Navigace: Tematické texty J JežíšDelší texty Ježíš – cesta, pravda a život

Ježíš – cesta, pravda a život

Ježíš – cesta, pravda a život
 
Ve své řeči na rozloučenou pronáší Ježíš těsně před svou smrtí pamětihodnou větu: „Já jsem ta cesta, pravda i život“ (Jan 14,6). O ní přemýšleli a diskutovali nejen filozofové a teologové. Dotýká se také mnoha lidí, protože jí nerozumějí, ale v jejich nitru jako by rozeznívala nějakou strunu. Otázka tedy zní, jak se lze přiblížit zkušenosti, kterou směl s Ježíšem prožít Jan, jestliže dokázal tato slova zachytit.
 
Zaznamenáním této zkušenosti vytváří Jan neodvolatelnou skutečnost. Jednou vyslovené slovo je jako vlna, která běží kupředu, dokud nezasáhne všechny vrstvy naší duše a všechny oblasti tohoto světa. Ježíšovo slovo nám otvírá tajemství našeho lidství.

Já jsem ta cesta. 

Ve všech náboženstvích je cesta důležitým symbolem lidského života. Člověk je poutníkem, který nesmí zůstat stát na místě. Poutník se proměňuje. Cesta má svůj cíl – tím je život a poznání, cesty k němu jsou ale často dlouhé a klikaté. Mnohdy vedou oklikami, slepými uličkami, uzounkými pěšinkami – občas i bloudíme. Při putování pouští předcházel Bůh svůj lid na cestě do Zaslíbené země a nesl jej jako milovaného syna. Přesto lid nevěřil tomu, který chodí cestou před vámi, aby vám vyhlédl místo k utáboření (Dt 1,33). Podobně předchází také Ježíš své učedníky. Jdu, abych vám připravil místo (Jan 14.2). Pán nás předchází, aby nám v nebi připravil místo ke klidnému spočinutí, on je tou cestou k Bo­hu. Kdo na něho spolehne, nalezne svou cestu k životu a k Bohu. Ta není vždy pohodlná; může se stát křížovou cestou, která nám zkříží plány a obtíží nás křížem. Velice často vede naše cesta bludištěm klikatých pěšin, dokud nedospějeme ke skrytému stře­du svého duchovního života, dokud neobjevíme své pravé já, a tím Boha jako ústřední bod života.
 

Já jsem ta pravda. 

Jestliže Ježíš nazývá sám sebe pravdou, je třeba, abychom se blíže podívali na řecký výraz pro pravdu.Aletheia znamená, že je odstraněn závoj skrývající skutečnost, a my ji po­zorujeme nezakrytou. Takovou, jaká je. Řekové ve­lice trpěli tím, že se jim skutečnost zdála skrytá.
 
Všechno vidíme jakoby zastřené závojem ­a skutečnost beztak nepoznáváme. Ježíš si nárokuje právo odhalit tento závoj skrývající podstatu věcí, protože on rozumí a prohlédá. Dohlédá k zá­kladům jsoucna a skutečnost poznává tak, jak je před Bohem, a dotýká se prazákladu veškerého bytí.
 
I mě Pán přivádí k pravdě o mé podstatě. Rozjí­mám-li jeho slova, mají moc strhnout závoj, kterým jsem zahalil celou svou osobní skutečnost, která mi byla nepříjemná. Zavádí mě do propastí mé duše a odkrývá je přede mnou. Tvrdí o pravdě, že má osvo­bozující moc. Zůstanete-li v mém slovu, jste opravdu mými učedníky. Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými (Jan 8,31n). Kdo před jeho pravdou utíká, toho začne pronásledovat strach, že ho pravda přece jen jednou dostihne a že druzí poznají, co skrývá za předstíranou fasádou. Při setkání s Ježíšem se ne­mohu skrývat – moje pravda je odhalena, ale právě tím mě osvobozuje a vede k pravému životu.
 

Já jsem život. 

Po životě přece toužíme všichni, a přesto si pod tímto pojmem každý představuje ně­co jiného. Pro jednoho to znamená co nejvíce toho prožít, cestovat a poznávat lidi. Další tím chápe vi­talitu a novou životní kvalitu. Jiný za něj pokládá plně prožívat přítomný okamžik, intenzivně vnímat a zakoušet sebe samého a všechno kolem. Pán na­zývá životem sám sebe a činí si nárok na naplnění naší touhy po životě a vitalitě. Teprve skrze něho lze zakusit (jak říká), co znamená skutečné bytí.
 
V Prologu svatého Jana čteme: V něm byl život a život byl světlo lidí (Jan 1,4). Autor prvního Janova listu píše: Ten život byl zjeven (1 Jan 1,2). Celé své po­selství shrnul Kristus do slov: Já jsem přišel, aby (moje ovce) měly život a měly ho v hojnosti (Jan 10,10). Jaká zkušenost se skrývá za těmito slovy? Učedníci zjevně vnímali svého Mistra jako člověka, ze kterého pramenil život. Nebyl to žádný nudný kazatel. V jeho blízkosti život rozkvétal: když začal mluvit, v jeho po­sluchačích cosi ožívalo. Jestliže se spolehli na jeho slovo, najednou věděli, co to znamená skutečně žít. Vždyť přišel proto, abychom měli život v hojnosti. Sám na sobě zjevuje, co znamená žít – a je to rozhod­ně víc než hodně zažít. Skutečného života jsme do­sáhli teprve tehdy, když se v nás naplno rozproudil. Jan tvrdí, že v nás může kolovat jen tehdy, má-li podíl na tajemství života samého – Božího.
 
Vydejme se dnes vědomě na cestu, kterou máme v plánu. Kam kráčíme? Jak chápeme slova: dokázat jít, být na cestě?
 
Co pro nás znamená život? Kdy si uvědomujeme, že skutečně žijeme? Co k životu potřebujeme? Co nám pomáhá skutečně žít? Jaký význam má pro nás pravda? Dokážeme čelit pravdě o sobě, nebo se jí vyhýbáme? Zakusili jsme už někdy, že se nadzvedla rouška a my jsme zahlédli skutečnost? Tehdy jsme se dotýkali pravdy. Hleděli jsme až na dno skutečnosti. Tehdy nám bylo všechno jasné.
 
Se svolením zpracováno podle knihy:
Anselm Grün – 50 x Ježíš,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství

Související texty k tématu:

Cesta životem 
Základy našeho náboženství byly položeny na cestách 
Veď mne, ty jemné Světlo, veď mne temnotami
Život bez rizika neexistuje
Náš život je poutí
Do ráje se nejezdí v kočáře
Budeme-li naslouchat Ježíši a následovat Jej, nezbloudíme
Eucharistie je pokrmem na cestě pouší života
Jeden z nejparadoxnějších rozhovorů v evangeliu - na cestě
Ježíš – cesta, pravda a život
Mezi polotemnou přítomností a eschatologickou budoucností
Má ještě dnes smysl mluvit o poutích?
Nemusíš být dokonalý a schopný, ale drž si směr
Ležel jsem několik dní v nemocnici
Obrácení znamená vydat se jediným směrem
Otevřená nebesa dávají odvahu životnímu putování
Cesta (Soubot tematických textů)

Ježíš
Jedině Bůh dokáže ukojit naši žízeň po lásce, ať je jakkoli veliká
Ježíš je naším štěstím, radostí i nadějí, on je naše cesta… 
Ježíš učení - smrt - zmrtvýchvstání
Ježíš – cesta, pravda a život
Jméno Ježíš
Chceme-li následovat svého Pána... Mějme na něj upřený svůj pohled
Ježíš Kristus je pro mnoho lidí dlouhovlasým dobrodincem 
Proč se říká, že Ježíš je Bůh
Církev nikdy nebude tak lákavá, jako Bůh sám... 
Ježíš (soubor textů)

Emauzy, cesta do Emauz
- Nestavme svůj život na lamentacích (Papež František)
- Jeden z nejparadoxnějších rozhovorů v evangeliu
- Zklamaní učedníci jdou od Ježíšova kříže a hrobu pryč
- Což nám nehořelo srdce?

 

Bůh před tebou otevírá nové horizonty (Augustin z Hippo) / auto les cesta

 

Čtení z dnešního dne: Středa 16. 10. 2024, Středa 28. týdne v mezidobí

Gal 5,18-25;

Komentář k Gal 5,18-25: Snažme se, aby nás druzí poznávali podle ovoce Ducha, a ne podle toho, že stále poukazujeme na negativa a špatnosti.

Zdroj: Nedělní liturgie

Terezie z Avily - Svatý, který je smutný, je smutný svatý...

Terezie z Avily - Svatý, který je smutný, je smutný svatý...
(14. 10. 2024) Opravdová svatost s sebou nese radost.

Modleme se společně tuto neděli za aktuální potřeby

(11. 10. 2024) Modlitba věřících / 28. neděle v mezidobí, cyklus B / 13. 10. 2024 - přímluvy dle aktuálního dění.

Pastorační veletrh

Pastorační veletrh
(10. 10. 2024) Jste aktivní ve farnosti? Chtěli byste být, ale nemáte inspiraci nebo sílu? Přijeďte na Pastorační…

Sv. Vintíř - společný světec Čechů a Němců (svátek 9.10.)

Sv. Vintíř - společný světec Čechů a Němců (svátek 9.10.)
(7. 10. 2024) dne 9.10.1045 zemřel v šumavských lesích za přítomnosti knížete Břetislava a biskupa Severia (Šebíře). Následně byl…

Na pondělí 7. října vyhlásil papež František Den modliteb a půstu za mír

Na pondělí 7. října vyhlásil papež František Den modliteb a půstu za mír
(5. 10. 2024) „Je toho zapotřebí, zatímco válečné požáry nadále pustoší lidi a národy“.

Panna Maria Růžencová

Panna Maria Růžencová
(5. 10. 2024) Dne 7. 10. se slaví památka Panny Marie Růžencové.

Pokračujeme ve vydávání nedělních přímluv dle aktuálního dění

(4. 10. 2024) Na základě ohlasů čtenářů jsme se rozhodli v projektu zatím pokračovat