3. BOHOSLUŽBA - Dvě závěti

Jaký smysl má neděle?
Abychom měli čas na bohoslužbu a na svou rodinu.
______________________

Stalo se to před několika lety ve Frankfurtu. Zemřel jeden velmi bohatý muž. Neměl žádné blízké příbuzné. Každý byl zvědavý, kdo teď zdědí jeho miliony.

Muž zanechal dvě závěti. Jedna měla být otevřena hned po jeho smrti, druhá teprve po pohřbu.

V první závěti stálo: „Chci být pohřben ve čtyři hodiny ráno.“

Toto zvláštní přání bylo splněno. Za rakví bylo jen pět truchlících. Pak byla otevřena druhá závěť, ve které bylo napsáno: „Chci, aby veškeré moje jmění bylo rovným dílem rozděleno mezi ty, kdo se zúčastnili mého pohřbu.“

Těch pět přátel dostalo zaslouženou odměnu: Byli to opravdoví přátelé.

Člověk by byl skoro v pokušení jim závidět. Ale celkem vzato k tomu nemáme žádný důvod. Protože my dostáváme ještě větší odměnu.

Jak to?

V neděli se také scházíme kvůli jedné závěti. A sice kvůli Ježíšově závěti, která nám říká: „To konejte na mou památku.“ Mnoho lidí považuje tuto závěť za divnou a zůstává v neděli doma. My ale víme, že při památce na Ježíšův čin lásky dostáváme mnohem víc než zmínění pozůstalí. Při bohoslužbě získáváme totiž světlo a sílu, které nás vedou k věčné radosti.

Se svolením zpracováno podle knihy:
Pierre Lefevre, Příběhy psané životem,
kterou vydalo nakladatelství Portál.
Redakčně upraveno.