Navigace: Tematické texty O Očistec, odpustkyKrátké texty, citáty Zjednodušeně o odpustcích

Zjednodušeně o odpustcích

 

Odpustky jsou jedním z duchovních prostředků katolické církve, které se používají jako podpora věřícím při jejich duchovním růstu a jejich snaze o nápravu následků hříchu. (Hřích je v křesťanském pojetí vědomé a svobodné provinění proti lásce k Bohu a bližním, proti Božímu řádu nebo morálním principům.)

 

Základní pohled na odpustky:

  1. Každý hřích má své následky:
    Když člověk jedná hříšně, vzniká nejen vina, ale také určité následky (např. narušené vztahy nebo škody na sobě i ostatních). Tyto následky je třeba napravit.

  2. Odpustek zmírňuje důsledky:
    Církev nabízí praxi odpustků jako duchovní prostředek, který pomáhá zmírnit nebo zcela odstranit následky hříchu, tzv. časné tresty za hříchy (např. posmrtné bolestné očišťování).

  3. Podmínky pro získání odpustku:
    Aby člověk získal odpustek, musí se pro to vnitřně rozhodnout a vyvinout osobní aktivitu na poli duchovního růstu. K tomu je ještě potřeba  splnit určité specifické podmínky, jako je modlitba, dobré jednání ve prospěch druhých, aktivní účast na svátostech (zpověď a svaté přijímání), modlitba na úmysly papeže a být v „milosti posvěcující“ (tedy bez závažného těžkého hříchu).

 

Další důležité postřehy k praxi odpustků:

  • Odpustky nejsou „odpouštěním hříchů“. K tomu slouží svátost smíření (zpověď).
  • Odpustky se dle učení církve dělí na částečné (zmírňují částečně následky hříchu a tedy „časného trestu“) nebo plnomocné (odstraňují veškeré následky hříchu, tedy všechen „časný trest“).
  • Odpustky lze dle nauky církve přijmout pro sebe, anebo pro zemřelé („duše v očistci“)
  • V historii bohužel došlo i k jejich zneužití, například když byly ve středověku prodávány za peníze, což vedlo k velké kritice, jejich diskreditaci a následným předsudkům proti této praxi.  
  • Církev dnes klade důraz na správné pochopení odpustků jako duchovní pomoci a motivaci k dobrému životu, nikoli jako jakýsi obchodovatelný nástroj.
  • Odpustky nejsou dnes nijak formalizované. Jejich realizace a přijetí („udělení“) probíhá čistě na osobní (vnitřní) úrovni.

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 42,1-4.6-7; Žalm Žl 29,1-2.3ac-4.3b+9b-10; Sk 10,34-38
Mt 3,13-17

Pokud si chceme nějakým způsobem spojovat náš křest se křtem Ježíšovým, potom jsou pro nás důležitá zejména poslední slova dnešního evangelia. Ježíš je zde označen Bohem za milovaného syna, ve kterém on má zalíbení.

Zdroj: Nedělní liturgie

Marie Elekta od Ježíše (1605–1663), svátek 11.1.

(10. 1. 2026) V roce 1656 se konečně přes různé překážky podařilo realizovat založení pražského Karmelu. Zakladatelkou byla matka…

Přímluvy - Svátek Křtu Páně, cyklus A / 11. 1. 2026

(9. 1. 2026) Jan Křtitel svědčil o Kristu: „To je Syn Boží.“[1] S důvěrou svěřme Bohu starosti, které sužují nás i…

Svátek Křtu Páně

(7. 1. 2026) V neděli po slavnosti Zjevení Páně (6.1.) se slaví svátek Křtu Páně.

Žehnání domů - i ve válečné zóně

(3. 1. 2026) Postřehy z mezní zkušenosti františkánského kněze z válečného Allepa v Sýrii před několika roky.

Tři Králové (6.1.), K+M+B+

(2. 1. 2026) Slavnost Zjevení Páně (lidově Tří Králů) připomíná zjevení Boží slávy mezi lidmi. Čtení při mši svaté tento den mluví o…

Přímluvy - 2. neděle po Narození Páně, cyklus A / 4. 1. 2026

(2. 1. 2026) Bůh nám dal moc, stát se Božími dětmi.[1] Proto mu s důvěrou předkládejme své prosby:

První světice USA - vdova s pěti dětmi. Alžběta Anna Bayley Setonová (svátek 4.1.)

První světice USA - vdova s pěti dětmi. Alžběta Anna Bayley Setonová (svátek 4.1.)
(2. 1. 2026) Svatá Alžběta Anna Bayley Setonová, americká světice, se narodila roku 1774 v New Yorku. Stala se první světicí své…