Kdyby Bohu bylo naše utrpení lhostejné,  nevstoupil by do lidského života,  - archív citátů

Navigace: Tematické texty O Očistec, odpustkyKrátké texty, citáty Zjednodušeně o odpustcích

Zjednodušeně o odpustcích

 

Odpustky jsou jedním z duchovních prostředků katolické církve, které se používají jako podpora věřícím při jejich duchovním růstu a jejich snaze o nápravu následků hříchu. (Hřích je v křesťanském pojetí vědomé a svobodné provinění proti lásce k Bohu a bližním, proti Božímu řádu nebo morálním principům.)

 

Základní pohled na odpustky:

  1. Každý hřích má své následky:
    Když člověk jedná hříšně, vzniká nejen vina, ale také určité následky (např. narušené vztahy nebo škody na sobě i ostatních). Tyto následky je třeba napravit.

  2. Odpustek zmírňuje důsledky:
    Církev nabízí praxi odpustků jako duchovní prostředek, který pomáhá zmírnit nebo zcela odstranit následky hříchu, tzv. časné tresty za hříchy (např. posmrtné bolestné očišťování).

  3. Podmínky pro získání odpustku:
    Aby člověk získal odpustek, musí se pro to vnitřně rozhodnout a vyvinout osobní aktivitu na poli duchovního růstu. K tomu je ještě potřeba  splnit určité specifické podmínky, jako je modlitba, dobré jednání ve prospěch druhých, aktivní účast na svátostech (zpověď a svaté přijímání), modlitba na úmysly papeže a být v „milosti posvěcující“ (tedy bez závažného těžkého hříchu).

 

Další důležité postřehy k praxi odpustků:

  • Odpustky nejsou „odpouštěním hříchů“. K tomu slouží svátost smíření (zpověď).
  • Odpustky se dle učení církve dělí na částečné (zmírňují částečně následky hříchu a tedy „časného trestu“) nebo plnomocné (odstraňují veškeré následky hříchu, tedy všechen „časný trest“).
  • Odpustky lze dle nauky církve přijmout pro sebe, anebo pro zemřelé („duše v očistci“)
  • V historii bohužel došlo i k jejich zneužití, například když byly ve středověku prodávány za peníze, což vedlo k velké kritice, jejich diskreditaci a následným předsudkům proti této praxi.  
  • Církev dnes klade důraz na správné pochopení odpustků jako duchovní pomoci a motivaci k dobrému životu, nikoli jako jakýsi obchodovatelný nástroj.
  • Odpustky nejsou dnes nijak formalizované. Jejich realizace a přijetí („udělení“) probíhá čistě na osobní (vnitřní) úrovni.

Čtení z dnešního dne: Pátek 16. 10. 2026, Pátek 28. týdne v mezidobí

Ef 1,11-14;

Komentář k Ef 1,11-14 : Jak velká věc je pro mě pocit, že si právě mě získal Bůh jako svůj majetek! A tak o mě chce pečovat. Kéž se mu nevzpouzím…

Zdroj: Nedělní liturgie

Stanislav Přibyl: Samota léčí, osamělost bolí / video na youtube

Stanislav Přibyl:  Samota léčí, osamělost bolí / video na youtube
(16. 10. 2026) Zamyšlení pražského arcibiskupa nad rozdílem mezi osamělostí a samotou.

Nedělní liturgické přímluvy / 29. neděle v mezidobí, cyklus A / 18. 10. 2026

(16. 10. 2026) Apoštol Pavel píše: „Stále si vás připomínáme ve svých modlitbách.“ Podobně jako on svěřme Bohu lidi blízké…

Výstava NADĚJE JE NAŠE SÍLA - Církev v době normalizace na fotografiích Státní bezpečnosti

Výstava NADĚJE JE NAŠE SÍLA - Církev v době normalizace na fotografiích Státní bezpečnosti
(16. 10. 2026) 15.–28. října 2026, Mladotův dům, Pražský hrad

Duchovní obnova „Po stopách Medžugorje“ 6.–7. listopadu 2026

Duchovní obnova „Po stopách Medžugorje“ 6.–7. listopadu 2026
(14. 10. 2026) V Duchovním centru ve Vranově u Brna se uskuteční obnova organizace Mary’s Meals „AD FONTEM – K…

Svatý, který je smutný, je smutný svatý (Terezie z Avily)

Svatý, který je smutný, je smutný svatý (Terezie z Avily)
(14. 10. 2026) Opravdová svatost s sebou nese radost.

Misijní neděle

Misijní neděle
(13. 10. 2026) Misijní neděle, resp. Světový den misií se připomíná každý rok předposlední říjnovou neděli

Přímluvy / 28. neděle, cyklus A / 11. 10. 2026

(9. 10. 2026) Náš Bůh je přebohatý, pomáhá nám skrze Krista Ježíše ve všem[1], o co žádáme s důvěrou: