Vzkříšení znamená, že Bůh je mocnější než zlo a smrt. - archív citátů

Sekce: Knihovna

Marek Orko Vácha

Nejčastější omyly ateistů (5) – Je všeobecně známo, co je to křesťanství, o co křesťané usilují a jaký je jejich Bůh

z knihy Modlitba argentinských nocí , vydal(o): Nakladatelství Cesta Brno

Je všeobecně známo, co je to křesťanství, o co křesťané usilují a jaký je jejich Bůh

To ateisté zpravidla nevědí, i když si myslí opak. Zejména v České republice dochází k pozoruhodnému rozostření mezi tím, co si ateisté představují pod pojmy „křesťané“, „Bůh“, „církev“ a podobně, a tím, co si pod těmito pojmy představují křesťané samotní. Obvyklou představou ateistů je nejprve pospat představu Boha (trestající trojúhelník s okem, stařec na obláčku, velký hodinář nebo cokoli jiného) a pak s touto představou úspěšně bojovat. Ano, s takovým Bohem se bojuje lehce, avšak v závěru debaty se ateista s věřícím překvapivě shodne: tento Bůh neexistuje.

V českých sdělovacích prostředcích jsou křesťané prezentovaní jako hnutí usilující o restituce majetku, vlastnění katedrály, zakazující sex před svatbou, antikoncepci a potraty, tedy cosi jako okrašlující moralizující spolek. Skutečnost je odlišná: to první, co křesťany zajímá, je, řekněme neobratně, vztah k numinóznu, k nekonečnu, existenciální vyklonění člověka k absolutnu, položení se do víry, onen krok do temnoty či propasti víry, vztah ke svatosti, celoživotní pokus o odpověď na úkol, aby člověk byl obrazem Božím. Za druhé pak určitý pokus o odpověď na existenciální otázky, proč jsem, odkud a kam směřuji a podobně, teprve za třetí přichází soubor morálních představ a za čtvrté určitý světonázor, vysvětlení světa, např. přesvědčení, že díky existenci prozřetelnosti má svět smysl. V různých debatách s ateisty se ale neomylně jako první téma vždy jedná o sex, druhým tématem jsou peníze a restituce. Tento fenomén je sám o sobě velmi pozoruhodný a bezděky svědčí o tom, čím ej zřejmě mysl spoluobčanů zaplněna především.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sk 10,34a.37-43; Žalm Žl 118,1-2.16ab+17.22-23; Kol 3,1-4
Jan 20,1-9

Ráno po sobotě je pro křesťanství ten nejzásadnější moment. Pán, který zemřel na kříži, není v hrobě. Cosi v řádu světa je jinak. Důvodem není další zločin, ale Bůh – Ježíš, náš Pán, který do dějin vstoupil nikoli, aby se nechal pohltit zlem, ale aby zlomil moc zla. My jsme zvyklí na tep světa, zlo, které tak často vyhrává, smutek prohry, když dobro opět nemělo navrch. Ale počítáme i s Bohem, který do dějin vstupuje a tajemně se dotýká křížů a hrobů, na nichž láme moc zla a dává povstat k životu?

Zdroj: Nedělní liturgie

Velikonoce

Velikonoce
(20. 4. 2025) Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota; velikonoční noc (vigilie), příběh Velikonoc.

P. Emil Kapaun (* 20. 4. 1916)

P. Emil Kapaun (* 20. 4. 1916)
(19. 4. 2025) Emil Kapaun byl Americký katolický kněz s českými kořeny, který zahynul v zajateckém táboře v Severní Koreji v roce…

Bílá sobota

(18. 4. 2025) Bílá sobota je druhým dnem, kdy Ježíš ležel v hrobě. Den zmatku a ticha. Ježíšovi učedníci byli v tento den…

Velký pátek

(17. 4. 2025) Velký pátek je připomínkou utrpení a smrti Ježíše Krista na kříži.

Vychovával mládež ke svobodě jako křesťany a skauty - a stal se obětí fašistů

Vychovával mládež ke svobodě jako křesťany a skauty - a stal se obětí fašistů
(15. 4. 2025) Kněz Giovanni Minzoni rozuměl toxickému náboji ideologií

Zelený čtvrtek

(15. 4. 2025) Význam a obsah Zeleného čtvrtku. 

Velikonoční triduum

Velikonoční triduum
(14. 4. 2025) Kristův kříž jako maják a znamení naděje, která neklame.