Bůh nás miluje takové, jací jsme (Lev XIV.) Ne však proto, abychom takovými zůstali!  - archív citátů

Sekce: Knihovna

Marek Orko Vácha

Nejčastější omyly ateistů (8) – Víra je neslučitelná s vědou

z knihy Modlitba argentinských nocí , vydal(o): Nakladatelství Cesta Brno

Katolická církev udržuje lidi v nevědomosti a brání svobodnému vědeckému bádání. Víra je neslučitelná s vědou

Dnes je, díky Bohu, již řada textů, které se tématem vědy víry zabývají a poskytují poněkud jiný obraz než ten z komunistických základních škol. Stojí za to v suchém výčtu připomenout: ve druhé půli 12. století vznikaly první evropské univerzity s pregraduálním a postgraduálním studiem, s důrazem na rozum a s důrazem na hledání argumentů na obou stranách sporu. Proč takovéto univerzity nikdy nevznikly v antickém Řecku, Africe, Asii nebo kdekoli jinde? Proč pouze a jenom v Evropě? Františkán Robert Bacon ve 13. století položil základy moderní vědecké metodologie. Sv. Albert Veliký (asi 1200–1280) položil základy přírodovědy v oborech dnešní fyziky, biologie, psychologie etc. a stal se patronem přírodovědců. Třicet pět kráterů na Měsíci se jmenuje po jezuitských přírodovědcích a matematicích, a proč asi. Pater Clavius předsedal komisi, která vytvořila 1582 gregoriánský kalendář, který zavedl papež Řehoř XIII. Jezuita P. Francesco Grimaldi objevil difrakci světla. Mnich Gregor Mendel položil základy genetiky. Belgický kněz Georges Lemaître v roce 1927 jako první navrhl teorii vzniku vesmíru známou později pod názvem „Velký třesk“.

Pokud by katolická církev popírala svobodné uvažování, dobro a krásu a byla natolik tmářskou organizací, jak se uvádí, jak to, že v jejím centru se zrodilo tak velké množství katedrál? Bohoslužby by klidně mohly být slouženy po stodolách nebo v účelových staveních podobným komunistickým panelovým kvádrům, středověké stavařství by to nepochybně zvládlo lépe a s mnohem menšími náklady než katedrálu v Yorku či třeba Vyšší Brod nebo Zlatou korunu. Ze srdce církve vyprýští klenoty katedrál a gregoriánský chorál, Fra Angelico a Tomáš Akvinský. Připadá mi symptomatické srovnat umění „temného“ středověku s tím, co předvedl komunismus: betonové bloky, bezduchá hudba, umění pro masy, literatura socialistického realismu. Základní myšlenka doby, to, čím je naplněna mysl lidí, se vždy nějak odráží v architektuře, umění, hudbě, sochách, obrazech, filozofii, literatuře, vědě, vztahu ke krajině. Nikoli navzdory církvi, nýbrž díky církvi, v jejím středu se rodí mozky, které vyzdobí Sixtinskou kapli a postaví Svatovítskou katedrálu – anebo překrásný barokní kostel v Lechovicích na místě, které muselo být se zábleskem geniality vybráno a proměřeno. V tomto kostele měl mimochodem primici kněz Prokop Diviš, vynálezce bleskosvodu. Dnes komunismus pominul, avšak nejsem si příliš jist, kolik procent z děl současného moderního umění vy sneslo porovnání s obrazy, sochami a architekturou onoho „temného“ středověku. K tomu stojí za to připočíst, kolik lidí v absolutním počtu žilo v Evropě tehdy a kolik dnes, a jaké množství studia a seberozvíjení měli tehdy a jaké dnes, co jim dovolovaly technické možnosti architektury a jejích materiálů tehdy a co dnes. Výsledky mi připadají pro současnost velmi žalostné, navzdory našemu systému vzdělávání a tolik proklamovaným neomezeným možnostem. Opravdu je katolická církev tak velký nepřítel krásy, dobra a pravdy?


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Čtení z dnešního dne: Pondělí 27. 4. 2026, Pondělí 4. velikonočního týdne

Sk 11,1-18;

Komentář k Sk 11,1-18 : Nebýt Petrova vidění a jeho odhodlání vyvodit z něho důsledky, nerozšířilo by se Kristovo evangelium mimo židovský národ. Také dnes chce být Pán hlásán i tam, kam se nám nechce jít…


V ročním cyklu A, kdy se toto evangelium četlo na 4. neděli velikonoční, čte se dnes:

Evangelium – Jan 10,11-18
Dobrý pastýř dává za ovce svůj život.

Slova svatého evangelia podle Jana.

Ježíš řekl: „Já jsem pastýř dobrý! Dobrý pastýř dává za ovce svůj život. Kdo je najatý za mzdu a není pastýř a jemuž ovce nepatří, (jak) vidí přicházet vlka, opouští ovce a dává se na útěk - a vlk je uchvacuje a rozhání - vždyť (kdo) je najatý za mzdu, tomu na ovcích nezáleží. Já jsem dobrý pastýř; znám svoje (ovce) a moje (ovce) znají mne, jako mne zná Otec a já znám Otce; a za ovce dávám svůj život. Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. Také ty musím přivést; a uposlechnou mého hlasu a bude jen jedno stádce, jen jeden pastýř. Proto mě Otec miluje, že dávám svůj život, a zase ho přijmu nazpátek. Nikdo mi ho nemůže vzít, ale já ho dávám sám od sebe. Mám (moc) život dát a mám moc ho zase přijmout. Takový příkaz jsem dostal od svého Otce.“

Zdroj: Nedělní liturgie

Přímluvy - 4. neděle velikonoční, cyklus A / 26. 4. 2026

(24. 4. 2026) Kristus je dobrý pastýř, který zná své ovce jménem.[1] S důvěrou mu svěřme starosti o naše blízké i o celý…

Žena, která neohnula hřbet: Růžena Vacková (* 23. dubna 1901) / audio k poslechu

Žena, která neohnula hřbet: Růžena Vacková (* 23. dubna 1901) / audio k poslechu
(22. 4. 2026) Od nacistů trest smrti, od komunistů 22 let tvrdého žaláře.

Den Země - 22. dubna

Den Země - 22. dubna
(22. 4. 2026) 22. dubna si celosvětově připomínáme Den Země. Nejde o svátek, kdy bychom se měli stát nějakými pohanskými uctívači…

Svatý Vojtěch (23. duben)

(22. 4. 2026) Dvakrát z Čech odešel a dvakrát se vrátil. Svůj život završil mučednickou smrtí při hlásání evangelia pohanům v…

Den skautů - 24. duben

Den skautů - 24. duben
(21. 4. 2026) Na svátek sv. Jiří se připomíná Den skautů.

Týden modliteb za duchovní povolání

(19. 4. 2026) Týden modliteb za duchovní povolání každoročně vrcholí o 4. neděli velikonoční, která se nazývá nedělí Dobrého pastýře…

P. Emil Kapaun (* 20. 4. 1916)

P. Emil Kapaun (* 20. 4. 1916)
(19. 4. 2026) Emil Kapaun byl Americký katolický kněz s českými kořeny, který zahynul v zajateckém táboře v Severní Koreji v roce…