O pokoře, pokoji a odevzdanosti

On ví, kdy a jak tě vysvobodit, a proto se máš odevzdat jemu

Nehleď příliš na to, je-li kdo s tebou nebo proti tobě, ale svým konáním dbej o to, aby ve všem, co činíš, byl s tebou Bůh. Měj dobré svědomí, a Bůh tě bezpečně ochrání. Neboť komu bude chtít Bůh být nápomocen, tomu ničí zvrácenost neuškodí. Dovedeš-li mlčet a trpět, nepochybně uzříš pomoc Páně. On ví, kdy a jak tě vysvobodit, a proto se máš odevzdat jemu. Je záležitostí Boha, aby pomáhal a vysvobozoval z jakéhokoli zmatku. Často velice prospívá k uchování větší pokory, když druzí znají a kárají naše chyby.

Je-li pokorný zmaten, neztrácí klid, neboť je zakotven v Bohu, a ne ve světě

Umí-li se člověk sám pro své chyby ponížit, snadno si usmíří jiné a lehko uspokojí ty, kdo se na něj hněvají. Pokorného Bůh chrání a vysvobozuje, pokorného miluje a utěšuje, k pokornému se sklání; pokornému dává hojnou milost a po jeho ponížení jej pozvedá k slávě. Pokornému odhaluje svá tajemství a sladce ho k sobě zve a přitahuje. Je-li pokorný zmaten, neztrácí klid, neboť je zakotven v Bohu, a ne ve světě.

Pokojný člověk je prospěšnější nežli sebelepší učenec

Nemysli si, žes v duchovním životě sebeméně pokročil, pokud se necítíš být horší než všichni ostatní. Udržuj v pokoji nejprve sebe, a teprve potom můžeš přivádět k pokoji jiné. Pokojný člověk je prospěšnější nežli sebelepší učenec. Vášnivý člověk i dobré věci obrací ve zlé a snadno uvěří, že dobré je zlé.

Člověk dobrý a pokojný obrací všechno k dobrému. Kdo žije opravdu v pokoji, nikoho nepodezírá. Kdo však je nespokojený a podrážděný, tím zmítají nejrůznější podezření; sám nedojde klidu a nestrpí, aby měli klid druzí. Často řekne, co by říkat neměl, a opomene, z čeho by měl větší užitek. Rozvažuje, co je povinností druhých, a zanedbává své povinnosti. Proto se nejdřív s horlivostí starej o sebe, a potom můžeš spravedlivě horlit vůči svému bližnímu.

Své skutky umíš omlouvat a přikrašlovat dobře, ale omluvy jiných přijímat nechceš. Správnější by bylo sebe obviňovat a svého bratra omlouvat. Chceš-li, aby tě druzí snášeli, snášej i ty je.

Z knihy »Následování Krista« (Kniha 2, hl. 2-3) 
Redakčně upraveno
Se svolením převzato z Denní modlitby církve - breviáře