Sekce: Knihovna

Jiří Skoblík

Obsah

z knihy Průřez encyklikou Fides et Ratio

1. Forma dokumentu: encyklika


2. Datováno: 14.9.1998


3. Cíl dokumentu: Pojednat o pravdě jako jednom ze základních filozofických námětů v klimatu, vyznačujícím se tendencí ke skepsi. Cílem úvahy, ve které papež oslovuje biskupy jako služebníky božské a katolické pravdy, je obnovit důvěru v poznávací schopnosti člověka jako předpoklad pro jasnou orientaci v životě.


4. Osnova:

Úvod: Poznej sebe samého

Teze: Filozofickou otázkou smyslu člověka se zabývají všechny kultury. Moderní filozofie prohloubila pohled na člověka, ale zkrátila jeho schopnost poznávat pravdu. Do této situace přichází církev s poselstvím Ježíše Krista.

1. kapitola: Odhalení Boží moudrosti (Ježíš zjevující Otce; Rozum před tajemstvím)

Teze: Zjevení není vrcholný produkt lidského ducha, ale dar, který netlumí rozum, avšak podněcuje jej, právě tak jako nabídka víry podněcuje svobodu.

2. kapitola: Credo ut intelligam (Moudrost ví všechno a rozumí všemu, Moudr 9,11; Získej moudrost, získej rozumnost, Přísl 4,5)

Teze: K plnému úspěchu rozumového hledání smyslu, jak o něj usiluje filozofie, potřebuje člověk pomoc víry, což je zvláště patrné na kříži.

3. kapitola: Intelligo ut credam (Na cestě hledání pravdy; Různé podoby pravdy člověka)

Teze: V člověku jsou dvě silné tendence: hledat a nalézat pravdu a člověka, kterému by se hledající mohl svěřit. Oboje otvírá cestu k víře.

4. kapitola: Vztah víry a rozumu (Významné kroky setkání víry srozumem; Zůstávající novost myšlení sv. Tomáše Aquinského; Drama odloučení víry a rozumu)

Teze: Vztah víry k rozumu prodělal v kulturních dějinách hluboké proměny. Od počáteční nedůvěry víry k filozofii přes ocenění vztahu obou k dosažení harmonie pokračoval vývoj postupným odcizováním rozumu až k nepřátelství vůči víře k škodě obou forem poznání.

5. kapitola: Prohlášení učitelského úřadu v oblasti filozofie (Schopnost úsudku učitelského úřadu jako služba pravdě; Zájem církve o filozofii)

Téze: Studium filozofie je podstatný prvek v osnově studia teologie.

6. kapitola: Vzájemné působení teologie a filozofie (Věda víry a požadavky filozofického rozumu; Různá filozofická stanoviska)

Teze: Pro dva metodologické principy teologie, auditus a intellectus fidei (naslouchání a porozumění víře) poskytuje filozofie důležitou službu.

7. kapitola: Aktuální požadavky a úkoly (Nepominutelné požadavky Božího slova; Aktuální úkoly pro teologii)

Teze: Člověk je schopen poznávat, že skutečnost a pravda překračují to, co je faktické a empirické.

Závěr


Rozsah: Text má 108 bodů. Poznámkový aparát má 132 bodů.



5. Obsah:

(Úvod) Rozum a víra jsou jako dvě křídla, pomocí kterých se lidský duch pozvedá k úvahám o pravdě. Bažení po ní vložil do lidského srdce Bůh, aby člověk tím, že Ho poznává a miluje, dospěl také k plné pravdě o sobě samém, čili člověk poznává sebe jen "přes" Boha (Ex, Ž, Jan). V průběhu poznávání se stále naléhavěji vynořuje otázka smyslu všeho, i člověka. Co poznáváme, se tím stává součástí našeho života. Otázky, v kterých se hledání smyslu artikuluje, znějí: Kdo jsem? Odkud přicházím a kam jdu? Proč existuje zlo? Co bude po smrti?

Tyto otázky obsahují nejen svatá písma Izraele, ale - to je řečeno s ohledem na současný interreligiózní rozhovor - také Védy, Avesta, Konfucius, Lao-tse, zvěstování Tirthankary a Buddha, právě tak jako Homér, Euripides, Sofoklés, Platon a Aristoteles. Na nalézání odpovědi se podílí i církev, zvěstující od velikonočního rána jako poutnice po široširém světě, že Ježíš Kristus je cesta, pravda a život. Mezi různými službami, které církev dokáže lidstvu nabídnout, má zcela zvláštní postavení její služba pravdě. Dosažená pravda je ovšem vždy pouze jedna etapa na cestě k plné pravdě, která bude odhalena v posledním Božím zjevení (1Kor 13,12).

Text pokračuje vysokým oceněním filozofie jako jednoho z nejvznešenějších úkolů lidstva a konstatuje, že žasnutí na stvořením je nutnou podmínkou existence člověka jako osoby. Předložení myslitelských systémů v průběhu dějin vedlo vždy k pokušení ztotožnit některý z nich afilozofickým myšlením vůbec. Místo toho je však možno nalézt vzdor proměnám času společné jádro rozmanitých filozofických poznatků na způsob jakéhosi duchovního dědictví lidstva, kam patří princip kontradikce, finality, kauzality a pojetí osoby jako bytosti schopné poznávat Boha, pravdu a dobro. Proto vidí církev ve filozofii nutnou pomoc při zvěstování evangelia.

O zásluhách moderní filozofie, zejména na poli prohlubujícího se pohledu na člověka, nelze pochybovat. Zdá se však, že zapomněla, že člověk je povolán obrátit se k pravdě, která jej překračuje. Zanedbala otázku bytí a zdůraznila hranice a podmíněnost poznatelnosti pravdy. Plodem toho je agnosticizmus a relativizmus, ústící do všeobecného skepticizmu. Legitimní pluralita myšlenkových pozicí byla zaměněna za indiferentní pluralizmus s domněnkou, že všechny směry jsou stejnocenné. Také některé postoje Orientu upírají pravdě exkluzivní charakter domněnkou, že se ukazuje i ve vzájemně si odporujících učeních. Vše je redukováno na mínění. Tomu je třeba čelit, a o to se snaží předložený dokument.


Shrnutí: Filozofickou otázkou smyslu člověka se zabývají všechny kultury. Moderní filozofie prohloubila pohled na člověka, ale zkrátila jeho schopnost poznávat pravdu. Do této situace přichází církev s poselstvím Ježíše Krista.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Témata: Víra

Čtení z dnešního dne: Úterý 26. 8. 2025, Úterý 21. týdne v mezidobí

1 Sol 2,1-8;

Komentář k 1 Sol 2,1-8: Nebezpečí, překážky doprovázejí i dnes šíření evangelia. Genocida na křesťanech je znamením opravdovosti. Jejich utrpení ať je posilou pro nás, kteří užíváme svobody!

Zdroj: Nedělní liturgie

Pedagogické centrum v Praze hledná novou kolegyni či nového kolegu: Připravuje programy pro školy a realizuje tyto programy v kostelech, objektech škol a na dalších vhodných místech. Více zde 

Svatá Monika (svátek 27.8.)

Svatá Monika (svátek 27.8.)
(25. 8. 2025) Narodila se v roce 331 nebo 332 v křesťanské rodině v Tagaste v Numidii (v dnešním severovýchodním Alžírsku).

Založil první bezplatnou základní školu (1597) a byl pronásledován církví

Založil první bezplatnou základní školu (1597) a byl pronásledován církví
(24. 8. 2025) Svatý Josef Kalasánský (svátek 25.8.)

sv. Bartoloměj (svátek 24.8.)

sv. Bartoloměj (svátek 24.8.)
(23. 8. 2025) „Čím nás může tento takřka anonymní světec inspirovat?

Co řekl o okupaci Československa v srpnu 1968 tehdejší papež Pavel VI.

Co řekl o okupaci Československa v srpnu 1968 tehdejší papež Pavel VI.
(20. 8. 2025) Výběr z promluvy, kterou Pavel VI. pronesl 22.8.1968.

21.8.1968 Komunismus = ´bratrství´s kulometem u hlavy

21.8.1968 Komunismus = ´bratrství´s kulometem u hlavy
(19. 8. 2025) 21.8.1968 vtrhly komunistické armády do tehdejšího Československa... Komunistické ideje mohou být líbivé a lákavé, ale…

Kontemplativní exercicie v tichu lesa jižních Čech

Kontemplativní exercicie v tichu lesa jižních Čech
(15. 8. 2025) Uprostřed lesa na poutním místě Lomec proběhnou 22.–30. září 2025 kontemplativní exercicie v angličtině.

Přímluvy dle aktuálního dění pro 20. neděli v mezidobí, cyklus C / 17.8. 2025

(15. 8. 2025) S pohledem upřeným na Ježíše předložme Bohu své prosby: