Nejčastější omyly ateistů (6) – Katolická církev je jednotná monolitní organizace s jednou vírou, jedním názorem a jedním cílem

z knihy Modlitba argentinských nocí , vydal(o): Nakladatelství Cesta Brno

Katolická církev je jednotná monolitní organizace s jednou vírou, jedním názorem a jedním cílem

Není. Je zde velmi mnoho různých proudů, hnutí a vnitřních sporů, různých spiritualit, křídel ortodoxních a liberálních, intelektuálních i charismatických, je to spíše různým způsobem a do mnoha stran vlnící se moře než jednotná řeka či sevřený pochodující šik. Tento stav může mnohé křesťany mrzet, ale má jednu velikou výhodu: katolická církev není sekta s jedním názorem. Katoličtí křesťané jsou členy většiny politických stran, u nás i v zahraničí. Pokud se tedy ateista setká s názory věřícího na politiku nebo církev, mlže se zanedlouho setkat s jiným věřícím, který má názory přesně opačné. Ateista je zmaten ještě více, když zjistí, že se oba tito věřící považují za pravověrné katolíky. Trochu to připomíná židovskou anekdotu rabi X říká, že x, rabi Y říká, že y, a ty říkáš, že mají oba pravdu, i když je přece x a y naprosto neslučitelné! – Ty máš taky pravdu… Člověk zvenku by řekl, že alespoň v základních věcech bude panovat jednota, například zda existuje Bůh či lidská duše. To asi ano, ale navrhuji ateistovi, aby si udělal drobný průzkum a zeptal se jednotlivých věřících, co si pod slovem „Bůh“ a „Duše“ představují, a jsem přesvědčen, že bude velmi překvapen. Jindy je ateista upřímně překvapen, když zjistí, že jeden kněz má na řadu věcí opačný názor než jiný kněz, nebo dokonce biskup.

Jl 2,12-18; 2 Kor 5,20-6,2

Komentář k 2 Kor 5,20 – 6,2: Čím je ve společnosti méně naděje, tím víc je zapotřebí našeho svědectví. Vynikne touha po „dni spásy“, po záchraně! Ukazovat směr, odkud záchrana přijde, ať je mým úkolem v nastávající době postní.