Písma a "hybridní dny" 

Současné uspořádání cyklů je známé: 

• neděle, některé slavnosti, některé svátky – volba na základě cyklu A, B, C
• všední dny liturgického mezidobí – první čtení se žalmem volba na základě cyklu 1, 2
• některé slavnosti, některé svátky, všední dny liturgických dob, feriální evangelia v mezidobí – každý rok stejné čtení

Volba čtení u některých svátků a slavností dostala v r. 1969 hybridní podobu: neevangelní čtení se berou každý rok stejná, ale evangelium se mění dle cyklu A, B, C. Jednalo se o tyto dny: svátek Svaté rodiny, svátek Křtu Páně, Květná neděle, Velikonoční vigilie, slavnost Nanebevstoupení Páně. 

Ve druhém vydání Řádu mešních čtení v r. 1983 se situace zkomplikovala. Svátky Svaté rodiny a Křtu Páně dostaly novou možnost vzít jako první a druhé čtení variantní texty ad libitum podle ročního cyklu A, B, C. U slavnosti Nanebevstoupení Páně byla tato možnost dána pouze u druhého čtení. Nově byly rozděleny lekce evangelia do cyklů v případě slavnosti Seslání Ducha Svatého a druhé čtení dostalo varianty ad libitum. 

Jak je to tedy dnes? 

U následujících dní je třeba počítat s variantami a konkrétní podobu bohoslužby předem domluvit s knězem: 

Slavnost Narození Páně

Každá ze tří mší (v noci – za svítání – ve dne) má sice každý rok stejné čtení, ale kněz může s ohledem na společenství věřících vybrat čtení, která se nejvíce hodí (tedy například v noci číst čtení ze dne apod.)

Svátek Křtu Páně

Svátek Svaté rodiny

3., 4., a 5. neděle postní 

Všechna čtení i žalm se berou z cyklu A, B, C; konají-li se ovšem skrutinia, je možné vzít všechna čtení včetně žalmu z cyklu A. 

Květná (pašijová) neděle

Velikonoční vigilie

Slavnost Zmrtvýchvstání Páně – mše ve dne

Všechna čtení jsou každý rok stejná, ale na místo předepsaného evangelia je možné vzít evangelium z vigilie (dle cyklu A, B, C) nebo při večerní mši evangelium o emauzských učednících. 

Slavnost Nanebevstoupení Páně

Slavnost Seslání Ducha Svatého

Co s tím? 

1. Řídit se pravidlem, že "na praktické přípravě každé bohoslužby se mají svorně a pečlivě podílet podle misálu a jiných liturgických knih všichni, kterých se to týká z hlediska obřadů, z hlediska pastoračního nebo hudebního. Přípravu vede rektor kostela a mají být slyšeni i věřící ve věcech, které se jich přímo týkají." (Všeobecné pokyny k Římskému misálu, čl. 111).

2. Nezapomenout slova svatého papeže Pavla VI: „Všechny tyto úpravy směřují k tomu, aby se vždy více u věřících vzbuzoval hlad po Božím slově,  který má pod vedením Ducha Svatého povzbuzovat lid nové úmluvy k dosažení dokonalé jednoty církve. Pevně doufáme, že při tomto novém uspořádání knězi i věřící zbožněji připraví svou mysl k večeři Páně a zároveň se budou hlubším rozjímáním Písma svatého den ze dne hojněji sytit slovy Páně. A tak se podle napomenutí II. vatikánského sněmu Písmo svaté stane pro všechny trvalým pramenem duchovního života, základem hlásání křesťanské nauky a jádrem všeho teologického vzdělání.“ (Apoštolská konstituce Missale Romanum). 

převzato z webu www.liturgie.cz 11.1.2019