Když opustíme zákon Boží, zákon lásky,  prosadí se zákon silnějšího proti slabšímu. - archív citátů

Sekce: Knihovna

Jacques Le Goff

1. Obsahuje Písmo zárodek křesťanského očistce?

Dílo každého vyjde najevo. Ukáže je onen den, neboť se zjeví v ohni; a oheň vyzkouší, jaké je dílo každého člověka. Když mu dílo shoří, utrpí škodu; sám bude sice zachráněn, ale projde ohněm.

z knihy Zrození očistce , vydal(o): Vyšehrad

Křesťanská myšlenka očistce dostala podobu přesného dogmatu – katolického, neboť církve vzešlé z reformace ji odmítly – až v 16. století na tridentském koncilu. Katoličtí vykladači dogmatu očistce Bellarmin a Suarez po Tridentu poukazovali na více biblických textů.

Z textů Starého zákona přijímala starověká i středověká teologie, od sv. Augustina až po sv. Tomáše Akvinského, za jakýsi důkaz existence víry v očistec pouze jednu pasáž z 2. knihy Makabejské :
„Všichni dobrořečili Hospodinu, který spravedlivě soudí a zjevuje skryté věci. Ale potom prosili a modlili se, aby jim byl ten přestupek plně odpuštěn. Šlechetný Juda domlouval lidu, aby se chránili hříchů, když na vlastní oči viděli, co se stalo, a jak hřích byl příčinou toho, že někteří padli. Nato uspořádal ve vojsku sbírku a poslal do Jeruzaléma dva tisíce drachem, aby byly přineseny oběti za padlé. Bylo to krásné a šlechetné jednání, vždyť Juda přitom myslil na vzkříšení. Kdyby nebyl přesvědčen, že padlí vstanou, bylo by zbytečné a marné modlit se za mrtvé. On však byl přesvědčen, že těm, kdo zemřeli ve zbožnosti, je připravena nejkrásnější odměna. To je vznešená a zbožná myšlenka – proto dal přinést smírčí oběti za mrtvé, aby jim byly odpuštěny hříchy.“ (2. Makabejská 12,41–45)



A jak je to s Novým zákonem? Svou roli sehrály zvláště tři texty.

Ten první je z evangelia Matoušova (12,31–32):
„Proto vám pravím, že každý hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštěno. I tomu, kdo by řekl slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno; ale kdo by řekl slovo proti Duchu svatému, tomu nebude odpuštěno v tomto věku ani v budoucím.“

Text zásadního významu. Nepřímo – ale výklad uvedením předpokladů byl v křesťanství obvyklý a připadá mi zcela logický – počítá s tím, že je možné vykoupení hříchů na onom světě.

Druhým textem je příběh (příběh ve smyslu „exemplum“) o boháči a Lazarovi z evangelia Lukášova:
„Byl jeden bohatý člověk, nádherně a vybraně se strojil a den co den skvěle hodoval. U vrat jeho domu lehával nějaký chudák, jménem Lazar, plný vředů, a toužil nasytit se aspoň tím, co spadlo se stolu toho boháče; dokonce přibíhali psi a olizovali jeho vředy. I umřel ten chudák a andělé ho přenesli k Abrahamovi (do lůna A.); zemřel i ten boháč a byl pohřben. A když v pekle pozdvihl v mukách oči, uviděl v dáli Abrahama a u něho Lazara. Tu zvolal: ,Otče Abrahame, smiluj se nade mnou a pošli Lazara, ať omočí aspoň špičku prstu ve vodě a svlaží mé rty, neboť se trápím v tomto plameni.‘ Abraham řekl: ,Synu, vzpomeň si, že se ti dostalo všeho dobrého už za tvého života, a Lazarovi naopak všeho zlého. Nyní on se tu raduje a ty trpíš. A nad to vše jest mezi námi a vámi veliká propast, takže nikdo – i kdyby chtěl, nemůže přejít odtud k vám ani překročit od vás k nám.‘“ (L 16,19–26)

Text poskytuje, pokud jde o onen svět, trojí upřesnění: peklo (Hádés) a místo, kde čekají spravedliví (lůno Abrahamovo), jsou blízko sebe, protože z jednoho do druhého je vidět, ale zároveň je odděluje nepřekročitelná propast; v pekle panuje ona charakteristická žízeň, kterou Mircea Eliade nazval „žízní smrti“ a kterou najdeme v základech refrigeria; a konečně, místo, kde čekají spravedliví, je označeno jako lůno Abrahamovo. Lůno Abrahamovo představovalo první ztělesnění křesťanského očistce.


Posledním textem je pasáž z Pavlova Prvního listu Korintským.
„Nikdo totiž nemůže položit jiný základ než ten, který už je položen, a to je Ježíš Kristus. Zda někdo na tomto základu staví ze zlata, stříbra, drahého kamení, či ze dřeva, trávy, slámy – dílo každého vyjde najevo. Ukáže je onen den, neboť se zjeví v ohni; a oheň vyzkouší, jaké je dílo každého člověka. Když jeho dílo vydrží, dostane odměnu. Když mu dílo shoří, utrpí škodu; sám bude sice zachráněn, ale projde ohněm“.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Čtení z dnešního dne: Sobota 23.3.

Mich 7,14-15.18-20; Lk 15,1-3.11-32

Komentář k Lk 15,1-3.11-32: Žárlivost na toho, kdo je Pánu blíž, může ohrožovat i mě. Není toto podobenství o synovi, který byl stále se svým otcem, tak trochu o mně?

Zdroj: Nedělní liturgie

Inaugurace papeže Františka 19. 3. 2013 a svatý Josef

(18. 3. 2019) Papež František je ctitelem svatého Josefa. Pochází z farnosti sv. Josefa, v kostele sv. Josefa zaslechl osobní Boží...

Svatý Josef (svátek 19.3.)

(17. 3. 2019) Svatý Josef je světec, o kterém se mnoho nemluví, ačkoli jeho role v životě Ježíše Krista je naprosto zásadní. Anebo se...

Den sv. Patrika (17.3)

(16. 3. 2019) Pro našince je velkolepá oslava, spojená se svátkem sv. Patrika, možná trochu nepochopitelnou podívanou, která však má...

Jiří Grygar (* 17. 3. 1936)

(16. 3. 2019) Český astronom a astrofyzik, významný popularizátor vědy v oblasti astronomie, astrofyziky a vztahu vědy a víry, za...

Papež František - výročí volby (13. 3. 2013)

(11. 3. 2019) Papež František ve věcném rejstříku a ve jmenném rejstříku webu pastorace.cz

Řehoř Veliký (+ 12. 3. 604)

(10. 3. 2019) 12. března roku 604 zemřel výrazný papež, který provedl církev a společnost chaotickým dějinným přelomem mezi starověkem...

MDŽ - Mezinárodní den žen - 8.3.

(7. 3. 2019) Kontroverzní svátek? Máme slavit Mezinárodní den žen, nebo Den matek?

Křížové cesty

(6. 3. 2019) Propojit vše těžké v našem životě s Kristem... Soubor různých Křížových cest.

Proč se mám postit? videoseriál "Víra do kapsy"

Proč se mám postit? videoseriál "Víra do kapsy"
(5. 3. 2019) Doba postní se nám někdy může zdát jako namáhavý a ne vždy úspěšný boj se sebou samým.