Nejvíce se umějí radovat lidé, kteří se nesoustředí jen na to, co nemají, - archív citátů

Sekce: Knihovna

Jan Mráz

4. Katechumenátní cesta k plnosti křesťanského života

z knihy Církevní právo a křesťanská iniciace

Ve třetí knize najdeme základní nárys té cesty víry, užití výrazu je záměrné, protože iniciace to není jenom příprava na křest. Tady v kodexu nenajdeme slovo "cesta", ale najdeme je v katechismu v čl. 1229 - 1230:
"1229 Stát se křesťanem, to vyžaduje už od apoštolských dob projít cestu uvedení do křesťanského života v několika úsecích. Tuto cestu lze urazit rychle nebo pozvolna. V každém případě v ní musí být některé podstatné prvky: hlásání Slova, přijetí evangelia, které vede k obrácení, vyznání víry, křest, vylití Ducha svatého, přistoupení k svatému přijímání.

1230 Toto uvedení do křesťanského života mělo v různých staletích rozmanité formy podle okolností. V prvních stoletích církve prodělalo uvedení do křesťanského života velký rozvoj, s dlouhým údobím katechumenátu a celou řadou přípravných obřadů, jež liturgicky rozdělovaly cestu katechumenátní přípravy, aby vyústily do slavení svátostí uvádějících do křesťanského života."

Mnohokrát zaznělo slovo cesta. V italštině najdeme dvě slova: cammino dá se říct takové to putování, být na cestě a itinerario, cestovní plán. Katechumenát, tak jak je rozvržen je takovým cestovním plánem, itinerářem. Mluví se tady (v CIC) o misijní činnosti církve a misijních oblastech, ale to, co se týká katechumenátu je platné všeobecně. Začíná se od svědectví života v kán. 787: svědectví života a slova se zřetelem také na vlohy těch, kteří nevěří v Krista a na jejich kulturu, aby se jim otevíraly cesty k poznání evangelijního poselství. Vlastně ta cesta člověka k Bohu začíná otvíráním brány hlásáním slova a svědectvím života.(8) Pak zde najdeme to, co patrně dobře známe z "Ordo initiationis", já to jenom připomenu, totiž ty etapy, stupně katechumenátu, stupně této cesty. Období před katechumenátem, které je vlastně přípravným obdobím, první zlom je přijetí do katechumenátu a tím začíná katechumenát, který je dobou zrání, dobou růstu. My jsme často v pokušení katechumenát zkracovat. V "Ordo" najdeme ve čl. 19: "Katechumenát je období, které trvá dlouho", v čl. 20: "Délka katechumenátu závisí jak na milosti Boží, tak na různých okolnostech, např. jak kde katechumenát probíhá, kolik je katechistů, jáhnů a kněží... nelze proto v této věci nic předem pevně stanovit, záleží na biskupovi, aby určil dobu trvání a upravil samotný průběh katechumenátu." Na toto odkazuje také kodex, že biskupské konference mají stanovit něco přesnějšího v této věci. Není mi v této chvíli známo, zda něco v této věci stanovila naše biskupská konference, možná v jednotlivých diecézích najdeme nějaké směrnice biskupů co se týká přijetí do katechumenátu nebo žádosti o křest dospělého.(9) Ještě bych citoval čl. 95 z "Ordo": "Katechumenát, tj. pastorační formace katechumenů, má trvat tak dlouho, aby mohla jejich konverze a jejich víra dozrát, v případě nutnosti tedy i řadu let." Není to tedy zbytečné mluvit o cestě: ne (jen) o přípravě na křest, ale o "uvedení do křesťanského života", když se to vidí v těchto širších souvislostech, a proto tedy raději mluvíme o iniciaci.

Kodex zde zvýrazňuje některé body: to že se katechumeni musejí sami přihlásit, čili rozhodnout. Je zde ve hře jejich svoboda.(10) Toto platí už i pro přijetí do katechumenátu, a pak pro samotný křest. V kán. 788 čteme o době katechumenátu že katechumeni mají být výukou a zácvikem vhodně uvedeni do nauky spásy a života víry, liturgie, lásky Božího lidu a také apoštolátu.(11)

Tato část kodexu končí zmínkou o nově pokřtěných a o péči o ně,(12) tedy není zde zapomenuto na to, co nám dělá a ještě asi bude dělat potíže, možná větší, než sám katechumenát.(13)

Kromě toho v katechismu najdeme také odkaz na koncil, kde se upozorňuje, že koncil dovolil v misijních zemích takové prvky zasvěcování mládeže, kromě těch, které jsou obsaženy v křest. iniciaci, jaké jsou u každého národa obvyklé, pokud mohou být přizpůsobeny křesťanskému obřadu.(14)


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Čtení z dnešního dne: Sobota 27. 6. 2026, Sobota 12. týdne v mezidobí

Pláč 2,2.10-14.18-19;

Komentář k Pláč 2,2.10-14.18-19 : Podobnou žalost bychom mohli pocítit, když si uvědomíme, že každým vážným hříchem odmítáme Boha. Kajícnost takto prožitou ať vystřídá radost z odpuštění! Svátost smíření máme slavit!

Zdroj: Nedělní liturgie

27. června 1950 byla komunisty popravena Milada Horáková

27. června 1950 byla komunisty popravena Milada Horáková
(26. 6. 2026) 27. 6. se proto připomíná Den památky obětí komunistického režimu. „Vaše děti toho budou jednou litovat, co jste…

Nedělní přímluvy / 13. neděle v mezidobí, cyklus A / 28. 6. 2026

(25. 6. 2026) Prorok Elizeus byl pozorný k lidem, které potkával. Zaměřme i my pozornost na ty, kteří potřebují Boží pomoc, a modleme…

Sympozium: biblický překlad, jazyk a styl v prostředí západoslovankých jazyků

Sympozium: biblický překlad, jazyk a styl v prostředí západoslovankých jazyků
(23. 6. 2026) V PÁTEK 26. ČERVNA 2026 od 8.30 do 17.30 hodin na KTF UK v Parze Dejvicích

Narození Jana Křtitele (svátek 24. 6.)

Narození Jana Křtitele (svátek 24. 6.)
(23. 6. 2026) Početím Jana Křtitele se odstartovaly události přímo vedoucí k našemu vykoupení. Proto církev věnuje pozornost nejen…

Sv. Jan Fisher (svátek 22.6.)

Sv. Jan Fisher (svátek 22.6.)
(21. 6. 2026) Horlivý a zbožný biskup, který žil v chudobě. Reformátor kléru. Popraven králem Jindřichem VII. 22. 6. 1535

sv. Tomáš More (22.6.)

sv. Tomáš More (22.6.)
(20. 6. 2026) Filozof, politik, humorista, mučedník... Popraven (1535) králem Jindřichem VII. 

Přímluvy k nedělní mši / 12. neděle mezidobí, cyklus A / 21. 6. 2026

(19. 6. 2026) Ježíš nás vybízí: „Nebojte se!“ Proto se s důvěrou obraťme na nebeského Otce a předložme mu naše…