Pán se rozhodl, že kvůli nám sám předem půjde naší cestou  - archív citátů

papež František | Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus B)
29. neděle v mezidobí - B / Angelus - papež František

Evangelium dnešní liturgie (Mk 10,35-45) nám vypráví, že dva učedníci, Jakub a Jan, žádají Pána, aby s ním jednou mohli sedět ve slávě, jako kdyby byli "prvními ministry", nebo tak nějak. Ostatní učedníci je však slyší a jsou rozhořčeni. Na tomto místě jim Ježíš trpělivě nabízí velkou lekci: pravou slávu nezískáme tím, že se vyvýšíme nad ostatní, ale tím, že prožijeme stejný křest, jaký on - Ježíš - přijme o něco později v Jeruzalémě, tedy kříž. Co to znamená? Slovo "křest" znamená "ponoření": Ježíš se svým utrpením ponořil do smrti a nabídl svůj život, aby nás zachránil. Jeho sláva, sláva Boží, je tedy láska, která se stává službou, a ne moc, která se snaží ovládat. Ne moc, která se snaží ovládat, ne! Je to láska, která se stává službou. Proto Ježíš na závěr říká jak svým učedníkům, tak i nám: "Kdo se chce mezi vámi stát velkým, bude vaším služebníkem" (Mk 10,43). Abyste se stali velkými, musíte se vydat cestou služby, sloužit druhým.

Setkáváme se se dvěma různými logikami: učedníci se chtějí vynořit a Ježíš se chce ponořit. Zastavme se u těchto dvou sloves. První z nich je vynořit se. Vyjadřuje onu světskou mentalitu, ke které jsme vždy v pokušení: žít všechno, i vztahy, jen abychom uspokojili své ambice, vyšplhali se po příčkách úspěchu, dosáhli významných pozic. Snaha o osobní prestiž se může stát nemocí ducha, dokonce se může maskovat za dobré úmysly. Například když za dobrem, které konáme a hlásáme, hledáme ve skutečnosti jen sebe a své vlastní potvrzení, to znamená, že se chceme drát dopředu, šplhat, a to vidíme i v církvi... Kolikrát se my křesťané, kteří bychom měli být služebníky, snažíme drát se dopředu. Proto je třeba vždy ověřit skutečné úmysly srdce, ptát se sami sebe: "Proč vykonávám tuto práci, tuto odpovědnost? Abychom nabídli službu, nebo aby si nás někdo všiml, pochválil nás a vysloužili jsme si kompliment?". Této světské logice staví Ježíš do protikladu svou vlastní: místo aby ses vyvyšoval nad druhé, sestup ze svého piedestalu, abys jim sloužil; místo abys vyčníval nad druhé, ponoř se do života druhých. V pořadu "K jeho obrazu" jsem nedávno sledoval službu různých charit, aby nikomu nechybělo jídlo: měli starost o hlad druhých,  starost o potřeby druhých. Dnes je mnoho, mnoho potřebných lidí a po pandemii ještě více. Dívejte se a snižujte se ve službě a nesnažte se šplhat pro svou vlastní slávu.

Zde je tedy druhé sloveso: ponořit se. Ježíš nás žádá, abychom se ponořili. A jak se ponoříme? Se soucitem do života těch, které potkáváme. Viděli jsme hlad: ale myslíme se soucitem na hlad tolika lidí? Když stojíme před jídlem, které je Boží milostí, že se můžeme najíst, je tolik lidí, kteří pracují a nemají celý měsíc dost jídla. Přemýšlejme o tom. A ponořit se do soucitu. Mít soucit není číslo ze statistik: Je tolik a tolik hladových... Ne! Jsou to lidi. A já: Mám s lidmi soucit?

Se soucitem k životu těch, s nimiž se setkáváme, jako to Ježíš dělal se mnou, s tebou, s námi všemi, přistupoval k nim se soucitem. Díváme se na Ukřižovaného Pána, ponořeného do hlubin našich zraněných dějin, a objevujeme Boží způsob jednání. Vidíme, že nezůstal nahoře na nebi a nedíval se na nás, ale sestoupil, aby nám umyl nohy. Bůh je láska a láska je pokorná, nevystupuje vzhůru, ale sestupuje dolů, jako déšť, který padá na zem a přináší život. Ale jak se dostat stejným směrem jako Ježíš, jak přejít od vynořování k ponoření se, od mentality prestiže, světské mentality, k mentalitě služby, křesťanské mentalitě? Je třeba odhodlání, ale to nestačí. Sami to zvládneme těžko, neřkuli vůbec, ale máme v sobě sílu, která nám pomáhá. Je to křest, ponoření do Ježíše, které jsme již všichni obdrželi z milosti a které nás vede, vybízí nás, abychom ho následovali, abychom nehledali své vlastní zájmy, ale dali se do jeho služeb. Je to milost, je to oheň, který v nás Duch svatý zažehl a který je třeba živit. Dnes prosme Ducha svatého, aby v nás obnovil milost křtu, ponoření do Ježíše, do jeho způsobu bytí, abychom byli více služebníky, abychom byli služebníky jako on.

A modleme se k Panně Marii. Ačkoli byla největší, nesnažila se vyniknout, ale byla pokornou služebnicí Páně a je plně ponořena do služby nám, aby nám pomohla setkat se s Ježíšem.

Se svolením převzato
webu České sekce Radio Vaticana
Redakčně upraveno

Témata: Křest | Služba | soucit

Související texty k tématu:

Pokora
Pyšný člověk začne sám sebe obelhávat 
Pán prstenů V "Pánu prstenů" není kladných hrdinů
Pokora, pýcha, servilnost 
Falešná pokora je klam, je jen jinou formou zaměřenosti na sebe
Ježíšova a naše pokora
Kdy jsme dostatečně křesťansky vyzbrojeni Prosím vás, abyste nedůvěřovali jen své moci
O pokoře, pokoji a odevzdanosti 
Pokora (Tematické texty)
Pokora je jako malta 
Biskupové musí pamatovat na tři základní věci
Pokorný člověk

Čtení z dnešního dne: Čtvrtek 28. 3., Zelený čtvrtek

1. čtení - Ex 12,1-8.11-14; Žl 116; Evangelium - Jan 13,1-15

Komentář k Jan 13,1-15: Mytí nohou je obrazem Ježíšovy lásky a znakem služebnosti církve. Bez ohledu na to, zda jde o ženy či muže. Chci naplňovat vizi církve, která slouží všem? Zde nejde jen o rituál…

Zdroj: Nedělní liturgie

Terezie z Avily - výročí narození

(27. 3. 2024) Svatá Terezie od Ježíše, "Terezie z Ávily" (28. 3. 1515 Ávila – 4. 10. 1582 Alba de Tormes) Nic ať tě…

Velikonoční triduum den po dni (papež František)

Velikonoční triduum den po dni (papež František)
(26. 3. 2024) I v současné pandemii je Kristův kříž jako maják a znamení naděje, která neklame. (z webu velikonoce.vira.cz)

Prožijte Velikonoce s dětmi krok za krokem

Prožijte Velikonoce s dětmi krok za krokem
(25. 3. 2024) Nabízíme několik jednoduchých podkladů, jak projít s dětmi od Květné neděle až ke vzkříšení.

Zelený čtvrtek

(25. 3. 2024) Význam a obsah Zeleného čtvrtku. Proč je zelený?

Časně ráno 25. března 1951 v zajateckém táboře v Severní Korei

(25. 3. 2024) Časně ráno 25. března 1951, na Hod Boží velikonoční, vylekal Emil Kapaun všechny ostatní zajatce. Přemluvil totiž čínské…

24. 3. 1944 zastřelili nacisté celou rodinu Ulmových (Polsko)

24. 3. 1944 zastřelili nacisté celou rodinu Ulmových (Polsko)
(23. 3. 2024) kvůli tomu, že ukrývali pronásledované židy. 

Zvěstování Páně (25.3.)

(22. 3. 2024) Žádný učený z nebe nespadl a z nebe nespadl ani Bůh. Bůh si zvolil svou cestu do světa prostřednictvím člověka, který se…


Konference Jak slyšet Boží hlas s Petem Greigem 
22. – 23. 3. 2024 v Praze.