Období během roku (cyklus A)
14. nvlm A / mikrokázání

Psychologové tvrdí, že k pýše jsou více náchylní lidé, kteří v sobě pociťují silnou touhu pomáhat druhým.

Právě oni často potlačují své vlastní potřeby kvůli druhým. Mají tendenci stát se nepostradatelnými.

Tam, kde je tedy křesťanství silné v podpoře mezilidských vztahů, tam je i velice zranitelné neřestí pýchy.

Jak se tomu můžeme bránit? Odpověď dává Evangelium, když Ježíš říká: „Pojďte ke mně, vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne.“

Autor: Pavel Konzbul

Témata: pýcha, domýšlivost kázání, homilie Služba

Související texty k tématu:

Pýcha
- Pyšný člověk se nenechá nikým usměrnit
- Pokušení každého člověka - dělat ze sebe šéfa
- Všeználci mezi námi. Jsou ve všem kompetentní...
- Církev "potřebuje" pyšné lidi Apoštol Petr byl velmi namyšlený a pyšný muž
- Mnozí lidé vykonali velké věci, sami ale padli
- Biskupové musí pamatovat na tři základní věci
- Biskupská hodnost je služba, nikoli honosná pocta
- Narcismus teologů je nechutný a působí velké škody
- S Tóbitem nebylo k vydržení
- S ďáblem nelze vést dialog
- Když se cítíš být silný, nepodlehni domnělé jistotě
- Falešná pokora je klam, je jen jinou formou zaměřenosti na sebe.
- Mnozí se chlubí tím, co nemá žádnou hodnotu
- Pane, dej, abychom nezpychli proto, žes nám dal své požehnání…
- Četba Božího slova nás provádí mezi léčkami zoufalství a pýchy

Bible na neděli

3. 5. 2026, 26. 4. 2026

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sk 2,14a.36-41; Žalm Žl 23,2-3a.3b-4.5.6; 1 Petr 2,20b-25
Jan 10,1-10

Bezpečí hledá v životě snad každý. A přece víme, že žádné místo na zemi není a nemůže být tak chráněno, aby v něm byl člověk natrvalo bezpečný. A žádná situace lidského života není tak jistá a nepohnutelná, že by se nemohla změnit. Ježíš jako dobrý pastýř nenabízí cestu do bezpečné pozemské „pevnosti“, ale nabízí jistotu vztahu. On je ten, kdo člověka nevydá do svrchované moci zla, kdo se ho nechce zříci, kdo ho nezavede na scestí. Nechce nás opustit na našich životních cestách. Proto si zasluhuje naši svrchovanou důvěru. Není třeba ho přesvědčovat, aby nás neopouštěl. Je třeba být s ním, a to vždy a stále.