7. Pořadí iniciačních svátostí

z knihy Církevní právo a křesťanská iniciace

K této jednotě iniciačních svátostí asi patří i pořadí iniciačních svátostí, které je u nás, nedá se nic dělat, narušené. Jestliže se přijímá Eucharistie před biřmováním, něco není v pořádku. N. Kabasilas říká, že: "Eucharistie je poslední z mystérií. Není možné jít nad ni a něco přidat. Po Eucharistii už není k čemu tíhnout."(20) - To bylo svědectví z východu, já bych zde citoval ještě svědectví ze západu, přímo z Říma: z "Traditio apostolica" Hippolyta Římského, což je text z let 217 - 232 vyplývá:
pokřtěný ne biřmovaný se nesmí účastnit "oratio" a nesmí být ani účasten na slavení mystérií, pokud předtím neobdržel pomazání "oleum sanctificatum" na hlavě, polibek biskupa a pozdrav "Pán s tebou" a odpověď. (Pokřtěný nebiřmovaný se tedy nesmí ani modlit s věřícími, ani být účasten mystérií, čili Eucharistie, nemůže si dát ani políbení pokoje s věřícími.)
Biřmování tedy znamená opravdový počátek plnosti modlitby s bratřími a přístup k Eucharistii.
To je tedy svědectví naší, západní tradice, z Říma.(21)

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: Jan Mráz

Témata: Biřmování teologie, teologové Liturgie Svátosti

Související texty k tématu:

Přihlášení

Správa mailinglistů

Bible na neděli

22. 11. 2026, 15. 11. 2026

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Př 31,10-13.19-20.30-31; Žalm Žl 128,1-2.3.4-5; 1 Sol 5,1-6
Mt 25,14-30

Podobenství o hřivnách je v Matoušově verzi podáno tak, že každý, tedy i málo zdatný, dostává od Pána možnost něco podniknout. Klíčové je Pánovo očekávání, že se služebníci vrátí s nějakým užitkem, i kdyby byl malý. Jako by ani nezáleželo na svěřené hodnotě, ale důležité je, co služebník udělal pro to, aby zhodnotil svěřené. Třetí služebník „brblá“ na svého Pána, ale nedělá nic! Právě obraz lamentujícího služebníka je pro církev tak typický. Pán však nebere lamentování vážně. Jeho otázka zůstává a nelze ji zamlžit: „Co jsi skutečně učinil?“