Bohu se nejvíce podobáme, když prokazujeme dobro těm, kteří nám to nemohou oplatit... - archív citátů

Navigace: Tematické texty O Očistec, odpustkyKrátké texty, citáty Zjednodušeně o odpustcích

Zjednodušeně o odpustcích

 

Odpustky jsou jedním z duchovních prostředků katolické církve, které se používají jako podpora věřícím při jejich duchovním růstu a jejich snaze o nápravu následků hříchu. (Hřích je v křesťanském pojetí vědomé a svobodné provinění proti lásce k Bohu a bližním, proti Božímu řádu nebo morálním principům.)

 

Základní pohled na odpustky:

  1. Každý hřích má své následky:
    Když člověk jedná hříšně, vzniká nejen vina, ale také určité následky (např. narušené vztahy nebo škody na sobě i ostatních). Tyto následky je třeba napravit.

  2. Odpustek zmírňuje důsledky:
    Církev nabízí praxi odpustků jako duchovní prostředek, který pomáhá zmírnit nebo zcela odstranit následky hříchu, tzv. časné tresty za hříchy (např. posmrtné bolestné očišťování).

  3. Podmínky pro získání odpustku:
    Aby člověk získal odpustek, musí se pro to vnitřně rozhodnout a vyvinout osobní aktivitu na poli duchovního růstu. K tomu je ještě potřeba  splnit určité specifické podmínky, jako je modlitba, dobré jednání ve prospěch druhých, aktivní účast na svátostech (zpověď a svaté přijímání), modlitba na úmysly papeže a být v „milosti posvěcující“ (tedy bez závažného těžkého hříchu).

 

Další důležité postřehy k praxi odpustků:

  • Odpustky nejsou „odpouštěním hříchů“. K tomu slouží svátost smíření (zpověď).
  • Odpustky se dle učení církve dělí na částečné (zmírňují částečně následky hříchu a tedy „časného trestu“) nebo plnomocné (odstraňují veškeré následky hříchu, tedy všechen „časný trest“).
  • Odpustky lze dle nauky církve přijmout pro sebe, anebo pro zemřelé („duše v očistci“)
  • V historii bohužel došlo i k jejich zneužití, například když byly ve středověku prodávány za peníze, což vedlo k velké kritice, jejich diskreditaci a následným předsudkům proti této praxi.  
  • Církev dnes klade důraz na správné pochopení odpustků jako duchovní pomoci a motivaci k dobrému životu, nikoli jako jakýsi obchodovatelný nástroj.
  • Odpustky nejsou dnes nijak formalizované. Jejich realizace a přijetí („udělení“) probíhá čistě na osobní (vnitřní) úrovni.

Čtení z dnešního dne: Sobota 31. 1. 2026, Památka sv. Jana Boska, kněze

2 Sam 12,1-7a.10-17;

Komentář k 2 Sam 12,1-7a.10-17: Nebál se prorok Nátan, když tvrdě říkal pravdu? Někdy se kompromisy prostě nehodí. Dovedu se ozvat, když je to třeba?

Zdroj: Nedělní liturgie

Přímluvy 4. neděle v mezidobí, cyklus A / 1. 2. 2026

(30. 1. 2026) Povzbuzeni důvěrou, že Bůh zjednává právo utlačeným a dává chléb hladovým,[1] předložme mu naše modlitby:

Hromnice, Svátek Uvedení Páně do chrámu a Světový den zasvěcených osob (2.2.)

Hromnice, Svátek Uvedení Páně do chrámu a Světový den zasvěcených osob (2.2.)
(30. 1. 2026) Svátek Uvedení Páně do chrámu (2.2.) se lidově nazývá Hromnice. Tento den se slaví i Světový den zasvěcených osob.

Byl odsouzen k smrti zastřelením, byl deportován na Sibiř: Fjodor Michajlovič Dostojevskij (+ 28.1. 1881)

(27. 1. 2026) Říká-li se, že člověk v životě neumírá jen jednou, pak to obzvlášť platí pro život ruského spisovatele Dostojevského,…

Den památky obětí holocaustu 27.1.

(26. 1. 2026) Holokaust - holocaust - šoa - genocida - znamená systematické pronásledování vyvražďování Židů za Druhé světové války.…

Neděle Božího slova - vždy 3. neděle liturgického mezidobí

Neděle Božího slova - vždy 3. neděle liturgického mezidobí
(24. 1. 2026) Vždy 3. neděle liturgického mezidobí je v církvi věnována „slavení a šíření Božího slova a úvaze nad ním“.

Obrácení svatého Pavla (svátek 25.1.)

(24. 1. 2026) Pavlovo setkání s Kristem na cestě do Damašku způsobilo v jeho životě doslova revoluční obrat. Kristus se stal smyslem…

Přímluvy - 3. neděle, cyklus A / 24. 1. 2026

(23. 1. 2026) Ježíš procházel zemí, hlásal evangelium o Božím království a uzdravoval mezi lidem každou nemoc a každou…