Křesťan se nebojí smrti a nese těžkosti tohoto života, protože - archív citátů

papež František | Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus B)
29. neděle v mezidobí - B / Angelus - papež František

Evangelium dnešní liturgie (Mk 10,35-45) nám vypráví, že dva učedníci, Jakub a Jan, žádají Pána, aby s ním jednou mohli sedět ve slávě, jako kdyby byli "prvními ministry", nebo tak nějak. Ostatní učedníci je však slyší a jsou rozhořčeni. Na tomto místě jim Ježíš trpělivě nabízí velkou lekci: pravou slávu nezískáme tím, že se vyvýšíme nad ostatní, ale tím, že prožijeme stejný křest, jaký on - Ježíš - přijme o něco později v Jeruzalémě, tedy kříž. Co to znamená? Slovo "křest" znamená "ponoření": Ježíš se svým utrpením ponořil do smrti a nabídl svůj život, aby nás zachránil. Jeho sláva, sláva Boží, je tedy láska, která se stává službou, a ne moc, která se snaží ovládat. Ne moc, která se snaží ovládat, ne! Je to láska, která se stává službou. Proto Ježíš na závěr říká jak svým učedníkům, tak i nám: "Kdo se chce mezi vámi stát velkým, bude vaším služebníkem" (Mk 10,43). Abyste se stali velkými, musíte se vydat cestou služby, sloužit druhým.

Setkáváme se se dvěma různými logikami: učedníci se chtějí vynořit a Ježíš se chce ponořit. Zastavme se u těchto dvou sloves. První z nich je vynořit se. Vyjadřuje onu světskou mentalitu, ke které jsme vždy v pokušení: žít všechno, i vztahy, jen abychom uspokojili své ambice, vyšplhali se po příčkách úspěchu, dosáhli významných pozic. Snaha o osobní prestiž se může stát nemocí ducha, dokonce se může maskovat za dobré úmysly. Například když za dobrem, které konáme a hlásáme, hledáme ve skutečnosti jen sebe a své vlastní potvrzení, to znamená, že se chceme drát dopředu, šplhat, a to vidíme i v církvi... Kolikrát se my křesťané, kteří bychom měli být služebníky, snažíme drát se dopředu. Proto je třeba vždy ověřit skutečné úmysly srdce, ptát se sami sebe: "Proč vykonávám tuto práci, tuto odpovědnost? Abychom nabídli službu, nebo aby si nás někdo všiml, pochválil nás a vysloužili jsme si kompliment?". Této světské logice staví Ježíš do protikladu svou vlastní: místo aby ses vyvyšoval nad druhé, sestup ze svého piedestalu, abys jim sloužil; místo abys vyčníval nad druhé, ponoř se do života druhých. V pořadu "K jeho obrazu" jsem nedávno sledoval službu různých charit, aby nikomu nechybělo jídlo: měli starost o hlad druhých,  starost o potřeby druhých. Dnes je mnoho, mnoho potřebných lidí a po pandemii ještě více. Dívejte se a snižujte se ve službě a nesnažte se šplhat pro svou vlastní slávu.

Zde je tedy druhé sloveso: ponořit se. Ježíš nás žádá, abychom se ponořili. A jak se ponoříme? Se soucitem do života těch, které potkáváme. Viděli jsme hlad: ale myslíme se soucitem na hlad tolika lidí? Když stojíme před jídlem, které je Boží milostí, že se můžeme najíst, je tolik lidí, kteří pracují a nemají celý měsíc dost jídla. Přemýšlejme o tom. A ponořit se do soucitu. Mít soucit není číslo ze statistik: Je tolik a tolik hladových... Ne! Jsou to lidi. A já: Mám s lidmi soucit?

Se soucitem k životu těch, s nimiž se setkáváme, jako to Ježíš dělal se mnou, s tebou, s námi všemi, přistupoval k nim se soucitem. Díváme se na Ukřižovaného Pána, ponořeného do hlubin našich zraněných dějin, a objevujeme Boží způsob jednání. Vidíme, že nezůstal nahoře na nebi a nedíval se na nás, ale sestoupil, aby nám umyl nohy. Bůh je láska a láska je pokorná, nevystupuje vzhůru, ale sestupuje dolů, jako déšť, který padá na zem a přináší život. Ale jak se dostat stejným směrem jako Ježíš, jak přejít od vynořování k ponoření se, od mentality prestiže, světské mentality, k mentalitě služby, křesťanské mentalitě? Je třeba odhodlání, ale to nestačí. Sami to zvládneme těžko, neřkuli vůbec, ale máme v sobě sílu, která nám pomáhá. Je to křest, ponoření do Ježíše, které jsme již všichni obdrželi z milosti a které nás vede, vybízí nás, abychom ho následovali, abychom nehledali své vlastní zájmy, ale dali se do jeho služeb. Je to milost, je to oheň, který v nás Duch svatý zažehl a který je třeba živit. Dnes prosme Ducha svatého, aby v nás obnovil milost křtu, ponoření do Ježíše, do jeho způsobu bytí, abychom byli více služebníky, abychom byli služebníky jako on.

A modleme se k Panně Marii. Ačkoli byla největší, nesnažila se vyniknout, ale byla pokornou služebnicí Páně a je plně ponořena do služby nám, aby nám pomohla setkat se s Ježíšem.

Se svolením převzato
z webu České sekce Radio Vaticana
Redakčně upraveno

Související texty k tématu:

Pokora
- Pyšný člověk začne sám sebe obelhávat 
- Pán prstenů V "Pánu prstenů" není kladných hrdinů
- Pokora, pýcha, servilnost 
- Falešná pokora je klam, je jen jinou formou zaměřenosti na sebe
- Ježíšova a naše pokora
- Kdy jsme dostatečně křesťansky vyzbrojeni Prosím vás, abyste nedůvěřovali jen své moci
- O pokoře, pokoji a odevzdanosti 
- Pokora (Tematické texty)
- Pokora je jako malta 
- Biskupové musí pamatovat na tři základní věci
- Pokorný člověk

Čtení z dnešního dne: Úterý 17. 11. 2026, Památka sv. Alžběty Uherské

Zj 3,1-6.14-22;

Komentář k Lk 19,1-10: Ježíš i dnes hledá a zachraňuje, co zahynulo. Je to jeho vlastnost. To jen my jsme limitováni svými ohledy a falešnými představami o Bohu.

Zdroj: Nedělní liturgie

Slavnost Ježíše Krista Krále

(16. 11. 2026) Slavnost Ježíše Krista Krále je svátek, který se slaví poslední neděli liturgického roku (34. neděli v liturgickém…

Vystřízlivění z růžových snů Listopadu 1989

Vystřízlivění z růžových snů Listopadu 1989
(14. 11. 2026) Mezi nejkrásnější okamžiky mého života patří závěrečné dny listopadové roku 1989. Jsem šťasten a děkuji Bohu za onen…

Stanislav Přibyl: Voják, biskup a husa na pekáči: Proč máme rádi svatého Martina? / video na youtube

Stanislav Přibyl: Voják, biskup a husa na pekáči: Proč máme rádi svatého Martina?  / video na youtube
(13. 11. 2026) Zamyšlení pražského arcibiskupa nad populárním svátkem sv. Martina.

Přímluvy / 33. neděle v mezidobí, cyklus A / 15. 11. 2026

(13. 11. 2026) Bůh nám svěřuje své dary a zve nás, abychom je rozvíjeli a používali ve prospěch druhých. [1] Modleme se za lidi a svět,…

Mosty víry | 16. 11. 2026 | Katedrála sv. Víta Praha

(13. 11. 2026) Spojme se společně v modlitbě chval v předvečer státního svátku  a prosme za naši krajinu a náš národ.

Modlitby přímo na Národní třídě 17. listopadu

Modlitby přímo na Národní třídě 17. listopadu
(12. 11. 2026) V úterý 17. listopadu 2026 proběhnou v kostele sv. Voršily přímo na Národní třídě modlitby a bohoslužba s arcibiskupem…

Sv. Anežka Česká (svátek 13.11.)

Sv. Anežka Česká (svátek 13.11.)
(12. 11. 2026) Narodila se roku 1211 jako nejmladší dcera českého krále Přemysla Otakara I. ...