Nejčastější omyly ateistů (3) – Co je slyšet z kazatelny při náhodné návštěvě kostela, je oficiální nauka církve

z knihy Modlitba argentinských nocí , vydal(o): Nakladatelství Cesta Brno

Co je slyšet z kazatelny při náhodné návštěvě kostela, je oficiální nauka církve

Samozřejmě, že ne. Obvyklý omyl je, že všichni kněží zastávají stejné názory a káží, co slyšeli za moudrosti v semináři. Není tomu tak. Z kazatelen jsou občas slyšet nejdivočejší spekulace v příkrém rozporu s učením církve, velmi osobité vize okolního světa, výstřední výlety do říše přírodních věd, nejrozmanitější glosy či svérázné politické komentáře. Staří zkušení kazatelé vždy se špetkou humoru kladli na srdce novokněžím, že by se v promluvě neměli dopustit více než tří herezí. Kdo z ateistů se chce dozvědět, co církev svatá katolická hlásá, nechť si koupí Katechismus, kde je vše srozumitelně a přehledně vyloženo. Návštěva neznámého kostela je sázka do loterie: možná to vyjde.

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Mdr 6,12-16; Žalm Žl 63,2.3-4.5-6.7-8; 1 Sol 4,13-18
Mt 25,1-13

Je pro mne Ježíš tím, koho čekám a na koho se těším, nebo tím, koho se bojím a raději bych byl od něho daleko? Ženich, který mne zve na hostinu a chce, abych se s ním radoval, nebo zkušební komisař, který v nestřežené chvíli přijde, aby mi překontroloval lampu? Ten, koho nechci propásnout, nebo kdosi daleký, jehož zájmem o můj život si nejsem jistý? Odpovědi na tyto otázky určují orientaci, tvar a kvalitu mého života. Je velký je rozdíl mezi tím, jestli důvodem k mé bdělosti je očekávání někoho, na kom mi záleží a komu důvěřuji, nebo strach před někým, koho se bojím jako nebezpečného protivníka!