Telefonát – Kdo má v nebi přednost

Pánbůh už delší dobu telefonuje a velmi pozorně naslouchá tomu, kdo hovoří na druhém konci drátu. Přitakává, usmívá se, gestikuluje, jako by něco kreslil do vzduchu.

Andělíček tajemník pootevře dveře a naznačuje, že na druhé lince je Svatý otec. Ale Pánbůh udělá odmítavé gesto, že si nepřeje být vyrušován, a dál přitakává, usmívá se a občas se od srdce zasměje.

Tajemník se vrací do vedlejší místnosti.
„Nebeský Otec je velmi zaneprázdněn,“ hlásí. „Nechci být nikým rušen.“
„A řekl jsi mu, že s ním chce mluvit papež?“
„Nenechal mě domluvit.“
„Zkus mu to vzkázat po Panně Marii, maličký,“ navrhne papež.

Andělíček jde zavolat Pannu Marii, a ta nanejvýš jemně a diskrétně zaklepe na dveře Boží kanceláře a jen zlehýnka je pootevře. Pánbůh jí mrknutím a pohybem ruky naznačí, aby chvilku počkala.
Panna Maria s porozuměním tiše zavře dveře.
„Nejde to,“ oznamuje. „Je to nějaká velmi významná osoba.“

Andělíček to sdělí papeži, který čeká na druhé lince už trochu netrpělivě.
„Co teď?“ přemýšlí Svatý otec. „Zkus najít svatého Josefa a ať se za mne přimluví svatý Antonín.
A nezapomeň se podívat, jestli někde neuvidíš papeže Jana. Pospěš si! Je to důležité, jde o církev!“

Za dveřmi Boží kanceláře se mezitím utvořil hlouček světců. Ale nic naplat. Jakmile se někdo odváží nahlédnout dovnitř, je gestem vyzván, aby nerušil a zase zavřel.
Konečně Bůh položí sluchátko a usedne do křesla.
„Ta Valentýnka! To je celá ona!" směje se pobaveně. „Každý večer mi musí do puntíku vylíčit, co celý den dělala.“

Zazvoní zvonek. Vstoupí andělíček tajemník.
„Kdo byl na druhé lince?“ ptá se zvědavě Pánbůh.
„Papež.“
„A kde je teď?“
„Už zavěsil. Říkal, že si jde znovu přečíst 'Temnou noc' od svatého Jana od Kříže.“
„Předej mu co nejdřív tenhle vzkaz.“

Píše a přitom si nahlas předříkává: „Do papežovy milosrdné lásky svěřuji Valentýnku - stáří: čtyři roky, matka: prostitutka, otec: ve výkonu trestu, trvalé bydliště: nouzová kolonie. A ujisti ho, že může být klidný. Pánbůh ho má pořád moc rád, i když mu někdy připadá trochu roztržitý.“

pozn.: Nerozčilujte se: Ježíš postavil před apoštoly dítě. Říká to Matouš 18,1-2.

Se svolením zpracováno podle knihy:
Lia Cerrito: Z Boží kanceláře,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství
www.kna.cz, www.ikarmel.cz
Redakčně upraveno