Není možné milovat Boha, pokud člověk konkrétně neprojevuje lásku k bližnímu. - archív citátů

27. 2. 2019 , (Foto: -MN-)

Dokazujeme si, že jsme lepší než ti druzí

socha, kašna, člověk, sedět, sezení / foto -MN-

Je pro vás důležité mít poslední slovo?

Kolikrát jste si víc cenili toho, že máte pravdu, než budování důvěrného vztahu s někým jiným a s Bohem? Jak je pro vás důležité mít poslední slovo? Když mluvíte se svým manželem, manželkou, s druhými, dokážete chvíli tiše sedět a naslouchat tomu, co potřebují říci, aniž byste jim neustále podsouvali své názory? Bojíte se své rodině a svým vrstevníkům ukázat, že jste také slabí a zranitelní?

Uvědomuji si, že i některé komplikované vztahy, které velmi bolely, měly na mé vyzrávání a duchovní růst velmi dramatický vliv. Bez nich bych možná nikdy neobjevil svou skrytou pýchu, obhajování a ospravedlňování sebe sama i pocit, že já jsem přece ten spravedlivý. Nevěděl jsem, že právě některé z těchto nejbolavějších vztahů mi pomohly hlouběji vstoupit do zjeveného Otcova objetí.

Potřeba mít pravdu se do našich vztahů často vkrádá velice nepozorovaně. Jsme lidé a každý z nás v nějaké fázi života bojuje s nezdravým pojetím sebelásky. Máme tedy potřebu dokazovat, že jsme lepší než druzí. Hlavní příčinou obvykle bývá nejistota a strach, které mají původ v nedostatku lásky. Když se nejistota nakombinuje s láskou k zákonictví, může zplodit pokrytectví a povýšenost, tedy přesný opak Ježíšova Ducha, který je mírný a pokorného srdce.

Ďábel se dožaduje práva a spravedlnosti.
Jeho zbraní je jen obviňování

Ďábel, který je zákonický, se dožaduje práva a spravedlnosti. Žádá po nás, abychom zaplatili za své hříchy, a neustále o nás prohlašuje „vinen, vinen, vinen“. Jenže je tu Bůh, který nám nechce dát, co si zasloužíme. Chce nám dát nezasloužený dar, kterého nejsme hodni. Ďábel se soustředí na to, co je podle práva a spravedlnosti – na to, co si zasloužíme. Bůh se však zaměřuje na milost a milosrdenství – na to, co si nezasloužíme. Milost stojí nad tím, co je podle práva a spravedlnosti, a ďábel nemůže v milosti působit, jeho zbraní je jen obviňování. Ďábel je žalobník bratří (viz Zj 12,10). Jeho myšlenky jsou vždycky negativní, osočující, poukazují na chyby druhých, obviňují je, zbavují je jejich hodnoty, zneuctívají je a dožadují se práva a spravedlnosti. V patách jim jde vztek, hořkost a těžké srdce.

Když se k nám druzí chovají špatně a zklamávají nás, je jen přirozené, že se cítíme zranění. Ale reagujeme na to Boží milostí? „Bože, odpusť jim, neboť nevědí, co činí! Jednají tak, protože je k tomu pudí jejich vlastní nejniternější bolest a to, že byli sami odmítnuti! Pomoz mi to překonat a obnovit náš vztah!“ Anebo se dožadujeme ospravedlnění, obhajujeme se a pokoušíme se očistit od viny? Snažíme se, abychom vypadali dobře a bezúhonně, a proto ukazujeme na chyby druhých a mluvíme o nich, aby druzí vypadali, že právě oni jsou špatní a na omylu? Když se rozhodneme, že by bylo lepší nějak Bohu pomoci, aby druhé srovnal, zcela jistě potřebujeme, aby Bůh pomohl nám!

Obdržet požehnání, nebo kletbu

Bůh nám přislíbil požehnání, jestliže odpovíme odpuštěním a milostí. Jestliže však odpovíme obviňováním, ospravedlňováním, hledáním chyb a svalováním viny na druhé, dáváme ďáblovi klíč od dveří naší duše.  Ježíš od nás žádá, abychom na jednání lidí, s nimiž vycházíme nejhůře, těch, kdo nás zradili nebo odmítli, odpovídali milosrdenstvím, které Bůh chová k nám, protože chce, abychom byli požehnaní.

Zákon lásky je vyšší než láska k zákonu. Dokážete nepříjemné lidi, které Bůh postavil do vašeho života, přijímat jako nástroje požehnání? Jestliže si jich neceníte, nectíte je a nerespektujete je, možná s nimi jednáte, jako by byli vaší kletbou, a tedy zdědíte kletbu! Když je přijímáme jako požehnání, které nám má pomoci zjistit, čeho jsme plni, pak Bůh může vzít každý negativní vztah a využít ho pro naše duchovní dozrávání. To nás uschopňuje, abychom mohli zakusit jeho lásku a pak být nástrojem jeho lásky pro svou rodinu i celý svět!

Mně osobně pomáhá dívat se na to takto: nejde o to, co chci dát někomu, kdo mě zraňuje. Jde o to, co chci v budoucnu dostávat z druhých vztahů. Chci dostat zatvrzelé, zraněné srdce, které mě vyvádí z důvěrného vztahu s Bohem a vede do vzteku, pýchy, za hradby, kterými se budu chránit? Anebo chci spočinout u Boha a žít v radosti život, jehož součástí je odpuštění a jehož plodem je mírnost a jemnost ducha?

Když volím, jak budu reagovat na zraňující situaci,
volím tím také, čeho se mi v budoucnu dostane od druhých.

Se svolením zpracováno podle knihy:
Jack Frost, Zakusit Otcovo objetí,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství
www.kna.czwww.ikarmel.cz
Redakčně upraveno

Související texty k tématu:

Milosrdenství
Boží jméno je milosrdenství 
Co znamená být milosrdní?
Definice milosrdenství dle Starého zákona
Dives in misericordia - encyklika O Božím milosrdenství
Elejson - co to znamená?
Ježíšovo milosrdenství není pouhý sentiment. Je to síla.
Kdo očekává milosrdenství, musí se sám milosrdně chovat
Milosrdenství Boží a milosrdenství i nemilosrdenství lidské
Milosrdenství v Bibli není prázdným citem, ale hlubokým postojem
Slovo milosrdenství – misericordia - se skládá ze dvou slov: bídy (miseria) a srdce (cor)
- Téma milosrdenství na webu pastorace.cz
- Téma milosrdenství na webu víra.cz

Pýcha
Pyšný člověk se nenechá nikým usměrnit
Pokušení každého člověka - dělat ze sebe šéfa
Všeználci mezi námi. Jsou ve všem kompetentní... 
Církev "potřebuje" pyšné lidi Apoštol Petr byl velmi namyšlený a pyšný muž
Mnozí lidé vykonali velké věci, sami ale padli
Biskupové musí pamatovat na tři základní věci
Biskupská hodnost je služba, nikoli honosná pocta
Narcismus teologů je nechutný a působí velké škody
S Tóbitem nebylo k vydržení 
S ďáblem nelze vést dialog
Když se cítíš být silný, nepodlehni domnělé jistotě 
Falešná pokora je klam, je jen jinou formou zaměřenosti na sebe.
Mnozí se chlubí tím, co nemá žádnou hodnotu 
Pane, dej, abychom nezpychli proto, žes nám dal své požehnání…
Četba Božího slova nás provádí mezi léčkami zoufalství a pýchy

Čtení z dnešního dne: Úterý

2 Mak 6,18-31; Lk 19,1-10

Komentář k Lk 19,1-10: Radostná zvěst o Ježíšovi, správně podaná, dokáže změnit život vrchního celníka. Vše vrátí, škodu vynahradí. Nepostupujeme obráceně? Nejdřív vše vrať, naprav se a potom můžeš chodit s námi…

Zdroj: Nedělní liturgie

Červená středa #RedWednesday - Společně za víru a svobodu - 27. 11. 2019

Červená středa #RedWednesday - Společně za víru a svobodu - 27. 11. 2019
(18. 11. 2019) Připomenout všechny, kdo jsou ve světě pronásledováni pro svou víru chtějí Česká biskupská konference s Ekumenickou…

Den Bible

(16. 11. 2019) "Četba Božího slova pozvedá naši duši, aby nás nepřemohlo zoufalství, a na druhé straně v nás vyvolává bázeň, aby…

Vystřízlivění z růžových snů Listopadu 1989

(14. 11. 2019) Mezi nejkrásnější okamžiky mého života patří závěrečné dny listopadové roku 1989. Jsem šťasten a děkuji Bohu za onen…

Světový den chudých

(14. 11. 2019) Světový den chudých se připomíná vždy 33. neděli v mezidobí, tedy neděli před slavností Ježíše Krista Krále.

Knižní tip: Naděje na neděli - Jan Sokol

Knižní tip: Naděje na neděli - Jan Sokol
(13. 11. 2019) Sokolovy texty jako obvykle zaujmou srozumitelným podáním závažných a nejednou též problematických témat. V tomto…

Sv. Anežka Česká (svátek 13.11.)

(12. 11. 2019) Narodila se roku 1211 jako nejmladší dcera českého krále Přemysla Otakara I. ...

Svatý Martin z Tours (svátek 11.11.)

(9. 11. 2019) Nejznámější příhoda sv. Martina se stala v zimě roku 334. Tehdy se římský voják Martin před branami města Amiens…

Sv. Alžběta od Nejsvětější Trojice (9.11.)

(8. 11. 2019) Alžběta z Dijonu: horkokrevná, temperamentní a neznámá světice. Karmelitka, která pomýšlela na sebevraždu...

Svátek posvěcení Lateránské baziliky v Římě 9.11.

(7. 11. 2019) Bazilika sv. Jana z Lateranu je nazývána „matkou všech chrámů města Říma a celého světa“.