Nesmíš mít strach ze strachu. Musíš ho svěřit Pánu - archiv citátů

15.9.2015, Augustin z Hippo (Foto: Michael Špilar)

Existují pastýři, kteří si tak rádi nechávají říkat, ale své povinnosti plnit nechtějí (sv. Augustin)

Existují pastýři, kteří si tak rádi nechávají říkat, ale své povinnosti plnit nechtějí (sv. Augustin)

     Veškerá naše naděje je v Kristu a on je také celá naše pravá a spasitelná sláva. To, moji milovaní, jistě neslyšíte poprvé, vždyť paříte ke stádu toho, který střeží a pase Izrael. Protože jsou však pastýři, kteří si tak sice rádi nechávají říkat, ale povinnosti pastýřů nechtějí plnit, zamyslíme se nad tím, co je takovým řečeno ústy proroka. Vy tomu naslouchejte s pozorností, my bychom to měli vyslechnout s bázní.

     Hospodin mě oslovil: Synu člověka, prorokuj proti pastýřům Izraele, prorokuj a řekni jim: Tato slova jsme slyšeli při čtení (z knihy proroka Ezechiela) a nyní bych si, moji milovaní, chtěl s vámi o nich trochu pohovořit. Sám Pán nechť mi pomůže, abych říkal pravdu, to jest abych nemluvil sám ze sebe. Budu-li totiž mluvit sám ze sebe, budu pastýřem, který pase sám sebe, a ne ovce. Pochází-li však to, co říkám, od něho, pak vás pase on sám, ať už skrze kohokoli. Tak praví Pán, Hospodin: Běda pastýřům Izraele, kteří pásli sami sebe! Či neměli pastýři pást ovce? To znamená, že pastýři nemají pást sami sebe, nýbrž ovce. To je první, co se těmto pastýřům klade za vinu: že pasou sami sebe, ne ovce. Kdo jsou ti, kteří pasou sami sebe? Ti, o kterých apoštol říká: Všichni myslí jen na svoje zájmy, ne na zájmy Ježíše Krista." 

     Do tohoto úřadu, na kterém spočívá těžká odpovědnost, nás Pán ustanovil na základě své vlastní pravomoci, ne pro naše zásluhy. A musíme jasně rozlišovat dvě věci: jednak že jsme křesťané, jednak že jsme představení. Křesťany jsme totiž pro sebe, představenými pro vás. V tom, že jsme křesťané, bychom měli vidět vlastní prospěch, v tom, že jsme představení, výlučně prospěch váš. 

     Je také mnoho lidí, kteří jsou křesťané, ale nejsou představení, a ti asi docházejí k Bohu snáze, protože čím menší břemeno nesou, tím lehčeji se jim jde. My však krom toho, že jsme křesťané, a jako takoví budeme Bohu skládat účty ze svého života, jsme také představení, a jako takoví budeme Bohu skládat účty ze svého správcovství.

(Sermo 46, 1-2: CCL 41, 529-530)

Se svolením převzato z Denní modlitby církve - breviáře

[nahoru]

Čtení z dnešního dne: Pátek 28.4.

Sk 5,34-42; Jan 6,1-15

Komentář k Sk 5,34-42: Radost, že směli pro evangelium trpět! Nechybí v naší přesycené společnosti právě tento druh radosti?