Vzkříšení znamená, že Bůh je mocnější než zlo a smrt. - archív citátů

papež František | Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus B)
28. neděle v mezidobí - B / Angelus - papež František

Dnešní liturgie nám nabízí setkání Ježíše s mužem, který "měl mnoho majetku" (Mk 10,22) a který vešel do dějin jako "bohatý mladík" (srov. Mt 19,20-22). Jeho jméno neznáme. Markovo evangelium o něm mluví jako o "jednom", aniž by uvedlo jeho věk nebo jméno, a naznačuje tak, že v tomto člověku můžeme všichni vidět sami sebe jako v zrcadle. Jeho setkání s Ježíšem nám vlastně umožňuje vyzkoušet naši víru. Když to čtu, testuji svou víru.

Muž začíná otázkou: "Co mám dělat, abych měl věčný život?" (v. 17). Všimněte si sloves, která používá: muset dělat - mít. Zde je jeho náboženství: povinnost, konání pro získání: "dělám něco, abych získal to, co potřebuji". Jedná se tak však o obchodní vztah s Bohem, něco za něco. Víra naproti tomu není chladný, mechanický rituál, "musím-splním-dostanu". Je to otázka svobody a lásky. Víra je otázkou svobody, je otázkou lásky. Zde je první test: co je pro mě víra? Pokud se jedná především o povinnost nebo výměnný obchod, jsme mimo, protože spása je dar, a ne povinnost, je zdarma a nedá se koupit. Nejdříve je třeba zbavit se komerční a mechanické víry, která vnucuje falešný obraz Boha účetního a kontrolujícího, nikoli otce. A mnohokrát v životě můžeme prožít tento vztah "komerční" víry: dělám to, aby mi pak Bůh něco dal.

Ježíš – to je druhý bod - pomáhá tomuto člověku tím, že mu nabízí pravou Boží tvář. Ve skutečnosti - říká text - " na něj pohlédl " a "zamiloval si ho" (v. 21). To je Bůh! Zde se rodí a znovuzrozuje víra: ne z povinnosti, ne z něčeho, co je třeba udělat nebo zaplatit, ale z pohledu lásky, kterou je třeba přijmout. Tak se křesťanský život stává krásným, pokud není založen na našich vlastních schopnostech a projektech, ale vychází z Božího pohledu. Je vaše víra, moje víra, unavená? A chcete ji oživit? Hledejte Boží pohled: oddejte se adoraci, nechte si odpustit ve zpovědi, postavte se před Ukřižovaného. Zkrátka, nechte se jím milovat. To je začátek víry: nechat se milovat tím, kdo je Otec.

Po otázce a pohledu následuje třetí a poslední krok, Ježíšovo pozvání, kde říká: "Jedno ti chybí". Co chybělo bohatému muži? Dar, bezplatnost: "Jdi, prodej, co máš, a dej to chudým" (v. 21). To je možná to, co nám také chybí. My často děláme minimum, zatímco Ježíš nás vyzývá, abychom dělali maximum. Kolikrát se spokojíme s povinnostmi - přikázáními, několika modlitbami a podobně - zatímco Bůh, který nám dává život, po nás žádá proudy života! V dnešním evangeliu vidíme tento přechod od povinnosti k daru velmi dobře; Ježíš začíná připomenutím přikázání: "Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš..." a tak dále (v. 19), a dospívá k pozitivní nabídce: "Jdi, prodej, dej, následuj mě!" (srov. v. 21). Víra se nemůže omezit na pouhé NE, protože křesťanský život je ANO, ano lásky.

Drazí bratři a sestry, víra bez daru a víra bez bezplatnosti je neúplná víra, je to slabá víra, víra, která je nemocná. Mohli bychom to přirovnat k bohatému a výživnému jídlu, kterému chybí chuť, nebo ke hře, která se víceméně dobře hraje, ale nemá smysl: ne, nefunguje, chybí jí "sůl". Víra bez daru, bez bezplatnosti, bez skutků lásky nás nakonec činí smutnými: jako člověka, který, ačkoli na něj s láskou pohlížel sám Ježíš, odešel domů "zarmoucený" a "s temnou tváří" (v. 22). Dnes si můžeme položit otázku: "Jak si stojí moje víra? Žiji ji jako něco mechanického, jako vztah povinnosti nebo zájmu o Boha? Nezapomínám ji živit tím, že se nechám pozorovat a milovat Ježíšem?" Nechat se Ježíšem pozorovat a milovat; nechat Ježíše, aby se na nás díval a miloval nás. "A jsem jím přitahován, odpovídám na to bezúplatně, velkoryse, z celého srdce?"

Kéž nám Panna Maria, která řekla Bohu naprosté ANO, ano bez ALE - a to není snadné -, dá vychutnat krásu toho, když se život stává darem.

Se svolením převzato
webu České sekce Radio Vaticana
Redakčně upraveno

Související texty k tématu:

Víra, život z víry, víra jako vztah

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sk 10,34a.37-43; Žalm Žl 118,1-2.16ab+17.22-23; Kol 3,1-4
Jan 20,1-9

Ráno po sobotě je pro křesťanství ten nejzásadnější moment. Pán, který zemřel na kříži, není v hrobě. Cosi v řádu světa je jinak. Důvodem není další zločin, ale Bůh – Ježíš, náš Pán, který do dějin vstoupil nikoli, aby se nechal pohltit zlem, ale aby zlomil moc zla. My jsme zvyklí na tep světa, zlo, které tak často vyhrává, smutek prohry, když dobro opět nemělo navrch. Ale počítáme i s Bohem, který do dějin vstupuje a tajemně se dotýká křížů a hrobů, na nichž láme moc zla a dává povstat k životu?

Zdroj: Nedělní liturgie

Velikonoce

Velikonoce
(20. 4. 2025) Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota; velikonoční noc (vigilie), příběh Velikonoc.

P. Emil Kapaun (* 20. 4. 1916)

P. Emil Kapaun (* 20. 4. 1916)
(19. 4. 2025) Emil Kapaun byl Americký katolický kněz s českými kořeny, který zahynul v zajateckém táboře v Severní Koreji v roce…

Bílá sobota

(18. 4. 2025) Bílá sobota je druhým dnem, kdy Ježíš ležel v hrobě. Den zmatku a ticha. Ježíšovi učedníci byli v tento den…

Velký pátek

(17. 4. 2025) Velký pátek je připomínkou utrpení a smrti Ježíše Krista na kříži.

Vychovával mládež ke svobodě jako křesťany a skauty - a stal se obětí fašistů

Vychovával mládež ke svobodě jako křesťany a skauty - a stal se obětí fašistů
(15. 4. 2025) Kněz Giovanni Minzoni rozuměl toxickému náboji ideologií

Zelený čtvrtek

(15. 4. 2025) Význam a obsah Zeleného čtvrtku. 

Velikonoční triduum

Velikonoční triduum
(14. 4. 2025) Kristův kříž jako maják a znamení naděje, která neklame.