Sekce: Knihovna

Marek Orko Vácha

Nejčastější omyly ateistů (5) – Je všeobecně známo, co je to křesťanství, o co křesťané usilují a jaký je jejich Bůh

z knihy Modlitba argentinských nocí , vydal(o): Nakladatelství Cesta Brno

Je všeobecně známo, co je to křesťanství, o co křesťané usilují a jaký je jejich Bůh

To ateisté zpravidla nevědí, i když si myslí opak. Zejména v České republice dochází k pozoruhodnému rozostření mezi tím, co si ateisté představují pod pojmy „křesťané“, „Bůh“, „církev“ a podobně, a tím, co si pod těmito pojmy představují křesťané samotní. Obvyklou představou ateistů je nejprve pospat představu Boha (trestající trojúhelník s okem, stařec na obláčku, velký hodinář nebo cokoli jiného) a pak s touto představou úspěšně bojovat. Ano, s takovým Bohem se bojuje lehce, avšak v závěru debaty se ateista s věřícím překvapivě shodne: tento Bůh neexistuje.

V českých sdělovacích prostředcích jsou křesťané prezentovaní jako hnutí usilující o restituce majetku, vlastnění katedrály, zakazující sex před svatbou, antikoncepci a potraty, tedy cosi jako okrašlující moralizující spolek. Skutečnost je odlišná: to první, co křesťany zajímá, je, řekněme neobratně, vztah k numinóznu, k nekonečnu, existenciální vyklonění člověka k absolutnu, položení se do víry, onen krok do temnoty či propasti víry, vztah ke svatosti, celoživotní pokus o odpověď na úkol, aby člověk byl obrazem Božím. Za druhé pak určitý pokus o odpověď na existenciální otázky, proč jsem, odkud a kam směřuji a podobně, teprve za třetí přichází soubor morálních představ a za čtvrté určitý světonázor, vysvětlení světa, např. přesvědčení, že díky existenci prozřetelnosti má svět smysl. V různých debatách s ateisty se ale neomylně jako první téma vždy jedná o sex, druhým tématem jsou peníze a restituce. Tento fenomén je sám o sobě velmi pozoruhodný a bezděky svědčí o tom, čím ej zřejmě mysl spoluobčanů zaplněna především.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Ez 37,12-14; Žalm Žl 130,1-2.3-4.5-6a.6b-8; Řím 8,8-11
Jan 11,1-45

Smrt je pro člověka místem absolutní bezmoci. Může ji někdy oddálit, ale když nastane, všechny možnosti končí. Pro Boha však další možnosti ve smrti začínají. Na Lazarovi je to naznačeno, na vzkříšeném Ježíši plně ukázáno.

Zdroj: Nedělní liturgie

Velikonoce

Velikonoce
(23. 3. 2026) Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota; velikonoční noc (vigilie), příběh Velikonoc.

Zvěstování Páně

(21. 3. 2026) Bůh si zvolil svou cestu do světa prostřednictvím člověka, který se jmenuje Maria. (kardinál Joachim Meisner)

Velikonoce - pracovní listy pro děti

(21. 3. 2026) Pracovní listy k Velikonocům - k doplnění, přečtení, vybarvení i dokreslení...

Sv. Mikuláš z Flüe / Bratr Klaus (21. března)

Sv. Mikuláš z Flüe / Bratr Klaus  (21. března)
(20. 3. 2026) Sv. Niklaus von Flüe ( + 1487) byl švýcarský laik a mystik, který spojil rodinný život, hlubokou kontemplaci a službu…

Přímluvy: 5. neděle postní, cyklus A / 22. 3. 2026

(19. 3. 2026) Máme-li Kristova Ducha, můžeme s důvěrou doufat v Hospodina[1]. Proto k němu s důvěrou volejme:

Svatý Josef (svátek 19.3.)

Svatý Josef (svátek 19.3.)
(17. 3. 2026) Svatý Josef je světec, o kterém se mnoho nemluví, ačkoli jeho role v životě Ježíše Krista je naprosto zásadní. Anebo se…

Den sv. Patrika (17.3)

Den sv. Patrika (17.3)
(16. 3. 2026) Pro našince je velkolepá oslava, spojená se svátkem sv. Patrika, možná trochu nepochopitelnou podívanou, která však má…