Vylej před Bohem své srdce "Lidé, doufejte v Boha v každé době, před ním vylejte své srdce, - archív citátů

Navigace: Tematické texty P PokoraDelší texty Maličký (Raniero Cantalamessa)

Maličký (Raniero Cantalamessa)

Nesmíme si myslet, že jsme dosáhli pokory jen proto, že nás Boží slovo dovedlo k odhalení naší nicotnosti. Zatím máme nanejvýš určité povědomí o pokoře, ne pokoru samotnou. Kam jsme v ní došli, poznáme, když od nás převezmou iniciativu jiní, takže už nebudeme přiznávat své chyby a omyly, ale budou o nich mluvit oni, a až dokážeme nejen přiznat si pravdu do očí, ale také až dovolíme jiným lidem, aby nám ji řekli - a od plic. Jinými slovy se to pozná při výtkách, napomínání, kritizování a pokořování. Snažit se zabít vlastní pýchu bez pomoci zvenčí, je jako bít se vlastní rukou: nikdy pořádně nepřitlačíme. Jako bychom se snažili sami si vyoperovat nádor. Někteří lidé (a mezi nimi jsem jistě i já) o sobě dokáží říci - a dokonce upřímně - to nejhorší, co si dokážete představit; při zpovědi nebo v modlitbě se obviňují s obdivuhodnou odvahou a upřímností, ale jakmile někdo v okolí naznačí, že vzal jejich zpovědi vážně, nebo se opováží vyslovit jen zlomek z toho, co o sobě řekli sami, už létají hromy a blesky. Očividně mají k opravdové pokoře a pokorné pravdě ještě hodně daleko.

(Raniero Cantalamessa: Život pod vládou Kristovou, Karmelitánské nakl., Kostelní Vydří 1994, 221-22)


V čem je Ježíšova pokora, že může říci: "Učte se ode mne, neboť jsem pokorný?" Zjišťujeme jednu důležitou věc. Podstata pokory není v tom, abychom byli malí, protože člověk může být malý a přitom nebýt pokorný. Nespočívá v tom, že se cítíme malí, protože člověk se může cítit malý a opravdu malý být, a to by byla objektivita, ještě ne pokora, nehledě na to, že z pocitu malosti a bezvýznamnosti se může vyklubat komplex méněcennosti, a místo k pokoře může dovést člověka k obrácení se do sebe a k zoufalství. Pokora jako taková, na nejvyšším stupni své dokonalosti, není v tom, že člověk je nebo se cítí malý, ale v tom, že se malým činí! Největší pokora není ani objektivní, ani subjektivní, ale pokora operativní, činná.

Dokonalá pokora proto spočívá v tom, že se člověk činí malým ne z nějaké potřeby nebo osobního užitku, nýbrž z lásky, aby "vyvýšil" druhé. Taková byla Ježíšova pokora; učinil se pro nás tak malým, že se pro nás přímo "zničil". Apoštolova slova o Ježíšově chudobě objasňují také jeho pokoru. Byl bohatý, ale pro vás se stal chudým, abyste vy jeho chudobou zbohatli (2 K 8,9).(231)

Ježíšova pokora vychází z Boha a má svůj nejvyšší vzor v Bohu, a ne v člověku. Bůh také není malý, necítí se malý, ale učinil se malým a učinil tak z lásky. (232) /Proti otci lži, který se stále vyvyšuje./

Ježíš se stal "maličkým" stejně, jako když "přijal tělo" - trvale a do všech důsledků. Rozhodl se patřit do kategorie malých a ponížených. "Mírný a pokorný srdcem" znamená i toto: patřit k lidu pokorných a chudých před Bohem. Z pokory, kterou jsem nazval operativní, neboli činnou, se rodí nová objektivita, tj. nové postavení pokory, které však už není jen zděděné, dané nebo trpěné, ale svobodně zvolené: učinit se malým s maličkými a stát na jejich straně. /Viz též Mk 9,35 a Mt 2O,28/ (233)

(Raniero Cantalamessa: Život pod vládou Kristovou, Karmelitánské nakl., Kostelní Vydří 1994, 231-33)


Témata: Pokora

Související texty k tématu:

Pokora
Pyšný člověk začne sám sebe obelhávat 
Pán prstenů V "Pánu prstenů" není kladných hrdinů
Pokora, pýcha, servilnost 
Falešná pokora je klam, je jen jinou formou zaměřenosti na sebe
Ježíšova a naše pokora
Kdy jsme dostatečně křesťansky vyzbrojeni Prosím vás, abyste nedůvěřovali jen své moci
O pokoře, pokoji a odevzdanosti 
Pokora (Tematické texty)
Pokora je jako malta 
Biskupové musí pamatovat na tři základní věci
Pokorný člověk

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sk 15,1-2.22-29; Žalm 67; Zj 21,10-14.22-23
Jan 14,23-29

Církev zakouší nejednu složitou situaci. Nejde jen o správné porozumění víře a její věrné zachovávání, ale i o běžné zajištění fungování. A k tomu Pán říká: „Pokoj vám dávám“. Pokoj je stav srdce, když je v klidu, bez ohrožení, strachů… Ježíšův pokoj je darem Ducha svatého. I uprostřed otázek, starostí, dokonce uprostřed válečných hrůz umí Bůh vstupovat do srdce a vnášet pokoj. Tento pokoj je živý, tvůrčí, protože ho přináší Boží Duch. Je to pokoj, který nenechává věci ležet ladem, ani nejde o rezignaci či lenost. Je to pokoj, který motivuje, vítr, který vede loď, aby plula do cíle.

Zdroj: Nedělní liturgie

Nanebevstoupení Páně

(22. 5. 2022) Slavnost Nanebevstoupení Páně se slaví ve čtvrtek - 40. den po Velikonocích. Následující den začíná "novéna" -…

Den modliteb za církev v Číně (24.5.)

(22. 5. 2022) Prosby za dar vytrvalosti pro bratry a sestry v Číně...

Emil Kapaun - kněz s černou páskou přes oko (+ 23. 5. 1951)

Emil Kapaun - kněz s černou páskou přes oko  (+ 23. 5. 1951)
(22. 5. 2022) Emil Kapaun byl americký katolický kněz s českými kořeny, který zahynul v zajateckém táboře v Severní Koreji v roce…

Svatá Rita - patronka v beznadějných situacích (22.5.)

Svatá Rita - patronka v beznadějných situacích (22.5.)
(21. 5. 2022) Odkaz svaté Rity je výzvou k oddanosti Kristu Spasiteli - zdroji smíření.

21.5. bl. Franz Jägerstätter

21.5. bl. Franz Jägerstätter
(19. 5. 2022) Franz Jägerstätter byl rakouský farmář,  který považoval nacismus jako neslučitelný s…

Život plný překážek, protivenství a hledání: Klement Maria Hofbauer Dvořák (svátek 20.5.)

(19. 5. 2022) * 1751, Tasovice u Znojma + 1820, Vídeň, Rakousko

Kdyby se Petr modlil, možná by neblbnul s tím mečem

Kdyby se Petr modlil, možná by neblbnul s tím mečem
(17. 5. 2022) Apoštolové se v Getsemanech moc nepředvedli. Bez modlitby nedokážeme být Ježíšovými učedníky.