Poslušnost k církvi - zkouška pravosti

Jednou mne zavolali, abych rozlišil případ ženy, která o sobě tvrdila, že je Boží ženou. Tato žena odevzdávala lidem poselství a pomáhala jim prostřednictvím automatického písma. Byl jsem si více než jist, že tato věc nepochází od Boha. Pocházela prý od "duchovního průvodce”, o kterém žena sama tvrdila, že ji vede.

Nikoho se mi však nepodařilo přesvědčit, protože tuto ženu všichni považovali za světici. Viděli ji každý den na mši svaté a při svatém přijímání, hodně se modlila a postila, a nikdo mi nevěřil, že to, co dělá, nepochází od Boha, ale od zlého ducha.

Farář byl velmi zmatený a nevěděl, co má dělat. Řekl jsem mu: „Celý případ je velmi jednoduchý. Řekněte jí, aby alespoň na jeden rok přestala lidem předávat poselství.”

Žena se vzbouřila a před každým, koho potkala, kněze pomlouvala. A to byl jasný důkaz, jasné znamení, že to, co dělala, pocházelo ze zlého ducha.

Když něco děláme, je velmi důležité, abychom to dělali v jednotě s církví.

Se svolením zpracováno podle knihy:
 Elias Vella, Ježíš - lékař duše i těla,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství
www.kna.cz, www.ikarmel.cz
Redakčně upraveno