30. 11. 2018 , Marek Orko Vácha (Foto: ima)

Neděle: výsměch workholismu

květinářství, květiny, obchod / foto -ima-

V den odpočinku je z dobrých důvodů zakázáno pracovat. Ano, člověk je created, stvořený, a má být také creative, tvořící, kreativní, ale právě v den zasvěcený Bohu má spíše přijmout roli Božího díla, být pasivní, zakusit sám sebe jako stvořeného, být na jeden den na stejné rovině s ptáky a květinami a vychutnávat spolu s nimi dar bytí. Člověk má poodstoupit od svého tvoření i od přírody, vnímat jejich krásu, zakoušet sám sebe spíše jako stvořeného než jako tvořícího, v odpočinku a pasivitě se zakoušet jako Boží dílo.

O židovském šabatu se ruší veškeré hierarchické pořádky, odpočívají všichni, páni i sluhové, dokonce i tažná zvířata, člověk ani nemá kontrolovat síly přírody, všichni jsou si rovni a všichni svobodni.

V den sváteční zanechám práce a poodstoupím od svého díla jako malíř, abych se podíval, kdo jsem, co je Země, koho miluji a kdo je Bůh. Neboť zemi, půdu potřebujeme z pozemských důvodů, proto, že ji prací měníme, aby nám dávala jídlo a oblečení. Potřebujeme ji ale též jako krásu, kterou kontemplujeme, jako umělecké dílo ukazující nám krásu Umělce. V den sváteční odložíme dláto a poodstoupíme. Kdybychom zůstali stále v těsném styku s dílem, neuvidíme nic.

Pokud jsou naše katolické kostely místem, které je nějak zvláštním způsobem vyhrazeno Bohu, místem, kde se většinou generace a často desítky generací našich předků modlily, prostor nějak více či zvláštněji zasvěcený Bohu, pak neděle má být kostelem v čase. Neděle má být nikoli posvátným geografickým prostorem, nýbrž posvátným prostorem v čase, místností, pokojem, který Bohu vyhrazujeme ve svém rychlém životaběhu. V neděli tak člověk má rezignovat na svou lidskou kreativitu a zakoušet se jako výsledek Boží kreativity, nebo lépe, máme být otevřeni, připraveni pro Boží tvorbu v nás. Věřící ve svůj posvátný den má být spíše připraven k naslouchání, nikoli k mluvení, má zakoušet spíše bytí než činění.

Celý smysl je ale v tom, že Bůh po člověku nežádá, aby zcela přestal tvořit: práci, mluvení, kreativitě, tvorbě je vyhrazeno oněch šest předcházejících dní, jen tehdy totiž neděle dostává svůj smysl. Je symptomatické pro současný svět, že na jedné straně by se chtěl upracovat k smrti, a na straně druhé by chtěl mít Vánoce každý den: to je právě to, co nejde. Neděle je výsměchem veškerému workholismu, neboť zde se člověk dotýká božského v sobě, kdy přichází vědomí, že nežiji, abych pracoval, nýbrž pracuji, abych žil, nejsem zde na světě proto, abych se upracoval, nebo ubavil k smrti.  Vánoce si hluboce prožiji až po čtyřech týdnech adventu, krása Velikonoc je ve čtyřiceti dnech postu a krása neděle v šesti dnech, které í předcházejí.

Co udělat s nedělí? Jít do kostela, ano. Co ale pak dál? Setkat se, jít si zaplavat do bazénu, na kuželky, do přírody nebo večer k ohni? Posmíváme se trochu židovství, že má tak striktní předpisy ohledně šabatu – ale ony mají svůj velmi hluboký význam.

Tak co s nedělí?

Se svolením zpracováno podle knihy
Marek Vácha, Radost z Boha, kterou vydalo nakladatelství Cesta.
Redakčně upraveno.

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sk 10,34a.37-43; Žalm 118; Kol 3,1-4
Jan 20,1-9

Slavnostní ráz dnešního dne nás snadno odvede od faktu, že událost, která změnila dějiny světa, se odehrává v docela obyčejných kulisách malé skupinky prostých učedníků v zapomenuté provincii Římské říše. A přeci jde o zásadní zlom. Bůh opět dokazuje člověku, že jeho láska je větší než lidská měřítka a představy. Není třeba mnoha slov, ale jsme vyzváni uvěřit. Nejen se divit, ale „vstoupit“, uvěřit v Boží moc.
Další text k zamyšlení na toto téma:
Ženy u hrobu (Mt 28,1) - Oslava vzkříšení
https://www.vira.cz/texty/knihovna/kapitoly/zeny-u-hrobu-mt-281

Zdroj: Nedělní liturgie

Proč se Velikonoce nazývají Velikonoce?

Proč se Velikonoce nazývají Velikonoce?
(22. 4. 2019) Proč neříkáme třeba Vajíčkonoce? Nebo Jaronoce?

Velikonoce - svátky jara?

(21. 4. 2019) Velikonoce jsou svým původem svátkem jara. Již ale Židé dali kananejskému pohanskému svátku jara zcela nový význam...

Velikonoce

Velikonoce
(21. 4. 2019) Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota; velikonoční noc (vigilie), příběh Velikonoc

Celosvětový den skautů - 24. duben

Celosvětový den skautů - 24. duben
(21. 4. 2019) Na svátek sv. Jiří se po celém světě připomíná Den skautů.

P. Emil Kapaun - výročí narození 20. 4. 1916

P. Emil Kapaun - výročí narození 20. 4. 1916
(19. 4. 2019) Emil Kapaun byl Americký katolický kněz s českými kořeny, který zahynul v zajateckém táboře v Severní Koreji v roce...

Bílá sobota

(18. 4. 2019) Bílá sobota je druhým dnem, kdy Ježíš ležel v hrobě. Den zmatku a ticha. Ježíšovi učedníci byli v tento den...

Velký pátek

(18. 4. 2019) Velký pátek je připomínkou utrpení a smrti Ježíše Krista na kříži.

Zelený čtvrtek

(17. 4. 2019) Význam a obsah Zeleného čtvrtku. Proč je zelený?

Spouštíme novou službu – texty P. Richardse v češtině

Spouštíme novou službu – texty P. Richardse v češtině
(17. 4. 2019) Americký kněz P. Larry Richards zveřejňuje každý den na svém twittrovém účtu kratičký komentář k nějakému...