papež František | Sekce: Kázání
Období během roku (cyklus B)
24. nvlm B / Víra, která nenese skutky, není víra
Svět je plný křesťanů, kteří často pronášejí Krédo, avšak velmi málo je uvádějí do praxe. Anebo vzdělanců, kteří škatulkují teologii do řady možností, aniž by se její moudrost konkrétně promítala do života. Tohoto rizika se svatý Jakub obával již před dvěma tisíci lety.
Apoštolova slova (Jak 2, 14-24.26) jsou jasná: Víra bez plodů v životě není víra, víra bez skutků není víra. Také my zde mnohokrát chybujeme. Kolikrát jen slýcháme: „Já mám ale velkou víru“, „Věřím úplně všemu“, a přitom je život takového člověka vlažný, slabý. Jeho víra je jakási teorie, která se neprojevuje v jeho životě.
Když apoštol Jakub mluví o víře, míní právě nauku, obsah víry. Můžete znát všechna přikázání a proroctví, ale pokud je neuvádíte do praxe a ve skutek, nejsou k ničemu. Můžeme víru vyznávat jen v teorii i vyznávat ji bez víry – a mnoho lidí to tak dělá. Také zlí duchové to tak dělají, výborně totiž znají obsah Kréda a vědí, že je to Pravda. „Ty věříš, že je jeden Bůh? Zcela správně. I zlí duchové věří a (přesto) se třesou hrůzou.“ Rozdíl je v tom, že zlí duchové nemají víru. Mít víru neznamená mít poznání, nýbrž je to přijetí Božího poselství, které přinesl Kristus.
V evangeliu nalézáme dvojí znamení odhalující ty,
kteří vědí, v co se má věřit, ale nemají víru:
Prvním znamením je „kazuistika“. Tu zastupují tazatelé, kteří se Ježíše ptají, zda je povoleno platit daně či který ze sedmi bratrů by se měl oženit s ovdovělou švagrovou.
Druhým znamením je „ideologie“: Křesťané, kteří víru pojímají jako systém idejí, jako ideologický systém, existovali také v Ježíšově době. Apoštol Jan o nich říká, že jsou antikristové, ideologové víry, ať už se projevují jakkoliv. V těch časech tu byli gnostikové a mnozí další. A tak ti, kdo upadají do kazuistiky nebo ideologie, jsou křesťané, kteří znají nauku, avšak nemají víru. Stejně jako démoni, ovšem s tím rozdílem, že zlí duchové se třesou, zatímco tito křesťané nikoliv. Žijí v klidu.
V evangeliu je naopak mnoho příkladů lidí, kteří neznají nauku, avšak mají velkou víru. Vzpomeňme například na kananejskou ženu, která si svou vírou vymohla uzdravení své dcery, posedlé zlým duchem, a na Samaritánku, které otevírá srdce, protože se setkala s Ježíšem Kristem, a nikoliv s abstraktní pravdou. A konečně slepec, kterého po uzdravení vyslýchají farizeové a učitelé zákona, dokud nepadne na kolena před tím, kdo mu navrátil zrak. Trojice osob, která dokazuje, nakolik je víra neoddělitelná od svědectví.
Víra je setkání s Ježíšem Kristem, s Bohem. Odtud vychází a přivádí ke svědectví. A to nám chce říci také apoštol Jakub. Víra bez skutků, která se nezmocní celého člověka a nevede ke svědectví, není víra. Jsou to jen slova a nic víc než slova.
Papež František 21.2.2014
Se svolením převzato z webu České sekce Vatican News.
Redakčně upraveno.
Autor: papež František
Související texty k tématu:
Víra, život z víry, víra jako vztah
- Nevěřme strachu z Boha Lidé někdy řeknou: „Víte, já mám strach, že když se Bohu cele odevzdám, všechno mi sebere.“ Někdo si myslí, že Bůh žárlí na každou lidskou radost.
- Cesta k víře Pomoc pro ty, kdo se snaží pomáhat druhým na cestě k víře
- Prožívání víry - Malý kurz pastorace Víra není vztahem, který by měl převážně nebo pouze emocionální dimenzi. Je vztahem, který orientuje v celém životě svými obsahy.
- Víra není domýšlivá a sebejistá Víra přirovnatelná k hořčičnému zrnu je vírou, která není domýšlivá a sebejistá, není velká, jak někdy věřící předstírají.
- Víra není kosmetika Je náš křesťanský život kosmetika, zdání, anebo víra projevující se láskou?
- Co zbylo z Jobovy víry? Jóbova víra, plná předsudků a iluzí, prošla zkouškou ohně. To, co z ní zbylo, je očividně malé, mnohem menší než na začátku.
- Je rozumné věřit v Boha? Člověk bez Boha nemá cenu.
- Jedině neúnavný kontakt s Božím slovem upevňuje naši víru Má-li křesťanská víra zakořenit v hlubinách naší duše a odolat všem bouřím, které se odehrávají na povrchu, musí být pevně zakotvena v Písmu svatém...
- Malý kurz pastorace: Církevní rozměr víry a víra jako osobní přesvědčení … neboli malý pokus o nahlédnutí do struktur víry, jak je člověkem žita.
- Modloslužba má dnes jiné formy než před dvěma tisíci lety Papež František uvažoval o léčkách, které provázejí naší víru.
- Pochybnosti a krize víry I v procesu víry musí docházet k pochybnostem a krizím.
- Přilnutí k pravému Bohu chrání i před novodobými modlami Slovo “modla” či “idol” je odvozeno z řečtiny a znamená “přízrak”, “prázdné zdání”. Idol je klam, protože odtrhuje od reality…
- Seznam povoleného a zakázaného O co v křesťanství ne-jde...
- Tomášova nevíra je nám užitečná Každého z nás může pokoušet Tomášova nedůvěřivost.
- Tradiční hodnoty anebo víra? Víra smísená s něčím, co vírou není, zanikne.
- Ukřižovaný pes v galerii a můj posun k Ježíši Procházím se výstavou moderního umění v Mnichově.
- Víra Stále větší počet lidí dospívá k naplněnému a šťastnému životu bez víry v Boha! Víra jim prostě nechybí!
- Víra dává radost, nikoli lpění na chladné doktríně Smutný je věřící, který se neumí radovat.
- Víra je potřebná jako světlo v temné noci Ježíš praví: Já jsem přišel na svět jako světlo, aby žádný, kdo uvěří ve mne, nezůstal v temnotě (Jan 12,46).
- Víra osvěcuje celek, který nám občas uniká Světlo víry má jedinečnou povahu, neboť dokáže osvěcovat celou lidskou existenci.
- Víra ve světě, který říká, že je nevěřící Jsme zemí převážně nábožensky neorientovaných lidí, pro něž není otázka náboženství tématem dne.
