Ve stavbě každý kámen
spočívá na nějakém jiném

Ve stavbě nese jeden kámen druhý. Každý kámen spočívá na nějakém jiném. Právě tomu tak je i v církvi, kde každý někoho nese a zároveň je nesen někým jiným.

Prostřednictvím trpělivosti
jsme sjednoceni

Musíme se navzájem snášet, aby se tak prostřednictvím přispění všech do stále větší výšky zdvihala budova lásky. /…/ Prostřednictvím trpělivosti jsme sjednoceni vzájemnou láskou.

Snáším chování těch,
kteří jsou ještě neomalení

V budově církve kámen nese a je zároveň nesen. Například podobně jako já nyní snáším chování těch, kteří jsou ještě poněkud neomalení, tak zase mne museli tolerovat ti, kdo mne předešli v bázni před Pánem; oni mne nesli, abych se také já naučil snášet druhé.

Základem celé stavby
je náš Vykupitel

Celou váhu budovy ale nese základ, a tím základem je náš Vykupitel, jenž na sobě nese břímě nás všech dohromady. On snáší všechny naše nedokonalosti.