Víra nám pomáhá přijímat i porážky a utrpení s vědomím, že zlo nemá a nebude mít poslední slovo. - archív citátů

Sekce: Knihovna

Jan Mráz

9. Závěr

z knihy Církevní právo a křesťanská iniciace

Bylo by asi ještě o čem mluvit, ale já bych zde už skončil s jednou praktickou poznámkou. Kardinál Martini po zkušenosti z cest po světě napsal(29) o tom, jak se těžce vyrovnáváme s tímto způsobem pastorace (katechumenátní cesta) uprostřed farností. Mluví o tom, že často dochází ke zvláštnímu jevu, totiž k jakémusi rozdělení farních komunit: na ty, kteří jsou iniciovaní a na ty ne-iniciované. Mluví také o hnutích, která často mají jakousi iniciaci (vlastně se jedná o doplnění iniciace pokřtěných). Ať to jsou kratičké iniciace na Cursillu nebo delší iniciace v mnoha různých kursech Charismatické obnovy až ke dvanácti až čtrnáctileté iniciaci v Neokatechumenátu. Příliš krátké, ale také příliš dlouhé iniciace vedou často ke zmíněnému rozdělení. "Dojem z církví v Africe", píše Martini, "kde katechumenát trvá dva až čtyři roky, je ten, že nikdy komunitu nerozděluje."

Katechumenát totiž není cestou jen pro "elitu". Katechumenát je naopak nabídkou cesty pro všechny, pro každého. Zároveň však bere vážně, že křesťané jsou "populus electus". To, že nabídka spásy je pro všechny, to že církev otvírá náruč pro každého, aby jej vedla ke Kristu, nemůže zakrýt tento rozměr vyvolení. Mysleme na to, že ten, kdo je z katechumenátu vybrán jako dostatečně zralý ke křtu, prochází obřadem "vyvolení". Katechumenátní cesta tedy vede k rovnováze: nezůstat u vnějšího udělování svátostí lidem, kteří vnitřně nemají žádnou dispozici a zároveň se vyvarovat řešení elity "těch lepších", protože nároky, jaké se kladou by znamenaly, že ostatní musejí zůstat stát vedle.

A toto je úkolem pastorální teologie i naší pastorační praxe a já věřím, že pohled na kánony Kodexu nás přesvědčil, že pro tuto vhodnou křesťanskou iniciaci právo skutečně připravuje cestu, vytváří podmínky, upravuje půdu, tak jak jsme o tom mluvili na začátku této přednášky, když jsme se dívali na poslání práva v církvi. Děkuji vám za pozornost.



Poznámky
1 Tomáš Špidlík: Ve službě slova. Řeči nedělní a sváteční cyklus A, Matice cyrilometodějská Olomouc, 1992, str. 156-158.
2 Sacrae disciplinae leges, Řím 25.1.1983
3 Tamtéž.
4 II.vatikánský koncil, Sacrosanctum concilium n.64
5 Ordo initiationis christianae adultorum (editio typica 1972), Český text potvrzen Kongregací pro bohoslužbu 1973, vyšel v Praze roku 1987, (fakticky k dispozici na jaře 1990).
6 Jan Pavel II., Apoštolská konstituce "Fidei depositum" k publikaci Katechismu katolické církve, 11.10.1992
7 Kán. 206 - 1. Zvláštním způsobem jsou s církví spojeni katechumeni, kteří totiž vedeni Duchem svatým výslovně žádají o včlenění do ní, a proto tímto přáním a také životem víry, naděje a lásky se spojují s církví, která se již o ně stará jako o své.
2. Církev věnuje katechumenům zvláštní péči tím, že je zve k životu podle evangelia, uvádí do posvátných obřadů a předem jim přiznává různá práva, patřící křesťanům.
8 Reakce na předchozí diskusi účastníků kursu "Zda není v období zvěstování evangelia (před přijetím do katechumenátu) ještě příliš brzy mluvit o Kristu": Pavel VI., Evangelii nuntiandi čl.22 (v předchozím článku 21 se mluví o svědectví života): "Toto vše ale ještě stále nestačí, poněvadž i to nejkrásnější svědectví nebude mít po dlouhou dobu žádnou účinnost, nebude-li osvíceno, odůvodněno a zvýrazněno - svatý Petr tomu říká "důvody vaší naděje" - jasným a nepochybným hlásáním. Radostná zvěst, hlásaná vlastním životem, musí být tedy, dříve nebo později, hlásána přímo slovem života. Nelze mluvit o skutečné evangelizaci, jestliže se při ní nehlásá i jméno, učení, život, zaslíbení, království a tajemství Ježíše z Nazareta, Božího Syna."
9 V roce 1990 se objevily v oběžnících "Pokyny biskupské konference pro udělování svátostí", kde v pojednání o křtu dospělých najdeme ovšem spíše napomenutí pastorálního charakteru než normativní akt. Odvolává se na "Ordo initiationis", pohled však je více z hlediska udělení svátostí než uvádění. S mnoha vykřičníky je zde důraz na délku katechumenátu, který "...by měl trvat aspoň rok, výjimečně by mohl být zkrácen na půl roku. Nelze se vymlouvat na zamýšlený sňatek v blízké době! Raději požádat o dispens než uspěchaně křtít!... Z těchto zásad nelze slevit!"
Acta curiae episcopalis brunensis, IX/1990, str.105.
10 Kán. 787 2. "...aby poté, kdy o to sami svobodně požádali, mohli být připuštěni k přijetí křtu".
11 Už katechumen má mít v církvi nějaký úkol, má být uveden do apoštolátu. Srov. "Ordo" čl.19: "Protože život církve je apoštolský, ať se katechumeni též učí svědectvím života a vyznáváním víry činně spolupracovat na šíření evangelia a budování církve."
12 Kán. 789: Nově pokřtění ať se vhodnou výukou vzdělávají, aby úplněji poznali pravdu evangelia a plnili povinnosti přijaté křtem; ať je jim vštěpována upřímná láska ke Kristu a jeho církvi.
13 V diskusi vyšlo najevo, že patrně nejslabší stránkou kř. iniciace je mystagogie nově pokřtěných. I zde se ukazuje nevhodnost termínu "příprava" na křest popř. na přijetí svátostí, protože pak je mystagogie "něčím navíc". Naopak uvedení do kř. života, iniciace, nespočívá jen v přípravě a přijetí svátostí, tyto jsou organickou částí a vrcholem celého procesu uvedení, jsou jeho součástí, nikoli však jedinou.
14 Je tedy velká otevřenost církve na poli inkulturace. Srov.. Katechismus katolické církve čl.1232, II. vat. koncil, Sacrosanctum concilium čl.65.
15 Katechismus katolické církve, čl.1231.
16 Moje osobní zkušenost: právě na tomto bodu jsem si uvědomil význam kodexu jako nástroje, který si církev vytvořila, aby byla věrnější svému poslání. Já jsem jednou právě o tomto mluvil a byl jsem podezříván z toho, že to jsou moje osobní názory a že jiný, rovnoprávný názor může být to, že dospělý bude pokřtěn. přijme Eucharistii a pak (později) bude biřmovaný. Kodex jasně ukazuje, že nejde o nějaký jiný názor. Pokud by to mělo být jinak, musí bránit vážný důvod: "Nisi gravi obstet ratio". Já jako udělovatel toto nemusím chápat. Nemusím být hluboce přesvědčený o tom, že je to tak nutné. Ale jestli se nemám dopustit bezpráví vůči těm katechumenům, církev mi říká: buď věrný, je to takto.
17 CCEO Kán. 695 1: Chrismatio sancti myri ministrari debet coniunctim cum baptismo, salvo casu verae necessitatis.
Kán. 697: ...Divina Eucharistia post baptismum et chrismationem sancti myri ministretur quam primum - secundum normam iuris particularis propriae ecclesiae sui iuris.
18 RBB 2: EV 3/1093
19 L' Osservatore Romano, 28.3.1987
20 N. Cabasilas, De vita in Christo; italské vydání: La vita in Cristo, Torino 1981, IV,1,198.
21 Hippolyt: La tradition Apostolique d'aprés les anciennes versions, edit.2, par B.Botte: SChr. 11bis, c.21, De traditione baptismi sancti, 86-88, spec.90, Paříž 1968:
Latinská verze: "Et consignat in frontem offerat osculum et dicat: Dominus tecum. Et ille qui signatus est dicat: Et cum spiritu tuo. Ita singulis faciat. Et postea iam simul cum omni populo orent, non primum orantes cum fidelibus nisi omnia haec fuerint consecuti. Et cum oraverint, de ore pacem offerant."
Verze B: "Et consignabit in fronte eius et dabit osculum et dicet: Dominus tecum. Et ille qui signatus est dicet: Et cum spiritu tuo. Ita facient singuli. Et populus omnis oret simul et incipient qui acceperunt baptisma omnes orare. Et non orent cum fidelibus nisi postquam fecerint opus quod memoravimus. Et cum oraverint, dicant pacem ore."
22 Odpověď na otázku, která následovala v diskusi: Oznamuji biskupovi křest dospělého, ale bez jeho dovolení nesmím biřmovat? Čili: stejně musím biskupa žádat. Odpověď: pokud křtím (dospělého) z toho titulu, že jsem farářem (Viz Kán. 530 - Faráři jsou zvláště svěřeny tyto úkony: 1´ udílení křtu;...), není nejmenší pochyby o platnosti uděleného křtu a biřmování. Ale přestoupil jsem povinnost oznámení biskupovi, aby - pokud chce - udělil iniciační svátosti sám. Jednota iniciačních svátostí by neměla být dotčena ani v jednom ani v druhém případě: buď je udělí všechny kněz nebo je všechny udělí biskup.
23 Srov.. kán. 866
24 Další otázka z následující diskuse: Uděluji často křest dětem kolem 10 let. Je vhodné zachovat zde jednotu iniciačních svátostí a také biřmovat nebo čekat s biřmováním na dovršení věku, který stanovila biskupská konference (14 let)?
Odpověď: Myslím, že biskupové neuvažovali při tomto ustanovení o iniciaci katechumenátní, ale o biřmování těch, kteří byli pokřtěni jako nemluvňata. V této situaci by tedy měl platit kodex, který říká:
Kán. 852 - 1. "V kánonech obsažené normy o křtu dospělých se vztahují na všechny, kdo po skončení dětství nabyli užívání rozumu." K tomu připojme ještě citaci Kán. 97 2. "Nezletilá osoba, která nedovršila sedm roků života se nazývá dítě a není svéprávná, avšak dovršením sedmého roku věku se právně předpokládá, že dosáhla užívání rozumu."
Z toho vyplývá, že je naprosto správné, aby děti po dovršení sedmi let prošly sice přizpůsobenou, ale úplnou iniciací, tedy několikaletým katechumenátem včetně udělení (všech) iniciačních svátostí s následnou mystagogií. "Ordo" v čl. 310 říká, že je ale "důležité dbát, pokud je to jen možné, na to, aby žadatelé přistoupili ke svátostem "uvedení" tenkrát, kdy jejich už pokřtění kamarádi budou přistupovat k biřmování a k svatému přijímání." A v čl. 344 "Křest se uděluje ve mši, při níž nově pokřtění poprvé slaví a přijímají eucharistii. Biskup nebo kněz, který křtí, zároveň také biřmuje."
25 Srov.. kán. 865 1
26 Kán. 856 - Křest je možno udělovat v kterýkoliv den, avšak doporučuje se, aby se obvykle uděloval v neděli nebo, je-li to možné, o Velikonoční vigilii. (Toto se týká křtu všeobecně, není zde zvlášť uvažován křest dospělých.)
OICA čl. 49 Duchovní pastýři ať se snaží počínat si v běžné praxi tak, aby se svátosti křesťanského zasvěcení udělovaly o velikonoční vigilii... (Srov.. čl. 58)
27 OICA čl. 32 (...) Ať se tedy zvolí buď obřad ponoření, nebo polévání, podle toho, jak se to pro ten který případ lépe hodí, s ohledem na různé tradice a okolnosti, aby se lépe chápalo, že ono obmytí není pouze obřad očisty, ale svátost ve spojení s Kristem.
Didaché (seu doctrina duodecim apostolorum), (90-100): Pokud jde o křest, křtěte takto... křtěte ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého (Mt 28,19) v tekoucí vodě. Nemáš-li tekoucí vodu, křti v jiné; nemůžeš-li křtít ve vodě studené, křti v teplé; chybí-li ti obě, lej vodu třikrát na hlavu "ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého."
Katechismus čl. 1239 (...) Křest se provádí mnohem výrazněji trojnásobným ponořením do křestní vody. Ale již od prvních dob se může udělovat tím, že se třikrát lije voda na hlavu kandidáta.
28 Někteří ortodoxní teologové chápou pomazání křižmem po křtu jako jakýsi "kompromis" katolické teologie, protože podle východní teologie novost svátosti biřmování jsou dary Letnic, skrze které se pokřtěný, označený pečetí daru Ducha svatého, stává účastným trojího poslání Krista, kněze, proroka a krále, a jako důsledek tohoto se zapojuje do budování Božího království a svědectví pro ně. Toto se v západním ritu děje hned po křtu, (viz slova, která pomazání doprovázejí), navíc křižmem, skrze které je pokřtěný spojen s biskupem. Přes tradici dvojího pomazání po křtu, dosvědčenou např. u Hippolyta, je toto pomazání stále teologicky nejasným bodem. Někteří pravoslavní teologové v tom vidí jakési potvrzení toho, že i římští katolíci cítí nutnost zachovat jednotu iniciačních svátostí (což by jistě bylo velmi dobré, kdyby toto povědomí u nás existovalo).
29 Kolektiv autorů, Agli inizi della fede, Milano, 1991


Přepis přednášky na pastoračně - teologickém kursu v Praze 19.8.1994, do písemné podoby mírně upraveno autorem.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Čtení z dnešního dne: Středa středa 8. 12., slavnost Panny Marie počaté bez poskvrny prvotního hříchu

Gn 3,9-15.20; Žl 98; Ef 1,3-6.11-12; Lk 1,26-38

Komentář k Gn 3,9-15.20: Maria učinila konec tomuto nepřátelství. To si uvědomím, když se zahledím na adventní červánky. Vždyť už ve chvíli, kdy byla ve své mamince počata, začalo svítat na lepší časy!

Zdroj: Nedělní liturgie

P. Vojtěch Kodet - obsáhlý knižní rozhovor

P. Vojtěch Kodet -  obsáhlý knižní rozhovor
(6. 12. 2021) Známý duchovní autor, karmelitán P. Vojtěch Kodet v obsáhlém knižním rozhovoru.

Mikuláš (6.12.)

Mikuláš (6.12.)
(1. 12. 2021) Mikulášova velikost byla v jeho každodenní dobrotě a laskavosti. (Benedikt XVI.)

Odolal nabídce ´trafiky´ a šel na smrt - Svatý Edmund Kampián - svátek 1.12.

(29. 11. 2021) Svatý Edmund Kampián byl anglický kněz a jezuita, který pobýval i v Brně a Praze. Před popravou byl vyzván, aby se zřekl…

Co jsou roráty?

Co jsou roráty?
(28. 11. 2021) Prastaré adventní zpěvy, které se zpívají v brzkých ranních hodinách jen za svitu svící…

Blahoslavený Don Giacomo Jakub Alberione (svátek 26.11.)

(25. 11. 2021) První systematický apoštol médií ve XX. století

Kdy začíná advent?

(24. 11. 2021) Datum 1. adventní neděle...

Nechte se prosím, očkovat!

Nechte se prosím, očkovat!
(24. 11. 2021) Očkování není samospasitelné, ale jak je vidět z menšího procenta nemocných ve skupině očkovaných, je to nástroj,…

Advent

Advent
(22. 11. 2021) Základní informace, texty na nástěnky, adventní věnec, Advent pro děti....

C. S. Lewis

(21. 11. 2021) ateista, konvertita, apologeta a ´tvůrce Narnie´ († 22. 11. 1963)