Bohu se nejvíce podobáme, když prokazujeme dobro těm, kteří nám to nemohou oplatit... - archív citátů

Sekce: Knihovna

Marek Orko Vácha

Nejčastější omyly ateistů (5) – Je všeobecně známo, co je to křesťanství, o co křesťané usilují a jaký je jejich Bůh

z knihy Modlitba argentinských nocí , vydal(o): Nakladatelství Cesta Brno

Je všeobecně známo, co je to křesťanství, o co křesťané usilují a jaký je jejich Bůh

To ateisté zpravidla nevědí, i když si myslí opak. Zejména v České republice dochází k pozoruhodnému rozostření mezi tím, co si ateisté představují pod pojmy „křesťané“, „Bůh“, „církev“ a podobně, a tím, co si pod těmito pojmy představují křesťané samotní. Obvyklou představou ateistů je nejprve pospat představu Boha (trestající trojúhelník s okem, stařec na obláčku, velký hodinář nebo cokoli jiného) a pak s touto představou úspěšně bojovat. Ano, s takovým Bohem se bojuje lehce, avšak v závěru debaty se ateista s věřícím překvapivě shodne: tento Bůh neexistuje.

V českých sdělovacích prostředcích jsou křesťané prezentovaní jako hnutí usilující o restituce majetku, vlastnění katedrály, zakazující sex před svatbou, antikoncepci a potraty, tedy cosi jako okrašlující moralizující spolek. Skutečnost je odlišná: to první, co křesťany zajímá, je, řekněme neobratně, vztah k numinóznu, k nekonečnu, existenciální vyklonění člověka k absolutnu, položení se do víry, onen krok do temnoty či propasti víry, vztah ke svatosti, celoživotní pokus o odpověď na úkol, aby člověk byl obrazem Božím. Za druhé pak určitý pokus o odpověď na existenciální otázky, proč jsem, odkud a kam směřuji a podobně, teprve za třetí přichází soubor morálních představ a za čtvrté určitý světonázor, vysvětlení světa, např. přesvědčení, že díky existenci prozřetelnosti má svět smysl. V různých debatách s ateisty se ale neomylně jako první téma vždy jedná o sex, druhým tématem jsou peníze a restituce. Tento fenomén je sám o sobě velmi pozoruhodný a bezděky svědčí o tom, čím ej zřejmě mysl spoluobčanů zaplněna především.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Čtení z dnešního dne: Pondělí 2. 2. 2026,Pondělí Svátek Uvedení Páně do chrámu

Mal 3,1-4; Žid 2,14-18

Komentář k Lk 2,22-40: Žena vysokého věku, prorokyně Anna, stojí v příběhu jaksi v pozadí. „Přišla tam právě v tu chvíli“. Není to snad cílem každého z nás? Ona je jakoby obrazem našeho evropského křesťanství (starého a unaveného), které přesto stále svědčí…

Zdroj: Nedělní liturgie

Svatoblažejské požehnání (3.2.)

(1. 2. 2026) Na svátek sv. Blažeje (3. února) je možné udílet tzv. svatoblažejské požehnání...

Přímluvy 4. neděle v mezidobí, cyklus A / 1. 2. 2026

(30. 1. 2026) Povzbuzeni důvěrou, že Bůh zjednává právo utlačeným a dává chléb hladovým,[1] předložme mu naše modlitby:

Hromnice, Svátek Uvedení Páně do chrámu a Světový den zasvěcených osob (2.2.)

Hromnice, Svátek Uvedení Páně do chrámu a Světový den zasvěcených osob (2.2.)
(30. 1. 2026) Svátek Uvedení Páně do chrámu (2.2.) se lidově nazývá Hromnice. Tento den se slaví i Světový den zasvěcených osob.

Byl odsouzen k smrti zastřelením, byl deportován na Sibiř: Fjodor Michajlovič Dostojevskij (+ 28.1. 1881)

(27. 1. 2026) Říká-li se, že člověk v životě neumírá jen jednou, pak to obzvlášť platí pro život ruského spisovatele Dostojevského,…

Den památky obětí holocaustu 27.1.

(26. 1. 2026) Holokaust - holocaust - šoa - genocida - znamená systematické pronásledování vyvražďování Židů za Druhé světové války.…

Neděle Božího slova - vždy 3. neděle liturgického mezidobí

Neděle Božího slova - vždy 3. neděle liturgického mezidobí
(24. 1. 2026) Vždy 3. neděle liturgického mezidobí je v církvi věnována „slavení a šíření Božího slova a úvaze nad ním“.

Obrácení svatého Pavla (svátek 25.1.)

(24. 1. 2026) Pavlovo setkání s Kristem na cestě do Damašku způsobilo v jeho životě doslova revoluční obrat. Kristus se stal smyslem…