Nejčastější omyly ateistů (4) – Kněží a křesťané se snaží všechny ateisty obrátit „na křesťanství“

z knihy Modlitba argentinských nocí , vydal(o): Nakladatelství Cesta Brno

Kněží a křesťané se snaží všechny ateisty obrátit „na křesťanství“

Ví Bůh, že ne. Kristus to takto nedělal, i když svatý Pavel asi ano a Kristus sám k tomu vyzval: Jděte do celého světa a hlásejte evangelium (viz Mt 28,19). Křesťané věří, že Bůh si převelice váží lidské svobody. O co se naopak křesťané občas snaží, je povzbuzování ateistů, ať svůj názor dotáhnou do konce, ať jej domyslí do důsledků. Myslím, že je velmi důležité, aby určité otázky byly položeny: jak si na ně kdo odpoví, je věcí svobody. Ateisté dnes velmi často vnímají katolickou církev jako jednu z politických organizací, která má své zájmy a která se snaží získat na současném tržišti idejí co největší počet stoupenců. Samotní křesťané to možná nevidí tak vyhroceně. Církev není politická organizace, i když ji mnozí tak vnímají a i když se, pravda, ona sama tak občas chová.

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Mdr 6,12-16; Žalm Žl 63,2.3-4.5-6.7-8; 1 Sol 4,13-18
Mt 25,1-13

Je pro mne Ježíš tím, koho čekám a na koho se těším, nebo tím, koho se bojím a raději bych byl od něho daleko? Ženich, který mne zve na hostinu a chce, abych se s ním radoval, nebo zkušební komisař, který v nestřežené chvíli přijde, aby mi překontroloval lampu? Ten, koho nechci propásnout, nebo kdosi daleký, jehož zájmem o můj život si nejsem jistý? Odpovědi na tyto otázky určují orientaci, tvar a kvalitu mého života. Je velký je rozdíl mezi tím, jestli důvodem k mé bdělosti je očekávání někoho, na kom mi záleží a komu důvěřuji, nebo strach před někým, koho se bojím jako nebezpečného protivníka!