Navigace: Tematické texty E Eucharistie Krátké úvahy k eucharistickému kongresu v pražské diecézi (2019)

Krátké úvahy k eucharistickému kongresu v pražské diecézi (2019)

Ve dnech 28. 4. až 20. 6. 2019 byl v pražské arcidiecézi vyhlášen eucharistický kongres s názvem Eucharistia et labor.

Název kongresu byl vybrán tak, aby odkazoval na osobnost kardinála Josefa Berana, jehož 50. výročí úmrtí si letos připomínáme, a zároveň je to letos 70 let od počátku jeho internace. Eucharistia et labor je jeho biskupské heslo. Kardinál Beran v předvečer slavnosti Těla a krve Páně dne 18. 6. 1949 ve strahovském klášterním kostele pronesl veřejně jedno ze svých posledních kázání, ve kterém vyzýval věřící k větší jednotě s biskupem, k vytrvalosti a lásce ke Kristu v těžké době, kterou zakoušeli. Druhý den se měl konat průvod Božího těla. Katedrálu však obsadili členové Lidových milicí a příslušníci StB a arcibiskup se stal vězněm ve vlastním domě, čímž začala jeho internace.

Každá z eucharistických minikatechezí má být přečtena na závěr bohoslužeb, je doplněna několika citáty, z nichž kněz může některé zakomponovat do textu, připojit na závěr nebo zcela vynechat podle vlastní úvahy. Na Slavnost seslání Ducha svatého (9. 6.) se katecheze k eucharistickému kongresu vynechá.

Tyto texty budou čteny o těchto nedělích: 28. 4., 5. 5., 12. 5., 19. 5., 26. 5., 2. 6., 16. 6.

Sepsáním byl pověřen PhDr. Radek Tichý, Ph.D., S.L.D.

Nalezené texty:

Autor: Radek Tichý

Témata: Beran Josef Eucharistie

Související texty k tématu:

Eucharistie

Eucharistie do našich konkrétních životních podmínek Eucharistie je pokrmem, který člověka udržuje při životě během jeho dlouhého exodu pouští lidské existence. Stejně jako mana pro lid Izraele, je také eucharistie pro každou křesťanskou generaci…
Eucharistie nepatří jen do kostela Člověku by nic neprospělo být denně na mši svaté nebo i na dvou mších, kdyby byl jen polykačem hostií.
Eucharistie pozvedá člověka z omezenosti Je to stálý proces v životě křesťana a církve, proces, který je naprosto nepostradatelný.
Ježíš se stal chlebem, aby utišil náš hlad ... po lásce (Matka Tereza)
Když jdeš k přijímání, nepřistupuj s roztaženými prsty Boží pokrm proměňuje náš život...
Moje první mše ve vězení (Václav Vaško) Tábor Nikolaj, kam mě komunisté přidělili (1954), se rozprostíral na hřebenech Krušných hor. Na krásu přírody rušivě působily dřevěné baráky tábora obtočeného dvěma vysokými ploty z ostnatého drátu.…
Věčné zřídlo máme v živém chlebu, třebaže je noc… (Jan od Kříže) Já znám ten pramen dobře, jenž prýští, tryská proudem, třebaže noc je! ... Ten živý pramen, po kterém tak toužím, zřím v chlebu života, je chlebem božím, třebaže noc je.
Další texty k tématu eucharistie, Boží tělo, mše svatá

Přihlášení

Správa mailinglistů

Bible na neděli

18. 10. 2026, 11. 10. 2026

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 25,6-10a; Žalm Žl 23,1-3a.3b-4.5-6; Flp 4,12-14.19-20
Mt 22,1-14

Pozvání na svatbu je pozvání k radosti, k oslavě, ke společenství s těmi, kdo mají ženicha a nevěstu rádi. Tak zve Bůh člověka do svého společenství a toto pozvání přišel Ježíš na zemi velmi srozumitelným způsobem tlumočit. Přesto všichni nepochopili a zahleděni do svých představ nevnímali, že tento chudý tesař zve k neuvěřitelně bohaté hostině. Ale Bůh se nedá odradit. Pozve tedy další, takové, s nimiž se nepočítalo. Ale i oni mají před sebou velký úkol: pochopit, že nebyli pozváni jen k zaplnění míst, ale jako skuteční hosté na skutečnou svatební hostinu – to je vyjádřeno podobenstvím o svatebním rouchu. Pozvání na hostinu, k úzkému společenství s Bohem, které znamená záchranu, trvá. I od nás se čeká, že pochopíme to podstatné. Naše projevy zbožnosti přece nemohou být jen zaplněním času nebo jakýmsi přikrášlením života. Jsme pozváni na hostinu, kterou si sami nemůžeme připravit a na kterou se nemůžeme dostat bez pozvání hostitele. Ten je velkorysý – ale také pravdivý.