Sekce: Knihovna

Marek Orko Vácha

Nejčastější omyly ateistů (6) – Katolická církev je jednotná monolitní organizace s jednou vírou, jedním názorem a jedním cílem

z knihy Modlitba argentinských nocí , vydal(o): Nakladatelství Cesta Brno

Katolická církev je jednotná monolitní organizace s jednou vírou, jedním názorem a jedním cílem

Není. Je zde velmi mnoho různých proudů, hnutí a vnitřních sporů, různých spiritualit, křídel ortodoxních a liberálních, intelektuálních i charismatických, je to spíše různým způsobem a do mnoha stran vlnící se moře než jednotná řeka či sevřený pochodující šik. Tento stav může mnohé křesťany mrzet, ale má jednu velikou výhodu: katolická církev není sekta s jedním názorem. Katoličtí křesťané jsou členy většiny politických stran, u nás i v zahraničí. Pokud se tedy ateista setká s názory věřícího na politiku nebo církev, mlže se zanedlouho setkat s jiným věřícím, který má názory přesně opačné. Ateista je zmaten ještě více, když zjistí, že se oba tito věřící považují za pravověrné katolíky. Trochu to připomíná židovskou anekdotu rabi X říká, že x, rabi Y říká, že y, a ty říkáš, že mají oba pravdu, i když je přece x a y naprosto neslučitelné! – Ty máš taky pravdu… Člověk zvenku by řekl, že alespoň v základních věcech bude panovat jednota, například zda existuje Bůh či lidská duše. To asi ano, ale navrhuji ateistovi, aby si udělal drobný průzkum a zeptal se jednotlivých věřících, co si pod slovem „Bůh“ a „Duše“ představují, a jsem přesvědčen, že bude velmi překvapen. Jindy je ateista upřímně překvapen, když zjistí, že jeden kněz má na řadu věcí opačný názor než jiný kněz, nebo dokonce biskup.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sir 27,33-28,9 (řec. 27,30-28,7); Žalm Žl 103,1-2.3-4.9-10.11-12; Řím 14,7-9
Mt 18,21-35

Odpustit, ale nezapomenout? Palčivý problém usnadní vědomí, že i my sami děláme chyby a jiní odpouští nám. Na křivdu možná nezapomeneme, ale můžeme opustit sebelítost, touhu po pomstě i tvrdý odsudek. Když druhým přejeme dobro, zlo nad námi ztrácí moc a Bůh vítězí v našem nitru. Takové kroky se těžko realizují a je třeba si je vyprosit v modlitbě. Pokud nelze cestu k odpuštění ujít naráz, stačí se na ni vydat a být vděčný za každý malý krok vpřed. Vytrvalost nás dovede daleko.

Zdroj: Nedělní liturgie

Svátek povýšení svatého kříže - 14. září

Svátek povýšení svatého kříže - 14. září
(13. 9. 2026) Kříž symbolizuje lásku Boha k člověku

Nedělní přímluvy / 24. neděle, cyklus A / 13. 9. 2026

(11. 9. 2026) Pán nás vybízí, abychom odpouštěli svým bližním. Inspirováni touto výzvou se obraťme k Pánu a společně volejme:

Sv. Jan Zlatoústý (13.9.)

Sv. Jan Zlatoústý (13.9.)
(11. 9. 2026) Jan Zlatoústý (Chrysostomos) byl oblíbeným a neohroženým kazatelem, který čelil vlně intrik a byl opakovaně posílán do…

Jak představit dětem svatou Ludmilu?

Jak představit dětem svatou Ludmilu?
(9. 9. 2026) Příběh svaté Ludmily doplněný pracovními listy, omalovánkou, komiksem, kvízy a dalšími materiály

Oratorium Svatá Ludmila od Antonína Dvořáka

Oratorium Svatá Ludmila od Antonína Dvořáka
(9. 9. 2026) Antonín Dvořák napsal oratorium Svatá Ludmila na text Jaroslava Vrchlického. 

Narození Panny Marie 8. 9.

(7. 9. 2026) Nejsme loutky v rukou Božích. On má s každým z nás plán, projekt, nabídku, šanci, záměr.

Legendární profesor Kolakovič - prorok pro těžké časy (* 8. září 1906)

(6. 9. 2026) Chorvat, který byl podle někoho byl prorok, div ne světec. Podle jiných „dobrodruh a megaloman“,…