Aneb zamyšlení k modlitbám za jednotu křesťanů...
Ježíš nám řekl, že naše vzájemná láska bude argumentem, který přesvědčí svět, že Ježíš je Mesiáš. Znamená to, že ďábel udělá všechno pro to, aby narušil naši jednotu.
Pokud jsme jednotní a vládne mezi námi láska, budeme vydávat svědectví o tom, že Ježíš je Mesiáš. Když ale bude naše jednota rozbita, bude zničena i láska - viditelná pomůcka, podle které má svět v Ježíšovi Mesiáše poznat.

Ježíš se modlí za všechny, kteří uvěří: „Už nejsem ve světě, ale oni jsou ve světě; a já jdu k tobě“ (Jan 17,11). Ježíšovo poslání bude muset pokračovat. Ale kdo ho bude tady na zemi reprezentovat, kdo řekne světu pravdu, že on je skutečný Mesiáš? Kdo přesvědčí svět, že on je Boží Syn? Co je tím důkazem, který je třeba dát světu, že on je Světlo? Je jím jednota, kterou budeme mít mezi sebou. Dokážeme to jen tehdy, když svět mezi námi uvidí lásku.

(Zpracováno podle knihy Eliase Velly: Ježíš lékař těla i duše)



„Pravým“ křesťanem
není náš „stranický kolega“…

Řekněme to bez příkras a možná i s rizikem, že budeme špatně pochopeni: Pravým křesťanem není náš „stranický kolega“ z téže konfese, ale ten, kdo se díky tomu, že je křesťanem, stal vskutku lidským.

Duší celého ekumenického hnutí je soukromá i veřejná modlitba spolu s obrácením srdce a svatostí života. Společné modlitby a přímluvy jsou výrazem víry, která sjednocuje všechny Ježíšovy učedníky, a důvěry v Ježíšovu pomoc. Smíření křesťanů přesahuje naše lidské síly a možnosti; tím více smíme a musíme svou naději zcela vložit „v Kristovu modlitbu za církev“.

(Zpracováno podle textů papeže Benedikta XVI.)


***

Další texty k tématu jednota křesťanů, ekumenismus naleznete zde