Bůh je tak velký, že si zaslouží, abychom ho hledali po celý život. - archív citátů

Sekce: Knihovna

Jiří Skoblík

3. kapitola, Intelligo, ut credam; na cestě hledání pravdy

z knihy Průřez encyklikou Fides et Ratio

Zásadu chápu, abych věřil, ilustruje dokument na Pavlově řeči v Athénách. Touha srdce po Bohu, kterou znají pohané, otvírá člověku cestu k víře v Krista, který o něm mluvil. Podmínkou je upřímné hledání pravdy, které vychází z dvou skutečností: já jsem a já zemřu. Proč jsem tedy zde? Člověk hledá absolutno, schopné dát jeho hledání odpověď, něco posledního, co dává všemu smysl. Hypotézy ho mohou fascinovat, nikoliv uspokojovat.

(Různé podoby pravdy člověka) Když vědec nedosahuje při svém bádání úspěchu, nevzdává se. Ví, že musí nastoupit správnější cestu výzkumu. To se týká i tzv. posledních otázek. Jistě neobsahuje každá získaná pravda na tomto poli stejnou hodnotu. Souhrn získaných výsledků však potvrzuje, že člověk schopen dosíci pravdy je.

K různým formám pravdy patří ty, které jsou získány bezprostředním vhledem nebo zkušeností. Jiných člověk dosahuje spekulativním úsilím svého rozumu. Pokud jde o filozofické pravdy, nezávisí na leckdy jepičích názorech profesionálního filozofa, nýbrž platí, že každý člověk je určitým způsobem filozofem, který si sám dává odpovědi.

Člověk je společenskou bytostí, závislou na prostředí, zprostředkujícím různé tradice, a těch se zpravidla s důvěrou v druhé lidi přidrží, pouze malý zlomek podrobuje kritice. Žije tedy taky z víry. Na jedné straně se víra jeví jako nedokonalá forma poznání, na druhé je obsahově mnohem bohatší než osobně získaný vhled. Obsahuje cenný sociální rys: člověk si nezískává pravdy pouze osvojováním si abstraktního poznání, nýbrž živým vztahem odevzdání se a věrností, v nichž člověk nalézá plnou jistotu.Kdo věří druhému, se svěřuje nejen člověku, ale i pravdě, o které mu druhý pověděl. Za příklad stačí svědectví mučedníků. Schopnost svěřit se druhému představuje jeden z antropologicky nejdůležitějších a nejvýraznějších úkonů. Už antika věděla, že přátelství poskytuje pro filozofování velmi příznivou atmosféru. Člověk tedy hledá pravdu a hledá osobu, které by se mohl svěřit.


Shrnutí: V člověku jsou dvě silné tendence: hledat a nalézat pravdu a člověka, kterému by se hledající mohl svěřit. Oboje otvírá cestu k víře.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Témata: Víra

Čtení z dnešního dne: Čtvrtek 24. 9.

Kaz 1,2-11; Lk 9,7-9

Komentář k Kaz 1,2-11: V tom, že poznám svá omezení, spočívá moje velikost a výjimečnost. Úvodní slova nemají vést k rezignaci, ale být hnací silou k hledání a prosazování opravdových hodnot!

Zdroj: Nedělní liturgie

Konkrétní odkaz svatého Václava pro každého z nás

Konkrétní odkaz svatého Václava pro každého z nás
(28. 9. 2020) Jak následovat "dědice" české země? Asi ho nebudeme následovat zrovna v statečném hájení českého území. ...

Jak roste vinná réva a jak se dělá víno?

(23. 9. 2020) Pracovní listy pro děti. V září dozrávají hrozny vinné révy a slaví se "vinobraní". A znáte nějaké další rostliny,…

Sv. Padre Pio (23.9.)

Sv. Padre Pio (23.9.)
(22. 9. 2020) Otec Pio z Pietrelciny (1887 - 1968) je jednou z nejvýraznějších světeckých postav 20. století. Po celých padesát let…

21.9. sv. Matouš

(20. 9. 2020) Dynamika Božího povolání a lidské odpovědi

20. září - památka korejských mučedníků

(19. 9. 2020) "... Už máme velmi blízko k rozhodujícímu zápasu, snažně vás prosím, žijte věrně z víry, abyste jednou vešli tam, kde se…

Svátosti, víra a koronavirus

Svátosti, víra a koronavirus
(17. 9. 2020) Rozhovor s profesorkou Marianne Schlosser, nositelkou Ratzingerovy ceny. (Odkaz na Liturgie.cz)

Jak se stavět k odpadlíkům od církve? (Svatí Kornélius a Cyprián, svátek 17.9.)

(16. 9. 2020) Když v roce 251 pominulo pronásledování křesťanů, mnozí z těch, kteří předtím ze strachu od víry odpadli, se chtěli do…

Teolog, který nebyl odtažený od každodenních a aktuálních problémů

(16. 9. 2020) Adolf Kajpr (5. 7. 1902, Hředle na Kladensku – 17. 9. 1959, komunistická věznice Leopoldov)