5. kapitola, prohlášení učitelského úřadu v oblasti filozofie; schopnost úsudku učitelského úřadu jako služba pravdě

z knihy Průřez encyklikou Fides et Ratio

Církev nedává jedné filozofii přednost před druhou. Povinností učitelského úřadu je reagovat jasně a rozhodně, když sporná filozofická pojetí ohrožují správné porozumění toho, co bylo zjeveno a když jsou rozšiřovány chybné teorie, matoucí prostotu a čistotu víry Božího lidu. K tomu patří oznámit, které filozofické předpoklady a závěry jsou se zjevenou pravdou neslučitelné.

Přitom chce magisterium filozofy povzbudit a dodat jim odvahu, vždyť každý z nich uznává nutnost korektury případných omylů. Zejména platí, že je jenom jedna pravda, ačkoliv její rozmanitá vyjádření nesou na sobě pečeť dějin. Žádná historická forma filozofie nemůže tvrdit, že obsáhla celou pravdu.

V současnosti se nezřídka vracejí staré problémy jako radikální nedůvěra v rozum, prohlašující konec metafyziky, racionalizmus, který považuje domněle zajištěné filozofické výpovědi za směrodatné pro teologickou práci, znovuupadání do fideizmu, biblicizmus, označující četbu a výklad Písma za jediný věrohodný pramen poznání, požadavek vykládat Písmo jedinou metodou, malé ocenění klasické filozofie, z jejíhož pojmového potenciálu čerpaly dogmatické formulace své pojmy, konečně nedůvěra těch, kdo se domnívají, že pravda je výsledek konsenzu a ne přizpůsobení se rozumu objektivní skutečnosti, vůči absolutním výpovědím. Naproti tomu platí: vášeň pro poslední pravdu a přání ji hledat, spojené s odvahou objevovat nové cesty, nesmí být ztracena.

(Zájem církve o filozofii) Magisterium podtrhlo základní principy pravé obnovy filozofického myšlení a ukázalo konkrétní cesty. Dokument připomíná jmenovitě obnovu tomistických studií a podněty pro filozofii, obsažené v Gaudium et spes a v Optatam totius. V pastoraci bude třeba vypořádat se s požadavky moderního světa a pochopit příčiny leckterých postojů, aby bylo možno na ně odpovědět.

Papež konstatuje s údivem a politováním, že někteří teologové sdílejí lhostejnost vůči studiu filozofie mnoha katolických škol po 2. vat. sněmu. Příčinu vidí vedle nedůvěry v metafyziku v nesprávném chápání úlohy tzv. humanitních oborů, které však nemohou filozofii ze studia vytlačit a v probuzení zájmu o inkulturaci víry, objevující bohaté dědictví kultur a tradicí. V prospěch víry musí ovšem postupovat ruku v ruce s filozofickým bádáním.

Shrnutí: Studium filozofie je podstatný prvek v osnově studia teologie.

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: Jiří Skoblík

Témata: Víra

Přihlášení

Správa mailinglistů

Bible na neděli

20. 9. 2020, 27. 9. 2020

Čtení z dnešního dne: Čtvrtek 24. 9.

Kaz 1,2-11; Lk 9,7-9

Komentář k Kaz 1,2-11: V tom, že poznám svá omezení, spočívá moje velikost a výjimečnost. Úvodní slova nemají vést k rezignaci, ale být hnací silou k hledání a prosazování opravdových hodnot!