Představený ať umí v pravý čas mlčet a v pravý čas promluvit (Řehoř Veliký)

Pastýř ať umí v pravý čas mlčet a v pravý čas promluvit

     Představený ať umí v pravý čas mlčet a v pravý čas promluvit, aby nemluvil o tom, o čem má pomlčet, a nezamlčel, co má vyslovit. Neuvážené mluvení přece zavádí druhé do omylu a nemístné mlčení zase nechává v omylu ty, kteří mohli být poučeni. Nerozumní představení se totiž často bojí mluvit přímo pravdu ze strachu, aby neztratili přízeň u lidí. Takoví se ovšem, jak říká Pravda sama, nestarají o svěřené stádo jako praví pastýři, ale tím, že se schovávají za své mlčení, jsou jako nájemníci, protože, když přichází vlk, utečou. 

     Proto jim Pán ústy proroka vytýká: Jsou to němí psi, kteří nedovedou štěkat. Nebo si stěžuje: Nevskočili jste do průlomu a nepostavili jste ochrannou zeď pro Izraelův dům, abyste obstáli v boji v Hospodinův den. Vskočit do průlomu znamená vystoupit statečným slovem na obranu stáda proti mocným tohoto světa. A obstát v boji v den Hospodinův znamená odpírat ničemným nepřátelům z lásky ke spravedlnosti. 

     Když se pastýř bojí říci pravdu, nedělá nic jiného, než že svým mlčením vlastně utíká. Kdo se pro své stádo opravdu staví na odpor, staví tím kolem domu Izraelova hradbu proti nepřátelům. Proto říká Pán provinilému lidu: Tvoji proroci ti vydávali za vidění klam a podvod, neodhalovali tvou nepravost, aby tě pohnuli k pokání. Proroky totiž Písmo svaté nazývá často učitele, kteří ukazují, jak pomíjivá je přítomnost, a vyhlašují, co má přijít. A Boží slovo jim vytýká, že viděli falešně, protože se bojí kárat viny a nesmyslně namlouvají hříšníkům, že se jim nic nestane. Že neodhalují nepravost viníků a místo pokárání mlčí. 

     Neboť káravá slova jsou klíčem, který otvírá: může odkrýt vinu, o níž ten, kdo ji spáchal, často ani neví. Proto říká Pavel: Aby byl schopný povzbuzovat ve zdravém učení a také usvědčovat odpůrce. Proto říká Malachiáš: Rty kněze mají dbát vědomosti a poučení se hledá z jeho úst, neboť je poslem Hospodina zástupů. Proto Pán skrze Izaiáše napomíná: Volej, nepřestávej, jak polnice povznes svůj hlas! 

     Neboť každý, kdo přijímá kněžskou službu, přijímá povolání hlasatele, který má předem ohlašovat, že za ním přichází strašný soudce. Neumí-li však kněz kázat, je jako němý hlasatel, který nevydá ani hlásku. A proto na první pastýře sestoupil Duch svatý v podobě jazyků, takže těm, které naplnil, dal okamžitě schopnost o něm mluvit.

Z "Knihy o správě pastýřské" od svatého Řehoře Velikého, papeže 

(Lib. 2, 4: PL 77, 30-31)

Se svolením převzato z Denní modlitby církve - breviáře