Jen s Bohem můžeme naplno využívat  svůj životní potenciál. - archív citátů

Sekce: Knihovna

Jiří Skoblík

2. kapitola, Credo ut intelligam; moudrost ví všechno a všemu rozumí

z knihy Průřez encyklikou Fides et Ratio

Bible poskytuje vklad do vědění své doby přesvědčením, že není rozpor mezi rozumovým poznáním a vírou. Izrael otevřel cestu rozumu k tajemství. K základním pravidlům, která musí rozum respektovat, počítá Izrael to, že poznání člověka je cesta, která nezná klidu; že ji člověk nesmí nastoupit s pyšnou domněnkou, že výsledky cesty poznání jsou výlučně jeho dílem; že nutným průvodcem člověka na této cestě je bázeň Boží. Rozum je v tomto pohledu oceněn, nikoliv přeceněn. Nedodržením těchto pravidel se člověk vystavuje ztroskotání, které se projevuje slovy žalmu "není Boha".

Důležitou pro etický problém ateizmu je v návaznosti na 13. kapitolu knihy Moudrosti o poznatelnosti Tvůrce z krásy tvorů zmínka, která soudí, že neschopnost člověka uzavírat z tvorů na Tvůrce je zaviněna spíše vůlí a hříchem než rozumem.

(Získej moudrost, získej rozumnost) Biblický člověk objevil, že si rozumí jen tehdy, když navázal vztah: k sobě, lidem, světu a Bohu. Otevřením se tajemství, přicházejícímu ze zjevení, získal možnost ponořit rozum do prostorů nekonečna. Námahy spojené s tímto ponořením ho neodradily, protože si byl jist, že ho Bůh stvořil k pátrání a zkoumání (Kaz 1,13).

S ohledem na 1.kap Řím lze říci, že bible odsouhlasila metafyzickou způsobilost člověka, vztah křesťana k filozofii však vyžaduje důkladné rozlišení: sv. Pavel ostře rozlišuje mezi moudrostí tohoto světa a moudrostí Boží. Na ukřižovaném ztroskotává každý pokus rozumu vybudovat čistě lidskými argumenty dostatečné vysvětlení smyslu existence. Smrt na kříži provokuje filozofii, protože člověk nemůže pochopit, jak může být smrt pramenem života. Rozum nemůže tajemství kříže zbavit lásky, kříž však může dát rozumu poslední odpověď, kterou hledá a překonává každou kulturní hranici, kterou by člověk před ním chtěl vytýčit.


Shrnutí: K plnému úspěchu rozumového hledání smyslu, jak o něj usiluje filozofie, potřebuje člověk pomoc víry, což je zvláště patrné na kříži.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Témata: Víra

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Př 8,22-31; Žalm Žl 8,4-5.6-7.8-9; Řím 5,1-5
Jan 16,12-15

Bůh žije láskou, to je jádro jeho štěstí, radosti, to je gejzír života, který stále chrlí nové a nové impulzy. Nebe doslova tepe životem. Nejde ale o falešnou, lacinou lásku. Jde o čirou pravdu, o absolutní dobro, které sdílí jednotlivé osoby Trojice. V takovém vzájemném sdílení není nic tabu a ani žádná z osob Trojice si nemusí schovávat něco „jen pro sebe“. Sdílí všechno. K tomuto důvěrnému přátelství Boha jsme pozváni i my.

Zdroj: Nedělní liturgie

Jak Boží Tělo slavit dnes? Tip z jedné farnosti

Jak Boží Tělo slavit dnes? Tip z jedné farnosti
(15. 6. 2025) Patří svátek Božího těla do dnešní doby? Jak slavnost Těla a krve Páně slavit v naší situaci a kultuře?…

Jan Nepomucký Neumann (svátek 19.6.)

Jan Nepomucký Neumann (svátek 19.6.)
(15. 6. 2025) Prachatický rodák Jan Nepomucký Neumann se stal misionářem v USA a americkým světcem. Ztělesňoval most mezi různými…

Přímluvy dle aktuálního dění pro Slavnost Nejsvětější Trojice, cyklus C / 15. 6. 2025

(11. 6. 2025) Protože je nám Boží láska vylita do srdce skrze Ducha svatého, naše naděje neklame. Obracejme se proto…

Svatý Antonín z Padovy (svátek 13.6.)

(11. 6. 2025) Původní jméno velkého kazatele svatého Antonína z Padovy je Fernandez Bulhão. Narodil se v portugalském Lisabonu ve…

Nejsvětější Trojice

Nejsvětější Trojice
(9. 6. 2025) V  neděli po Letnicích (Slavnosti seslání Ducha svatého) se připomíná mysterium Boha v Trojici.

Letnice, Svatodušní svátky

(8. 6. 2025) Bez Ducha svatého by bylo křesťanství jen hřbitovem. Letnice se slaví padesátý den po Velikonocích a 10 dnů po svátku…

Svátek Ježíše Krista, nejvyššího a věčného kněze

Svátek Ježíše Krista, nejvyššího a věčného kněze
(7. 6. 2025) Ve čtvrtek po slavnosti Seslání Ducha svatého se slaví svátek Ježíše Krista, nejvyššího a věčného kněze (latinsky festum…