články
22. 2. 2001, Petr Kolář
19. 2. 2001
Čtyřicet dnů bez alkoholu
Na adrese http://40da.web.worldonline.cz můžete najít informace o akci: 40 DA - Čtyřicet dnů bez alkoholu.16. 2. 2001, Petr Kolář
Propast a pokrok (Vzpomínky na budoucnost moderního světa)
Jen pár dní po vstupu do třetího tisíciletí se začaly objevovat první bilance tisíciletí předchozího, jehož konec máme všichni ještě v živé paměti. Pozornost vzbudil například teolog Jürgen Moltmann, žijící v Tübingen, příspěvkem Propast a pokrok, s podtitulkem Vzpomínky na budoucnost moderního světa. Probírá v něm 19. a 20. století, která pokládá za úzce propojená a zároveň ostře protichůdná. O prvním mluví jako o období fantastického pokroku, o druhém jako o století bezpříkladných katastrof. Obojí je součástí novověku, který začal obsazením Ameriky a znamenal podle jeho názoru jednak nástup…19. 1. 2001, Petr Hruška
Koncelebrace nebo spoluslavení?
(Podnět k diskuzi) V současné době jsem na studiích v Irsku, které lze považovat za velmi katolické a tradiční, a žiji jako host uvnitř komunity verbistů (SVD). Každodenní eucharistii zde předsedá jeden kněz, občas dva koncelebrují, ostatní kněží jsou spolu s laiky v lavicích v civilu a není ani náznaku, že by nějak dávali najevo svoji "kněžskou" účast na eucharistii.18. 1. 2001, Petr Kolář
Víru nelze předávat
Tradičním, až do koncilu užívaným výrazem pro výuku náboženství byl ve francouzštině pojem "transmission de la foi", doslovně transmise neboli přenos, předávání víry. Těžko se už zjistí, jak se tento nesmysl do slovníku katechetů a katechetek dostal. Teprve od posledního koncilu se začal používat nový výraz éveil de la foi, probouzení víry, který je přiléhavější, i když ani on nevystihuje záměr vyučujících zcela přesně. Hlavní nesnáz výuky náboženství, což - mimochodem řečeno - také není nejšťastnější výraz, spočívá v nemožnosti dovést někoho k víře, stačí se nad tím jen na chvilku zamyslet.…11. 1. 2001, Petr Kolář
Naše nesnadné vstupování do (západní) Evropy
Stále častěji se my dříve narození setkáváme s mladými, pro které je komunizmus už podobně historickým pojmem jako třeba 2. světová válka, stále více jich využívá nových možností a jezdí za studiem do Mnichova tak jako jsme my jezdili třeba z Ostravy do Brna. Všichni se těšíme, že z nich jednou budou odborníci ve svých profesích a že nás budou ve svém oboru zcela přirozeně spojovat s děním ve světě. Nejinak je tomu uvnitř církve...8. 1. 2001, Aleš Opatrný
ZAPOJTE SE DO DISKUZE na téma "smysl půlnočních mší"
Vyzývám k ohlédnutí se za vánočními svátky, zejména k diskusi nad smyslem, formou a obsahem půlnočních mší a nad cílem kázání na nich, dokud je máme v čerstvé paměti.4. 1. 2001, Petr Kolář
ČT: Summum ius ...
aneb: dokonalé dodržování práva je za těchto okolností dokonalým bezprávím...29. 12. 2000, Aleš Opatrný
Několik poznámek k televizní válce
Oblíbená hra starších generací na lupiče a četníky, které se poněkud spor o Českou televizi podobá, zatím nespěje k žádnému rozuzlení. Maminka, která by zavolala děti k večeři a tak ukončila bitvu, se na obzoru neobjevuje. Nechci se do sporu plést teoreticky, nemohu ani prakticky, ale nabízím několik myšlenek k uvažování, nebo spíš pohled na související témata.20. 12. 2000, Petr Kolář
Jáhnové - služba pro třetí tisíciletí
Hezká řádka filmů s náboženskou tématikou už byla vyrobena v česko-francouzské koprodukci od roku 1990. Posledním z nich je dokument Jáhnové - služba pro třetí tisíciletí, který mohli čeští televizní diváci shlédnout v úterý předvánočního týdne ve 20 hod 00 na druhém programu České televize. Tentýž den běžel ostatně na prvním programu ve večerníčku 2. díl animovaného seriálu Broučci podle stejnojmenné knihy Jana Karafiáta, na jehož výrobě se rovněž podíleli koproducenti z České republiky a z Francie.12. 12. 2000, Petr Kolář
Joddie Attard žije!
Joddie Attard, jedno ze siamských dvojčat, narozených na ostrově Malta, žije. Žije jen Joddie. V průběhu náročné operace na její záchranu totiž musela být její sestra Mary obětována. Obě sestřičky byly srostlé v dolní části těla a měly jen jedno společné srdce a jedny společné plíce. V Británii se před operací rozvinula úporná výměna názorů jejich zastánců s jejími odpůrci, ke kterým patřili jmenovitě rodiče dvojčat, kteří se ale nakonec podřídili úsudku lékařů a právníků. V následujících pěti letech čeká Joddie řada dalších zákroků a pokud vše dobře dopadne, měla by po nich být schopna žít…11. 12. 2000, Petr Plaňanský
Život na Marsu?
Je druhá adventní neděle a já jsem si v příloze Lidovek právě přečetl, že na Marsu s největší pravděpodobností kdysi existovaly řeky s tekoucí vodou. A kde je (byla) voda, je (byl) pravděpodobně i život.5. 12. 2000, Petr Plaňanský
Poznámka ke všem příštím diskusím o euthanasii
Letos mi čtyři měsíce umírala ve Vinohradské nemocnici maminka. Bylo to umírání postupné, zdlouhavé, mnohdy bolestivé.29. 11. 2000, Petr Kolář
Je křesťan (morálně) povinen zúčastnit se voleb?
Nedávné volby do krajských zastupitelství spolu s doplňkovými volbami do senátu stále ještě nedopřávají našim mediím klidu jak svými výsledky, tak svým průběhem. To první zaměstnává politology a stranické sekretariáty, to druhé klade otázky zásadního charakteru, například nám, křesťanům.22. 11. 2000, Petr Kolář
Překvapení nelze nikdy zcela vyloučit
Man lernt nie aus neboli (volně přeloženo) našemu poznávání není nikdy konec, říká německé přísloví. Konkrétní doklady jeho pravdivosti dovedou přesto pořádně překvapit. Nedávno se mi jednoho dostalo v kruhu mých dlouholetých přátel, praktikujících křesťanů s úctyhodným vzděláním ve věcech profánních i náboženských.1. 11. 2000, Petr Kolář
Společnost, etika a církev
Církev nedostala do vínku povinnost umravňovat společnost: má hlásat evangelium a tak získávat Kristu nové a nové učedníky. Ti se pak ovšem nemohou k bližnímu, ve kterém rozpoznávají tvář svého Pána, chovat jakkoliv...17. 10. 2000, Petr Plaňanský
KNIHY A MY aneb NAŠI UČITELÉ
Motto: Libri muti magistri sunt: Knihy mlčenliví učitelé jsou(latinské rčení)14. 10. 2000, Petr Kolář
Kde se vzaly státní příspěvky církvím?
Jedním z důsledků pádu komunismu je v postkomunistické Evropě hledání nových vztahů mezi církví a státem, spojené s otázkou finančního zabezpečení náboženských společenství vůbec. Obě otázky jsou v současnosti pečlivě rozebírány a diskutovány v celé Evropě a ukazuje se, že jde o situaci, která se tu periodicky opakuje už po staletí: Diktátorské režimy se nejdříve zmocní církevního majetku, pak padnou a následnické státy stojí před otázkou jak se s tímto rabováním vyrovnat.7. 10. 2000, Petr Plaňanský
Vypusťte draka
Víte, co rád se svými dětmi dělám? Pouštím draka. A víte proč? Jednoduše proto, že mne to nutí zaklonit hlavu a dívat se do nebe. A nebe, jak známo, je vždycky krásné, ať už je azurově modré, nebo pošplíchané šedobílými cákanci vyplakaných mraků, či vzdorující invazi nadrncaných beránků.6. 10. 2000, Petr Plaňanský
KNIHY A MY, aneb SKRYTÉ BOHATSTVÍ
Motto: „Velké myšlenky lze předvádět jen na malém prostoru.“ (G. K. Chesterton)
Sekce: články
