papež František | Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus A)
7. neděle v mezidobí - A / Angelus - papež František (Reagovat na zlo dobrem. Láska proměňuje konflikty)

Slova, která nám Ježíš adresuje v evangeliu této neděle, jsou náročná a zdánlivě paradoxní: vyzývá nás, abychom nastavili druhou tvář a milovali i své nepřátele (srov. Mt 5,38-48). Je pro nás normální milovat ty, kdo nás milují, a přátelit se s těmi, kdo se přátelí s námi; Ježíš nás však provokuje slovy: "Když jednáte tímto způsobem, co mimořádného děláte?" (v. 47). Zde je bod, na který bych vás dnes rád upozornil, na tuto otázku, co děláte neobvyklého.

"Mimořádné" je to, co přesahuje hranice obvyklého, co se vymyká obvyklým postupům a běžným kalkulacím diktovaným opatrností. Obecně se místo toho snažíme mít všechno zcela v pořádku a pod kontrolou, aby to odpovídalo našim očekáváním, naší míře: ze strachu, že bychom se nedočkali opětování nebo  že bychom se příliš exponovali a pak byli zklamáni, raději milujeme jen ty, kteří nás milují, abychom se vyhnuli zklamání, dobro konáme jen těm, kteří jsou dobří k nám, štědří jsme jen k těm, kteří nám mohou laskavost oplatit; a těm, kteří se k nám chovají špatně, odpovídáme stejnou mincí, abychom byli v rovnováze. Ježíš nás však napomíná: To nestačí! Řekli bychom: To není křesťanské! Pokud zůstáváme v běžném, v rovnováze mezi dáváním a přijímáním, věci se nemění. Kdyby se Bůh řídil touto logikou, neměli bychom naději na spásu! Ale naštěstí pro nás je Boží láska vždy "mimořádná", přesahuje obvyklá kritéria, podle kterých my lidé žijeme své vztahy.

Ježíšova slova jsou tedy pro nás výzvou. Zatímco my se snažíme setrvávat v obyčejnosti utilitárního uvažování, On nás žádá, abychom se otevřeli neobyčejnosti, neobyčejnosti bezděčné lásky; zatímco my se vždy snažíme vyrovnat účty, Kristus nás povzbuzuje, abychom žili nevyrovnanost lásky. Ježíš není dobrý účetní: ne! On vždy vede k nevyváženosti lásky. Nedivme se tomu. Kdyby Bůh nejednal nevyváženě, nikdy bychom nebyli zachráněni: zachránila nás nevyváženost kříže! Ježíš by nás nepřišel hledat, když jsme byli ztraceni a daleko, nemiloval by nás až do konce, nepřijal by kříž za nás, kteří jsme si to nezasloužili a nemohli jsme mu za to nic dát. Jak píše apoštol Pavel, "málokdo je ochoten zemřít za spravedlivého člověka; snad by se někdo odvážil zemřít za dobrého člověka. Bůh však svou lásku k nám dokazuje tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšníci" (Řím 5,7-8). Zde nás Bůh miluje, když jsme hříšníci, ne proto, že jsme dobří nebo že jsme schopni mu něco vrátit. Bratři a sestry, Boží láska je láska vždy nadměrná, vždy nevypočitatelná, vždy nepřiměřená. A dnes nás také žádá, abychom žili tímto způsobem, protože jen tak o něm budeme skutečně svědčit.

Bratři a sestry, Kristus nám navrhuje, abychom se vymanili z logiky zisku a neměřili lásku podle měřítek vypočítavosti a výhodnosti. Vyzývá nás, abychom neodpovídali na zlo zlem, abychom se odhodlali v dobru, abychom riskovali v daru, i když za to dostaneme málo nebo nic. Neboť právě tato láska pomalu proměňuje konflikty, zkracuje vzdálenosti, překonává nepřátelství a léčí rány nenávisti. Pak se můžeme ptát sami sebe, každý z nás: řídím se ve svém životě logikou protislužby, nebo logikou bezplatnosti, jako to dělá Bůh? Mimořádná Kristova láska není snadná, ale je možná; je možná, protože On sám nám pomáhá tím, že nám dává svého Ducha, svou lásku bez míry.

Modleme se k Panně Marii, která tím, že Bohu odpověděla své "ano" bez vypočítavosti, mu dovolila, aby ji učinil mistrovským dílem své milosti.