Nejčastější omyly ateistů (1) - Křesťané jsou lidé, kteří žijí podle Desatera

z knihy Modlitba argentinských nocí , vydal(o): Nakladatelství Cesta Brno

Mnoho mých přátel jsou ateisté a někdy přijde řeč na víru, křesťanství a záležitosti týkající se církve. Časem jsem si všiml, že moji různí ateističtí přátelé, kteří se určitě jinak neznali, zastávají občas stejné názory. Kde je vyčetli, Bůh Ví. A postupem času jsem si nejprve sám pro sebe, a pak i pro ně, sestavil jakýsi žebříček, který jsem si pracovně nazval nejčastější omyly ateistů. Za ironii se omlouvám předem. Ovšem než něco začnu kritizovat, možná by bylo na místě se o věci něco dočíst z nějakého seriózního pramene.

Křesťané jsou lidé, kteří žijí podle Desatera

Nežijí. Ateista je překvapen a pohoršen, když vidí lapsy jednotlivých křesťanů, a stěžuje si, že křesťané káží vodu a pijí víno, neboť si naprosto mylně představuje, že být křesťanem znamená žít vzorně a bez hříchu v souladu s desaterem.

Tak tomu nepřekvapivě není, křesťané mají stejná pokušení jako všichni ostatní lidé, tytéž problémy a tytéž pády. Pokud si ateista všimne, že křesťané nežijí podle Desatera, všimne si správně. Rozdíl je snad v tom, že si toho křesťan je či měl být více vědom, a tvrzení „nikoho jsem nezabil, nikoho neokradl, žiji dobře“ říkají častěji ateisté než křesťané.

Z kazatelen je sice občas slyšet, že jediný v dějinách světa, komu se podařilo žít bez hříchu a přesně zaostřen ve svém ideálu, byl Ježíš Kristus, ateista z toho ale pro sebe nevyvozuje žádné důsledky a znovu a znovu se diví, že se křesťanům bezhříšnost nedaří.

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 22,19-23; Žalm Žl 138,1-2a.2bc+3.6+8bc; Řím 11,33-36
Mt 16,13-20

Můžeme si představit jak lidé, kteří se pohybovali okolo Ježíše, přetřásali jeho slova i jeho skutky. Jak si vyprávěli, jak tomu nebo onomu pomohl. Jak usadil farizeje, když ho chtěli otázkami nachytat. Možná se i divili, jaké chlapíky si vybral jako své nejbližší učedníky. Ale jednoho dne se to muselo stát: každý, kdo ho bral vážně, se musel vyrovnat s otázkou: Za koho mne pokládáš ty? Kým pro tebe jsem? Před takovou otázkou nelze dost dobře uhnout ani dnes. Takže: Kdo je pro mne Ježíš? Je opravdu Mesiášem, tedy totálním přemožitelem zla? Čím pevněji toto věřím, tím pevnější mohu být v zápase se zlem. Životní zápasy prověřily nebo prověří, zda jen mluvím o víře, o Ježíšovi, o církvi, nebo zda skutečně věřím, že je zachráncem.