Pravda bez lásky je nesnášenlivá a odpuzuje. Ale naopak láska bez pravdy je slepá - archív citátů

Sekce: Knihovna

Jiří Skoblík

4. kapitola, vztah víry a rozumu; významné kroky setkání víry srozumem

z knihy Průřez encyklikou Fides et Ratio

Po předchozí stati filozofické povahy následuje v dokumentu stať povahy historické.

Jedním z největších úsilí antické filozofie bylo očištění představ o Bohu od mytologických forem. To umožnilo církevním otcům navázat s filozofy rozhovor, jehož cílem bylo zvěstování Ježíše Krista. Varuje-li sv. Pavel před svedením věřících filozofií, má před očima esoterické poznání, přístupné pouze několika dokonalým. Také dnes mají takové formy úspěch u věřících, postrádajících potřebný kritický smysl. V návaznosti na sv. Pavla to však byli už sv. Irenej a Tertulián, kteří protestovali proti koncepci podřídit zjevení interpretaci filozofů.

Setkání křesťanství s filozofií tedy nebylo ani spontánní ani jednoduché. Počáteční lhostejnost, ba nedůvěru prvotní církve možno vysvětlit tím, že evangelium stačilo církvi odpovědět na všechny její otázky, proto se filozofická úvaha zdála být čímsi překonaným. Ocenění došla zprvu ne jako obohacení, ale jako obrana víry. O křesťanské teologii jako spojení evangelia s množstvím platónských prvků je možno mluvit od dob Origenových. Zatímco dřív slovo teologie označovalo všeobecnou nauku o bozích, znamená nyní přemýšlení věřícího o tom, jak formulovat pravou nauku o Bohu.

Chápat dílo raných křesťanských myslitelů jako pouhé přeložení obsahů víry do filozofických kategorií by bylo nespravedlivé a povrchní. Ukázali, jak rozum zbavit slepé uličky mýtů, aby se mohl otevřít transcendenci. Nepřehlédli však rozdíly mezi zjevením a filozofií: vědomí společných prvků nezkalilo poznání rozdílů, jak naznačuje Tertuliánova otázka, co má Jeruzalém společného s Athénami?

Sv. Anselm v době scholastiky nevidí úlohu rozumu v úsudku o poselství víry, nýbrž v objevení důvodů, dovolujících všem dospět k určitému porozumění víře. Tomáš Aq. dokázal vést dialog s židovským a arabským myšlením své doby. On to byl, kdo zdůraznil harmonii mezi rozumem a vírou, které si jako dvě formy poznání, pocházející od téhož Boha, nemohou protiřečit. Proto příroda jako předmět filozofie může přispět k porozumění Božího zjevení. Duch svatý pak dává tomuto vědění dozrávat v moudrost; všechno pravé, ať má jakýkoliv původ, pochází od Něho.

V pozdním středověku začalo neblahé rozdělení obou forem poznání a spělo až k absolutní autonomii filozofie. Moderní filozofické myšlení kráčelo krok za krokem k jasnému antagonizmu vůči křesťanskému zjevení. Zastavení na této cestě jsou pozitivizmus a nihilizmus jako důsledek krize racionalizmu se zájmem o dojmy a zkušenosti a upřednostněním prchavého. Postavení filozofie se v moderní kultuře hluboce změnilo: v jistém smyslu byla zatlačena do vedlejší role. Někteří filozofové si vytkli jako jediný cíl dosažení subjektivní jistoty a praktické užitečnosti.

Avšak i u těch, kdo přispěli k vzdálení se rozumu od víry, lze nalézt cenné podněty pro hledání smyslu. Týká se to studií o vnímání, zkušenosti, imaginaci, podvědomí, osobnosti a intersubjektivitě, svobodě a hodnotách, času a dějinách. Rozum, zbavený opory víry, strádá; nemůže li se opřít o zralou víru, ztrácí smysl pro radikálnost bytí. Právě tak je tomu i naopak. Víra, postrádající rozum, zdůraznila prožitek a zkušenost a je v nebezpečí už nebýt univerzální nabídkou. Je iluzorní myslet, že vedle slabého rozumu disponuje větší průkazností. Může končit v mýtu nebo pověře. Upřímnosti víry musí odpovídat odvaha rozumu.


Shrnutí: Vztah víry k rozumu prodělal v kulturních dějinách hluboké proměny. Od počáteční nedůvěry víry k filozofii přes ocenění kladného vztahu obou k dosažení harmonie pokračoval vývoj postupným odcizováním rozumu až k nepřátelství vůči víře k škodě obou forem poznání.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Témata: Víra

Čtení z dnešního dne: Pondělí 30. 1.

1. čtení - Žid 11,32-40; Žl 31; ; Evangelium – Mk 5,1-20

Komentář k Mk 5,1-20: Uzdravenému dává Ježíš úkol: jdi a vypravuj… I mě Pán uzdravuje – a snad i mě posílá od sebe s podobným úkolem…

Zdroj: Nedělní liturgie

Hromnice, Svátek Uvedení Páně do chrámu a Světový den zasvěcených osob (2.2.)

Hromnice, Svátek Uvedení Páně do chrámu a Světový den zasvěcených osob (2.2.)
(30. 1. 2023) Svátek Uvedení Páně do chrámu (2.2.) se lidově nazývá Hromnice. Tento den se slaví i Světový den zasvěcených osob.

Křesťanův POVOLEBNÍ program

Křesťanův POVOLEBNÍ program
(28. 1. 2023) Není vůbec jedno, jak dopadly současné prezidentské volby! Jak se k tomu postavit jako křesťané?

Byl odsouzen k smrti zastřelením, byl deportován na Sibiř... Fjodor Michajlovič Dostojevskij

(27. 1. 2023) Říká-li se, že člověk v životě neumírá jen jednou, pak to obzvlášť platí pro život ruského spisovatele Dostojevského,…

Den památky obětí holocaustu 27.1.

(26. 1. 2023) Holokaust - holocaust - šoa - genocida - znamená systematické pronásledování vyvražďování Židů za Druhé světové války.…

Obrácení svatého Pavla (svátek 25.1.)

(24. 1. 2023) Pavlovo setkání s Kristem na cestě do Damašku způsobilo v jeho životě doslova revoluční obrat. Kristus se stal smyslem…

František Saleský (svátek 24.1)

(23. 1. 2023) Učitel duchovního života pro všední život, Učitel církve, patron novinářů a spisovatelů.

21.1.1953 mě zatkla komunistická tajná policie / DNEŠNÍ VÝROČÍ

(21. 1. 2023) „Jste zatčen, nedělejte žádné hlouposti.“ Když se za mnou pak zavřely vrata věznice, tak hned…