Sekce: Knihovna

Jan Mráz

1. Církev a právo - problémy vztahu dnes

z knihy Církevní právo a křesťanská iniciace

Často se argumentovalo tím, že v církvi je právo potřebné a nutné, protože v každé dokonalé společnosti je právo nezbytné. Ovšem dnes nám tyto argumenty nebudou stačit, především proto, že koncil nám ukazuje církev jiným způsobem, a se změněnou ekleziologií my nemůžeme zůstat u starých myšlenkových schémat. To se musí projevit i v právu. (Jeden můj kolega v Římě u zkoušky tvrdil profesorovi, že církev je nevhodná pro kodifikaci a pan profesor jeho postoj dobře ocenil...) Mně se zdá, že tato otázka je v církvi živá a je potřebí na ni odpovědět.

I moje osobní zkušenost ukazuje určitý problematický vztah k právu v církvi dnes. Než jsem odešel na studia, mnozí byli překvapeni tím, že budu studovat právo a mnozí vyjádřili podiv, politování nebo svůj osobní přístup "to bych dělat nemohl" nebo podobně.

Profesor Špidlík v jedné ze svých přednášek nebo promluv(1) upozorňoval na změněný postoj v Božím lidu k právu po II. vatikánském koncilu. Mluví o velkém odklonu od práva: právní instituty v Římě zaznamenaly veliký odliv posluchačů oproti době ještě nedávno minulé. On jako důvod uvádí dvě věci: Jednu, podstatnou - takové jakési nesprávně idealistické vidění církve jakoby jenom duchovní, a druhou spíše praktickou - když v roce 1959 byla ohlášena revize kodexu a ten kodex se objeví až v roce 1983, toto dlouhé čekání, byť jsou pro ně závažné důvody, jak je papež také vypočítává v promulgační bule, to nepřidá podněty k tomu, aby se lidé zajímali o toto "dohasínající" právo, zvlášť když se očekávají opravdu zásadní změny.

Pak se setkáváme ještě s jiným postojem, on je velice blízký tomu "duchovnímu" vidění církve, ale je zde ještě jeden prvek, totiž jakoby právo bylo v protikladu k lásce. Jakoby ve jménu lásky bylo nutné odmítnout právo. O tomto bych se rád zmínil ještě dále.

Asi je také důležité připomenout ještě to, co se dnes označuje jako krize autority nebo nějak podobně. U nás, v našich podmínkách pak ještě zkušenost s tím, že právo může existovat na papíře a ne ve skutečnosti a že se může stát také nástrojem v rukou těch, kdo mají moc, což nás může také nějakým způsobem determinovat, aniž jsme si toho třeba vědomi.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Mdr 12,13.16-19; Žalm Žl 86,5-6.9-10.15-16a; Řím 8,26-27
Mt 13,24-43

Evangelium odmítá lhostejnost i násilné vynucování dobra a nabízí cestu mírnosti a důvěry v lidský růst, což se nám může zdát pomalé či slabé. Bůh nevystupuje jako pohádkový silák, ale svou trpělivostí a nenásilným jednáním ukazuje skutečnou sílu, neboť mu patří budoucnost. Naším úkolem je přizpůsobovat se jeho myšlení, vnímat jeho slovo jako aktuální pro dnešní dobu a žít toto poselství v obyčejných každodenních situacích.

Zdroj: Nedělní liturgie

Prorok svatý Eliáš (20.7.)

(18. 7. 2026) V náboženských dějinách Izraele hráli velkou roli proroci. Mezi nimi vyčnívá postava Eliáše, kterého Bůh povolal, aby…

17. července 1794 bylo popraveno šestnáct karmelitánek

(16. 7. 2026) z kláštera Compiègne u Paříže. Jejich následovnice jsou i dnes stále na celém světě.

Josef Toufar - výročí narození 14.7.1902

(13. 7. 2026) Josef Toufar - kněz umučený komunisty - se narodil 14.7.1902

Sv. Benedikt z Nursie (11.7.)

(10. 7. 2026) Sv. Benedikt měl zásadní vliv na rozšíření křesťanství na evropském kontinentu.

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)
(4. 7. 2026) svátek 5.7.

Přímluvy na neděli - slavnost Sv. Cyrila a Metoděje 5.7.2026

(3. 7. 2026) Svatí Cyril a Metoděj přinesli našim předkům radostnou zvěst evangelia. Připojme se nyní svou modlitbou k jejich misii,…

Svatý Prokop (svátek 4.7.)

Svatý Prokop (svátek 4.7.)
(3. 7. 2026) (* Chotouň asi 970  + Sázava 25.3.1053)